Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 15 (1906). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 300 s.
Authors:

Naříkatelnost postupní smlouvy, v níž místo zbytku kupní ceny postupiteli na postoupených usedlostech výměnek se ustanovuje. Pasivní legitimace žalobní na straně postupitelově.


J. P. prodal kupní smlouvou z 24. července 1904 své pozemky v H. L. za 25000 K L. Š-ovi, jenž zůstal nedoplatek kupní ceny obnosem 6495 K dlužen, na který si J. P. vymohl právoplatný rozsudek.
Pozemky ty byly exekučně prodány a J. P. se svou pohledávkou vyšel na prázdno.
Na to odstoupil L. Š. notářským spisem ze dne 13. října 1904 své spoluvlastnictví na usedlostech vl. č. 520 a 386 v B. své manželce A. Š-ové, kteréž jí bylo též knihovně připsáno. Odstupní cena ustanovena na 3500 K, na kterou nastupitelka převzala 2500 K
knihovních a 365 K
neknihovních dluhů odstupitelových a za zbytek kupní ceny 635 K
zřízen byl pro odstupitele výměnek.
J. P. podal na oba manžely Š-ovy odpůrčí žalobu na bezúčinnost této odstupní smlouvy.
Žalovaní namítali:
I. nedostatek pasivní legitimace co se týče L. Š-a (§ 31., odst. 1. odp. z.),
II. předčasnost žaloby, jelikož není prokázána bezvýslednost exekuce ve veškeré, tedy i movité jmění dlužníkovo,
III. že postup nestal se na úkor žalobce, poněvadž odstoupené spoluvlastnictví hodnoty 3500 K fakticky ani nemá, takže A. Š-ově z postupu toho vzhledem na převzaté povinnosti žádný užitek neplyne.
Vyslechnutí znalci prohlásili, že odstupní cena 3500 K jest přiměřenou, podotkli však, že co dále tím bude větší, poněvadž se přes cestu naproti postoupeným pozemkům již silně staví a tudíž i tyto stavebními parcelami se stanou.
Žalovaní připustili, že nemají movitého majetku, ze kterého by celá pohledávka 6495 K mohla býti uhražena.
Žalobnímu žádání bylo vyhověno ve všech stolicích. Z důvodů
I. stolice vyjímáme:
Co se týče oprávněnosti žaloby proti žalovanému, dlužno poukázati na ustanovení §. 31., odst. 1. odp. z., dle něhož lze žalobu odpůrčí podati jednak proti smluvníku dlužníkovu — tedy zde proti A. Š-ové — jednak i proti těm, kdož dotyčným odstupem byli zajištění, uspokojeni aneb obdařeni. Zákon odpůrčí tedy nevylučuje osob zúčastněných na právním výkonu, třeba by nebyli smluvníky, a naříká-li žalobce celé smlouvě postupní, má právní zájem i na tom, by bezúčinnost současně zřízeného výměnku pro L. Š-a byla vyřknuta, to tím více, an výměnek byl vzat v ceně, která dle §. 330. ex. ř. vylučuje samostatnou exekuci.
Namítka neprovedené exekuce na jmění movité ruší se připuštěním žalovaných o nedostatečnosti jich jmění movitého a konečně namítka ad III. vyvrácena jest dobrozdáním znaleckým, že cena dotyčných pozemků rok od roku značně stoupá.
Okolnost, je-li věřitel nějakým postupem dlužníkova jmění poškozen, nelze posouditi jedině na základě pouhého ciferného účtu, pozůstávajícího ze srovnání libovolně ustanovené ceny odstupní a ceny odhadní jmění postoupeného; dlužníkův úmysl poškozující musí se posouditi i okolnostmi, které na tyto uvedené obě ceny vážný vliv mají. Dle stálého stoupání cen v dotyčné trati musel soud míti za to, že jednak cena nemovitostí postoupených jest mnohem větší, než v odstupní smlouvě uvedená a znalci co do cifry potvrzená, jednak že žalovaný L. Š. co do zbytku odstupní ceny 635 K prozatím vůbec žádné valuty neobdržel, že tedy i o obnos tento A. Š-ová laciněji koupila, protože výměnek L. Š-a závislým jest od podmínky, přežije-li svou manželku, tudíž podmínky, která snad ani nenastane.
Uváží-li se konečně, že žalovaná A. Š-ová o dluhu svého manžela věděla, nelze o tom pochybovati, že naříkaný odstup stal se hlavně za tím účelem, aby L. Š., který jiného majetku nemá, se zbavil dalších závazků proti žalobci.
Důvody II. stolice:
Odvolací důvod nesprávného právního posouzení věci shledává odvolatel L. Š. v tom, že první soudce nedal místa námitce nedostatku jeho pasivní legitimace.
V tomto směru sluší však v úvahu vžiti, že žalovaný L. Š. pokud se týče nabytého práva výměny se objevuje po smyslu §. 34. odp. zák. jako bezprostřední odvodce práva žalované A. Š-ové, která jako smluvní strana pokud se týče postoupeného jí vlastnictví svému manželi naproti stojí, neboť i právo výměny bylo L. Š-oví zřízeno způsobem derivativním a zároveň konstitutivním; a aby se rozsudkem průchod zjednati mohl též proti L. Š-ovi pokud se týče proň zřízené a knihovně zajištěné výměny, bylo arci zapotřebí podání žaloby odpůrci též proti posléz jmenovanému.
Odvolací důvod nesprávného posouzení věci shledává dále odvolavatelka A. Š-ová v tom, že naříkatelnost postupní smlouvy ze dne 13. října 1904 vyloučena jest tím, že dala svému manželi za postoupenou jí polovici ke zmíněným nemovitostem přiměřenou odstupní valutu. Jest sice pravda, že nelze považovati uvedenou smlouvu za jednání bezúplatné, protože tím, že A. Š-ová na se vzala oproti postupiteli L. Š-ovi závazky ve smlouvě poznačené, poskytla celkem přiměřenou úplatu za postoupené jí podíly na usedlostech, avšak naříkatelnost této smlouvy jest dána ve smyslu §. 30., odst. 4. zák. odp.
Neboť není tu pražádné pochyby o tom, že touto smlouvou zkrácen byl J. P.
Kdyby postupní smlouva nebyla bývala uzavřena, zůstala by proň při ideelní polovici L. Š-a ke zmíněným usedlostem volná cena nejméně 1000 K.
Odhadní cena této polovice obnáší totiž 3500 K, při čemž podotknouti dlužno, že dle odhadu nebyl ani vzat zřetel k postoupenému dle notářského spisu ze dne 13. října 1904 podílu na příslušenství, sestávajícím z jednoho koně, řezačky, jednoho pluhu, fukaru, dvou vozů, žírného dobytka a koz; z této ceny sluší sraziti knihovní dluhy 1800 K a 700 K, zbylo by tedy pro postih věřitele ještě 1000 K.
Béře-li se však i ohled na neknihovní pohledávku A. Š-ovou k placení převzatou v obnosu 365 K, pak by zůstalo pro věřitele aspoň ještě 635 K, která cena odňata byla postihu J. P. tím, že si dal místo ní zjistiti výměnu, na kterou nelze vésti exekuci. Bývá to ostatně známý a oblíbený prostředek dlužníků v tísni hospodářské se nalézajících, částě svého jmění nemovitého odníti postihu věřitelů tím, že je postupují třetím osobám a si vymiňují výměnu takovou, na niž dle stávajících zákonů nelze vésti exekuci.
Situace J. P. byla postoupením usedlostí jeho dlužníka tím více zhoršena, že mu byla odňata možnost zjištěním své pohledávky na polovici realit L. Š-ovi patřící si opatřiti možnost tomuto poshověti delší dobu, až stoupáním ceny postoupené polovice realit pohledávka jeho by dosáhla většího uhražení.
Stoupání ceny svrchu zmíněných realit nepatřilo snad do oboru nebulosní možnosti, nýbrž bylo dle dobrozdání znalců s úplnou jistotou očekávat a sluší proto tento moment při posuzování situace věřitelů L. Š-ových též vžiti v úvahu.
Že L. Š. postupní smlouvu se svou manželkou uzavřel za tím účelem, by věřitele svého J. P. zkrátil, leží na bíledni, hledě k závazkům, jež na sebe vzal dle kupní smlouvy ze dne 24. července 1904 a hledě k tomu, že vzdor těmto závazkům se zbavil již dne 13. října 1904 onoho majetku, který sloužiti mohl J. P-ovi aspoň k částečnému uhražení jeho pohledávky.
Důvody III. stolice:
Dovolací důvod § 503., č. 3. c. ř. s. neprovádí dovolání podle zákona, poněvadž neprokazuje skutkové zjištění rozsudku soudu odvolacího, jež by bylo v patrném odporu se spisy, nýbrž brojí jen proti tomu, že přihlíženo bylo k okolnosti té, že jak znalci potvrdili a jak lze očekávati, nemovitosti, které dlužník L. Š. manželce své postoupil, stoupnou v ceně, což však se týče otázky právního posouzení věci.
Avšak také výtky, činěné rozsudku druhé stolice ve směru poslednějším nejsou odůvodněny.
Nárok odpůrčí nevznáší se proti spolužalovanému L. Š-ovi v jeho vlastnosti jako »dlužníka«, nýbrž jako »bezprostředního právního odvodce pro žalované«, která mu jako částečnou úplatu vyhradila výměnek při nabyté nemovitosti, což jest dle §. 31., č. 3 a) a c) odp. zák. přípustno.
Právem nebylo tudíž od obou nižších stolic přihlíženo ku námitce scházející pasivní legitimace, kterou vznesl spolužalovaný.
Také další námitka, že v případě tomto nemůže býti řeči o zkrácení žalobce, jest, jak v rozsudku v odpor vzatém případně jest dolíčeno, beze všeho podkladu.
Zkrácen jest věřitel tehdy, když se mu vymáhání jeho, vykonatelné pohledávky právním jednáním dlužníka, buď zcela neb z části znemožní anebo přece stíží. Tak tomu jest v případě tomto, poněvadž je dokázáno, že bylo žalobci učiněno nemožným, aby vsáhl na polovici vlastnictví L. Š. na nemovitostech ve smlouvě naznačených, jež oceněna jest na 3500 K, knihovními břemeny však stižena pouze 2500 K. Dala-li první žalovaná za polovici realit jí postoupenou úplatu v plné ceně čili nic, jest lhostejno, jakmile jest zjištěno, že tato úplata neposkytuje věřiteli žádné náhrady za předmět mu odňatý. V případě tomto spočívá pak úplata dílem v zaplacení neknihovních dluhů L. Š-a, které tudíž nevadily právu žalobcovu, vsáhnouti na jmění dlužníka, dílem ve vyhražení výměnku, který jest vsáhnutí věřitelů dle §. 330. ex. ř. odňat.
Při tomto stavu věci leží poškození žalobce na bíledni. Poněvadž pak nebyl podle zjištění nižších soudů proveden důkaz, který dle §. 30., č. 4, resp. §. 31., č. 3 e) odp. zák. žalovaným náležel, jeví se rozsudek v odpor vzatý naskrz ospravedlněným a slušelo proto dovolání zamítnouti.
(Rozh. z 29. března 1906, č. 3842.) J. B. V.
Citace:
Naříkatelnost postupní smlouvy, v níž místo zbytku kupní ceny. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 6, s. 307-311.