Soudce poručnický není oprávněn prestační lhůtu ku složení odbytného pro nemanž. dítko stranama ujednanou zkrátiti pod zákonnou lhůtu §. 409. c. ř. s.; může však poručenstvu vyhraditi právo, žádati za zvýšení ujednaného odbytného v případě pozdějšího zlepšení majetkových poměrů nemanž. otce.

V paternitní rozepři A. proti B. uzavřely strany smír, dle něhož zavázal se nemanž. otec B. zaplatiti pro nezl. nemanž. dítko do 14 dní po nadporučnickém schválení do sirotčí pokladny odbytné 900 K, čímž »veškeré závazky a poměry mezi oběma stranami na vždy a úplně vyrovnány« býti měly.
Soudce nadporučnický schválil smír tento s obmezením: 1. že obnos 900 K složen bude do 3 dnů po doručení schvalovacího výměru, jinak vyhražuje si poručenstvo jednostranně od tohoto porovnání odstoupiti, a
2. že si poručenstvo vyhražuje právo, žádati přiměřené zvýšení nabídnutého obnosu per 900 K v tom případě, když by se nynější poměry majetkové nemanž. otce B. podstatně k lepšímu změnily.
Ohledně obou těchto obmezení podal B. rekurs, jemuž zemský soud v Brně rozhodnutím ze dne 31. května 1906, č. j. R. II. — vyhověl pouze ohledně obmezení ad I., vyloučiv je z kontextu naříkaného usnesení.
Důvody:
Podaný rekurs jest důvodným, pokud čelí obmezení pod č. 1., v němž bez jakékoliv zákonné neb věcné příčiny smluvená lhůta k plnění ze 14. dnů od schválení smíru na 3 dny od doručení výměru schvalovacího byla zkrácena. Zákonná lhůta k plnění z rozsudku (§ 409. c. ř. s.) hodí se nepochybně i pro lhůtu ze smíru a nelze stranám, na tuto zákonnou lhůtu se dohodnuvším, vnucovati lhůtu jinou a to dokonce s rigorem zrušení zrušení smíru.
V této části bylo tudíž rekursu vyhověti.
Naproti tomu nelze ani soudním smírem soudu poručnickému odníti právo, zkoumati přiměřenost odbytného a vyhraditi poručenstvu právo k jeho zvýšení. Neboť nemanželský otec jest dle §. 166. ob. z. obč. zavázán k výživě, výchově a zaopatření svého nemanželského dítka »dle svého jmění«. Poněvadž závazek ten trvá od narození až do věku, v němž nemanželské dítě samo se uživiti může a po tak dlouhou dobu majetkové poměry nemanželského otce změnám podléhati mohou, může měniti se též míra peněžitých prostředků na potřeby nemanželského dítka, jež nemanželský otec poskytovati povinen jest. Že by rozhodným a pro všechna další léta až do vlastní výživy dítěte stejným býti měl příspěvek, jaký smírem neb rozsudkem byl ustanoven, nelze ze zákona dokonce odvozovati, nýbrž plyne z něho, naopak, že míra příspěvků nemanželského otce na výživu, výchovu a zaopatření nemanželského dítěte řídí se vždy dočasnými majetkovými poměry nemanželského otce.
Ostatně obsahuje obmezení pod čís. 2. naříkaného usnesení doložku »když by se majetkové poměry podstatně (značně) k lepšímu změnily«.
Okolnost v rekursu tvrzená, že odbytné ujednané poskytne vlastně otec zažalovaného nemanželského otce na důsledcích z ustanovení §. 166. ob. z. obč. plynoucích ničeho měniti nemůže.
Ostatně úrok z ujednaného odbytného jest tak skrovný, že by alimenty rozsudkem nepochybně výše byly vyměřeny bývaly, než co úrok ten obnáší. V tomto druhém bodu nelze tudíž naříkané usnesení změniti,
nýbrž bylo je potvrditi.
Dovolacího rekursu podáno nebylo.
J. B.

Citace:

Soudce poručnický není oprávněn prestační lhůtu ku složení. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 6, s. 305-307.