Z praxe § 74. ex. ř.

Vymah. věřitel, jenž měl svou vykonatelnou pohledávku oproti J. K-ovi na usedlosti tomuto připsané zástavním právem zajištěnu, zakročil o vnucenou správu usedlosti té. Exekuční soud povolil správu tu proti J. K-ovi, ačkoliv mezitím vlastnictví usedlosti té přešlo na M. K-ovou.
Na. rekurs vymah. věřitele zemský jakožto rekursní soud v Brně usnesení exek. soudu v bodu tom změnil, povoliv vnucenou správu proti M. K-ové a této též zákaz v § 99 ex. ř. předepsaný uděliv.
S žádostí za přiřknutí útrat rekursních oproti M. K-ové rekurenta zamítnul.
Důvody:
Dle knihovního lustra na podání za vnucenou správu ze dne 24. května 1905 byly tenkráte nemovitosti v podání tom uvedené, původně J. K-ovi patřivší, knihovně připsány již M. K-ové. Naříkaným usnesením povolil však okresní soud navrženou vnucenou správu nemovitostí těch proti J. K-ovi, tohoto vyzval, aby se zdržel nakládání s užitky vnucenou správou zastiženými a knihovní vlastnice M. K-ové o povolení vnucené správy ani neuvědomil.
Poněvadž vklad exekučního práva zástavního má právní význam a účinek čistě reální a tudíž dle § 88 ex. ř. oproti každému pozdějšímu nabývateli zatížené nemovitosti se uplatňuje, nebylo žádanou exekuci vnucenou správou povoliti proti původnímu dlužníku J. K-ovi, nýbrž proti knihovní vlastnici M. K-ové, byť i za to v návrhu nebylo výslovně žádáno, a jí a nikoliv J. K-ovi mělo dle § 99 odst. 3. ex. ř. vyhotovení usnesení býti doručeno; neboť ona jest nynější tabulární dlužnicí.
Jelikož tudíž rekurs důvodným se jeví, bylo mu vyhověti.
Útraty jeho nelze však proti M. K-ové přiřknouti, jelikož jich nezavinila.
Dovolacímu rekursu vymah. věřitele nejvyšší soudní dvůr vyhověl a jemu útraty rekursu i útraty rekursu dovolacího co vedlejší náklady jemu proti M. K-ové co hypotekární dlužnici příslušícího knihovního pohledávání přisoudil.
Důvody:
Hypotekární dlužník není sice povinen věřiteli platiti, nýbrž musí toliko dopustiti, by se věřitel ze zástavy zaplacena učinil. Vzhledem k tomu nelze též hypotekárnímu dlužníku, jenž se toliko pasivně zachová, uložiti povinnost, hradili věřiteli útraty řízení exekučního.
Jest však důsledkem zásady v § 74 ex. ř. vyslovené, že věřiteli zástava též za nutné útraty řízení exekučního ručí.
Slušelo proto vysloviti, že vymah. věřiteli útraty ty ze zástavy nahraženy býti mají.
(Rozh. ze dne 12. července 1905, č. 11534.) —a.

Citace:

Z praxe § 74 ex. ř.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 5, s. 260-261.