Návrh na relicitaci lze vzíti zpět. Hypothekárním věřitelům nepřísluší odpor do takového nazpětvzetí a tudíž ani stížnost do zrušení relicitace.

Vymahající věřitel učinil návrh na zrušení opětné dražby domku v T. Okresní soud tamní návrh ten zamítnul, maje za to, že návrhu na povolení opětné dražby nelze vzíti zpět.
Rekursu vymahajícího věřitele zemský soud v Brně vyhověl a nařízenou opětnou dražbu zrušil.
Důvody:
Že by návrh, jehož dle §. 154. ex. ř. ku povolení opětné dražby jest třeba, nemohl býti zpět vzat, zákon nezakazuje; týž naopak předpokládá, že předepsaný tam návrh takový udržen byl v platnosti, i jest zajisté přirozeno, že v oněch případech, kde předepsán v řízení exekučním návrh, týž může vzat býti zase zpět, změnil-li se mezi tím stav věci.
V případě, o nějž jde, se stav věci po návrhu na opětnou dražbu skutečně změnil, an dle prohlášení stěžujícího si vymah. věřitele vydražitel mezi tím s ním se vyrovnal.
Není tudíž překážky, aby vzat byl onen návrh na opětnou dražbu zpět, má-li navrhovatel za to, že účelu, jehož se domahal, již dosáhl. Mimo něho pak tu není nikoho, jenž by měl na opětovném prodeji zájem.
Názor tento podporován jest i tím, že z předvolaných účastníků se nikdo, až na A. G. k roku o návrhu na zrušení relicitace položenému nedostavil.
Prohlášení však A. G., že nesouhlasí s návrhem na zastavení opětné dražby z důvodu toho, poněvadž by při nové opětné dražbě snad stržilo se více, a že by jeho pohledávka pak snad přišla k zaplacení, nemá významu, poněvadž pouhé možnosti nerozhodují, a poněvadž bylo jeho věcí, dbáti při dražbě (stání relicitačním), aby se docílilo tolik, aby sám taktéž byl kryt; on však, ač přítomen, dražby ani se nezúčastnil. Konsekvence názoru opačného byla by, že řízení proti vydražiteli se provede jen k vůli exekuci, což nemělo by smyslu; ustanovení zákona (§ 154. odst. 2. ex. ř.), že když povolení opětné dražby nabude právní moci, pozbude první dražba účinnosti (jen proti vydražiteli), lze rovněž užíti jen tenkráte, když věc pravidelně se odbývá, to obzvláště proto, že opětná dražba není exekucí proti obmeškalému vydražiteli, nýbrž jen jednáním, kterýmž se k platnosti přivádí okolnost ta, že si ponecháno bylo, nemovitost jinému prodati; co však si jen bylo ponecháno, nemusí se skutečně provésti. Dovolací rekurs A. G. nejvyšší soud zamítnul.
Důvody:
Byť i dle §. 154. ex. ř. netoliko vymah. věřitel, nýbrž i kterýkoliv věřitel s pohledávkou na usedlosti zástavním právem zajištěný opětnou dražbu žádati oprávněn byl, nelze přece ustanovení tomuto rozuměti tak, jakoby takový věřitel opětnou dražbu z té příčiny navrhnouti byl oprávněn, poněvadž vydražitel jinému věřiteli svých dražebními podmínkami uložených povinností řádně nedodržel, a to již dokonce ne proti vůli tohoto jiného věřitele.
Že by vývody potíraného usnesení stran nároků dovolávajícího se rekurenta nebyly správnými, týž netvrdil.
Dle toho nemůže odpor jeho proti nazpětvzetí návrhu vymah. věřitele, odůvodněný tím, že prý očekává od nové opětné dražby většího výdražku, a tudíž ani jeho stížnost do potíraného usnesení stolice rekursní uznána býti oprávněnou.
Dle náhledu v dovolacím rekursu hájeného, že právoplatné povolení opětné dražby na žádný pád více zrušeno býti nemůže, musela by i v případě tom, že vydražitel, byť i teprve po právoplatnosti povolení opětné dražby povinnostem svým skutečně úplně vyhověl, a veškeří účastníci následkem toho se zastavením řízení dražebního svůj souhlas projeví, nicméně přece a to i tenkráte opětná dražba se provésti, kdyby pravděpodobným bylo, že věřitelé tím přijdou ku škodě, což přec ale nemohlo býti úmyslem zákona.
(Rozh. ze dne 31. května 1904, č. 7832.)
—bl—

Citace:

Návrh na relicitaci lze vzíti zpět.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 1, s. 56-57.