Soukromá vědecká instituce zřízená ve formě společnosti s r. o., mající kmenový kapitál 20.000 K, nesmí míti ve firmě označení „ústav“.

U pražského obchodního soudu podána byla odpověď společnosti s r. o. pod firmou: »Ústav pro vědecké závodní řízení (Laboratoř pro hospodářskou psychologii a nauku o závodním řízení) společnost s obmezeným ručením« za účelem zápisu této společnosti do obchodního rejstříku. Podle smlouvy společenské bylo předmětem podniku: uvnitř společnosti sprostředkování ideové součinnosti směrodatných osobností činných ve specielním oboru hospodářské psychologie a vědecké nauky o závodním řízení (theoretiků a praktiků) za účelem vzájemného povzbuzení a společného využitkování jich vědomostí a zkušeností ve prospěch národního průmyslu; na venek z toho vyplývající praktická činnost a sice: funkce poradní při volbě zřízenců a dělníků, zkoušení jich způsobilosti dle zásad užité psychologie, podávání dobrých zdání při organisaci a reorganisaci vědeckého vedení závodu v obchodu a průmyslu, veškerá jinaká činnost za účelem využití výsledků hospodářské psychologie a vědecké nauky o závodním řízení k účelům výdělečným. Kmenový kapitál společnosti činil 20000 K, splaceno bylo naň hotově 5000 K.
Usnesením soudu ze dne 4. března 1919 čís. fin. 2564 byla vrácena společenská smlouva k opravě stran firmy vyloučením z ní slova »ústav«, ježto jím možno označiti pouze podnik většího slohu a značnějšího rozsahu, nehledě ani k tomu, že zmíněného označení užívá se hlavně pro vědecké instituce povahy veřejnoprávní nebo zřízené a vydržované rozsáhlejšími, obecně uznanými korporacemi, kdežto v daném případě se jedná o podnik celkem nepatrný, při němž celá stylisace firmy muže vésti v omyl, že se jedná o odborný institut vysokoškolský.
V stížnosti uváděla společnost, že jde skutečně o podnik většího slohu a rozsahu, který jest již svou povahou a vědeckým základem odkázán pracovati ve velikém měřítku a s velikými obraty jak obchodními tak i organisačními. Takových ústavů v cizině, zejména pak v Americe již od řady let mnoho existuje. Jednatel společnosti jest odborníkem v užité psychologii a může se vykázati jak vědeckými pracemi, tak i obchodními výsledky a to vždy ve větším slohu a ve velmi značném rozsahu. V tuzemsku není podobné instituce vědecké povahy veřejnoprávní nebo vydržované veřejnými korporacemi a nemůže tudíž v tomto směru firma uvedené společnosti způsobiti nedorozumění nebo dokonce omyl. Zákon o společnostech s r. o. z 6./III. 1906 č. 58. ř. z. ustanovuje ostatně v §u 5. pouze, že nesmí býti přijato do firmy žádné označení, které přísluší ústavům podle zvláštních předpisů zřízených, pod veřejnou správou neb dozorem stojícím, jako spořitelna, zemská banka, zemský ústav a pod. Jinak ovšem označení »ústav« jest ve firmě připustilo. Firma jmenované společnosti však neobsahuje žádného takového označení, které by cit. ustanovení zákonné pro soukromé podniky zakazovalo.
Vrchní soud zemský pro Čechy v Praze, usnesením ze dne 29. března 1919 č. j. В IV 87/19/1 zamítl stížnost z toho důvodu, že není sice při společnostech s r. o. zásadně vyloučeno, aby měly ve firmě název »ústav«, avšak že z ustanovení §u 5. cit. zák. plyne, že firma má odpovídati předmětu podniku a není proto připustím, aby si osvojovala takové označení, které ani předmětu ani rozsahu podniku neodpovídá, a svádí k domněnce, že jde o podnik velkého rozsahu, ač veden jest jedinou osobou a s kapitálem v nejnižší výši přípustné podle zákona.
V revisní stížnosti uváděli stěžovatelé toto:
Označení firmy jako »ústav« jest dovoleno a zásadně připustilo. Význam jeho tkví však ne tak v rozsahu jako spíše v methodě podniku, způsobu práce, zejména pokud jde o theoretické rozšíření poznatků dotyčného oboru, čemuž v tomto případě tak jest a čemuž skytají záruku odborníci sdružení ve společnosti pro obor užité a hospodářské psychologie. Ale i úsudek o nepatrnosti podniku — vzhledem k závodnímu kapitálu — není přesvědčující. Činnost společnosti tkví v posudcích, prozkoumání závodu a v návodech, jak zásady vědeckého řízení závodního lze aplikovati s prospěchem ekonomickým v závodech průmyslových. Výsledky jsou velikého významu národohospodářského i finančního a tato odborná činnost expertní jest dle toho honorována, kdežto režie kancelářská není značná. Také jest nespravilo reservovati název »ústav« na vědecké instituce řízené a udržované státem, zemí neb korporací vládnoucí větším kapitálem, nehledě k tomu, že i u nás označení »ústav« jest obvyklé i při podnicích, jež postrádají jakéhokoliv rázu vysokoškolského (insertní sprostředkování služeb a pod.). Patrno tudíž, že nelze tvrditi, že nová firma by v tom směru uváděla v omyl, jakoby neprávem svým označením hledala reklamy domněnky ústavu vysokoškolského.
Nejvyšší soud v Praze nevyhověl usnesením ze 6. května 1919 č. j. k I 174/19/1 dovolacímu rekursu, poněvadž, nejsou dány podmínky, za kterých dle §u 16. cís. pat. z 9. srpna 1854, č. 208. ř. z. možno podati stížnost proti souhlasným usnesením nižších soudů. —
Dr. Švamberg.

Citace:

KARAS, Jaroslav. Soukromá vědecká instituce zřízená ve formě společnosti s r. o., mající kmenový kapitál 20000 K, nesmí míti ve firmě označení "ústav". České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 4, s. 46-47.