Naše právnické fakulty.

Když nastal státní převrat z r. 1918 měli jsme jen jedinou právnickou fakultu v Praze. Již před převratem byla pociťována potřeba druhé právnické fakulty. Se závistí tenkrát hledělo se na př. na dvě polské university a dvě právnické fakulty jejich, mezi nimiž byl čilý ruch vědecký. Pražská právnická fakulta čítala tenkráte 18 profesorů řádných, 2 profesory mimořádné a 6 docentů. Byl tudíž počet učitelských sil právě dostačujícím pro počet posluchačů, který tenkráte na fakultě byl, totiž necelé dva tisíce (v zim. sem. r. 1918—19 řádných posluchačů bylo 1921). Vídeňská vláda nepřála rozmachu pražské fakulty nejen po stránce osobní, nýbrž i po stránce věcné. Ústavy fakulty pražské tísnily se v odlehlé části Karolina v temných místnostech, zatím co druhá část fakulty na Smetanově náměstí byla zabrána pro vojsko. V Karolinu konaly se všechny semináře a tu tísnila se také seminární knihovna nepatrně dotována. Za tohoto stavu nastal převrat a potřeba budovati fakulty nové.
Nejprve vzniká fakulta brněnská. Zřizuje se již r. 1919 (čís. 50.), právnická fakulta Masarykovy university však zahajuje činnost v zimním semestru 1920—21. Tím splněna byla dávná potřeba druhé právnické fakulty naší. Státní zájmy ovšem diktovaly, že zřízena byla ještě třetí universita v Bratislavě (čís. 375/1919) a při ní zřízená právnická fakulta zahájila svoji činnost v zimním semestru 1921—22.
Tento neobyčejný rozmach v budování vysokých škol ovšem způsobil a působí různé potíže. Především otázka vědeckých sil nově zřízených fakult. Byla to pražská právnická fakulta, které připadl obtížný úkol zásobiti obě nově zřizované fakulty právnické novými vědeckými silami. Kdežto však brněnská fakulta nalezla většinu členů svých na brněnské technice a jen menšinu na pražské fakultě, bratislavská právnická fakulta čerpala hlavně z nově habilitovaných sil pražských. Brněnská fakulta začíná svou působnost se sedmi řádnými profesory a 462 posluchači, bratislavská zahájila se třemi řádnými a dvěma mimořádnými profesory a 199 posluchači.
Z těchto počátků rostly po deset let právnické fakulty naše. Bylo nutno mnoho doháněti a bylo nutno mnoho nového tvořiti. Řada nových předpisů vydána pro organisaci studia na právnických fakultách, nebyla ovšem ještě provedena dlouho a důkladně připravovaná reforma právnických studií. Bylo nutno budovati ústavy fakultní, vznikla tu i potřeba pomocných vědeckých sil.
Pražská právnická fakulta budovala na podkladech, které již byly dány. Doplňovaly se seminární knihovny, otevřela se druhá část fakulty v Akademii, habilitovaly se nové síly a začal vzrůst posluchačů, který stoupal každým rokem. Po dlouhých otáleních začala státní správa se stavbou nové budovy, která utěšeně vzrůstá na krásném místě, na břehu Vltavy.
Brněnská fakulta měla do svých začátků dřívější snahy o druhou naši universitu. Včleněna byla do prostředí, které nadšeně ji uvítalo a podporovalo. Nalezla v Brně již knihovny, které byly zřizovány dříve pro jiné vysoké školy naše. Nenalezla ovšem útulku v nové budově, nýbrž ve staré budově nehodící se pro fakultu. Ústavy a jejich knihovny musely se budovati znovu, ale i tu dostalo se fakultě základů z darů některých mecenášů (Bráfova knihovna a j.). A nová fakulta brněnská začala si tvořiti svou tradici, začala vydávati své publikace a vychovávala si také své nové síly vědecké. Základní kámen brněnské fakulty letos položený věští jistě nový její rozmach.
Bratislavská právnická fakulta rostla za poměrů daleko neutěšenějších. Vznikala v prostředí, které zvyklo si na poměry bývalé maďarské fakulty a na maďarský učebný řád, který ovšem odpovídal maďarským poměrům. Prostředí nebylo tudíž nové fakultě právnické mnoho nakloněno. Fakultě nedostalo se do jejích počátků žádného daru věcného. Musela býti budována úplně znovu a přemáhala překážky, které se jí do cesty kladly přirozeně nebo uměle. Vybudovala přes to dnes své vědecké ústavy a knihovny tak, že ani pražská právnická fakulta podle úsudku odborníků takých nemá. Její umístění ve staré, ale nově zřízené budově bude asi dlouho definitivní. Její publikace vydávány jsou v samostatných sbírkách.
Desetiletá práce nese tudíž na právnických našich fakultách své plody. Pražská právnická fakulta po deseti letech, ač vychovala řadu svých vědeckých sil, má dnes 17 profesorů řádných, 1 prof. mimořádného a 14 docentů, protože většina nových sil odešla na ostatní fakulty. Oproti roku 1918 má dnes přes 4000 posluchačů. Brněnská fakulta má 10 profesorů řádných, 1 mimořádného, 3 docenty a 2 suplenty. Tyto vědecké síly vychovávaly ročně kolem 1000 posluchačů. Bratislavská fakulta má 5 řádných, 5 mimořádných profesorů, 2 docenty a 3 suplenty. Počet posluchačů blíží se rovněž 1000 posluchačů. Bratislavská fakulta trpí ovšem nedostatkem vědeckých sil. Nedostatek tento je způsoben nejen tím, že dosud se nikdo nepřihlásil z jejích posluchačů k vědecké dráze, ale i tím, že státní správa při systemisaci odepřela fakultě bratislavské dostatečný počet míst tak, aby fakulta byla skutečně úplnou. Tyto okolnosti jsou hlavní překážkou jejímu rozvoji.
Budoucímu desetiletí hledí tudíž naše fakulty s různými pocity vstříc. Hlavním cílem jejich je ovšem vytvořiti si svou tradici a vzájemným snažením a usilováním dosíci pokroku ve vědním snažení.
V Praze dne 20. září 1928. Dr. Rudolf Rauscher.

Citace:

RAUSCHER, Rudolf. Naše právnické fakulty. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1929, svazek/ročník 10, číslo/sešit 1-2, s. 56-58.