Leopold Zimmerl: Sachverständige Laienrichter? (Recht und Staat in Geschichte und Gegenwart No 112.) Tübingen, J. C. B. Mohr 1934, str. 43, 1,50 M.
Autor, dříve docent ve Vídni a nyní univ. profesor v Marburce, zabývá se institucí soudců laiků výhradně s hlediska soudnictví trestního. Soudí, že tato instituce pozbyla sice v novém Německu smyslu, pokud jde o dosavadní formu zděděnou po liberalisticko-demokratickém období, že však může býti nahrazena odbornými soudci laiky, kteří mají určité speciální znalosti potřebné k rozhodnutí případu. Tak je tomu tam, kde třeba rozhodnouti o užití zabezpečovacích opatření, zejména v řízení proti osobám mladistvým. Mimoto navrhuje autor přibrání laického soudce s odbornými znalostmi (lépe bylo by mluviti o soudci dočasném na rozdíl od stálého) mimo jiné i tam, kde jde o posouzení příčetnosti obviněného a vůbec o rozhodování lékařských, politických a vojenských otázek.
Pokud jde o trestní řízení proti osobám mladistvým, nedoporučuje Zimmerl nic neobvyklého, jak patrno na př. i z našeho zákona o trestním soudnictví nad mládeží. Pokud se týče návrhu na širší uplatnění tohoto principu, zejména v rozhodování o početnosti atd., vystavuje se autor stejné námitce jako bývá činěna proti dočasným soudcům v civilním řízení (u obchodních soudů a pod.), že dočasný soudce zde vlastně přejímá funkci znalce bez možnosti náležité kontroly znaleckého posudku. Váhu této námitky bylo by arci možno oceniti teprve, kdyby byl autor připojil zevrubný návrh, z něhož by bylo patrno postavení dočasného soudce v trestním řízení. Ve stručném pojednání, omezujícím se jen na hlavní směrnice, nemohl to arci učiniti. I tak zůstává však velmi zajímavý spisek dokladem tendence k odborným dočasným soudcům, která se na úkor porot nesporně projevuje v moderním zákonodárství. Důvody pro tuto instituci shrnul autor velmi systematicky a přehledně.
V. S.