NPD documents search: Sociální revue, 5 (1924)

Sociální pojištění.

Vládní nařízení ze dne 13. prosince 1923, č. 239, kterým se prodlužuje platnost předpisů §§ 13, 16, 17 a 18 nařízení vlády ze dne 21. října 1922, č. 305 Sb. z. а n., o zaopatření trvalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém na rok 1924,
(Vyhlášeno v částce 116 Sb. z. a n. dne 27. prosince 1923.)
Vládní nařízení ze dne 14. prosince 1923, č. 240, o dalším poskytování drahotních příplatků k úrazovým důchodům.
Vláda republiky Československé nařizuje podle odst. 2. článku III. zákona ze dne 21, prosince 1921, čís. 481 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení:
§ 1, — Platnost zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 481 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení, prodloužená vládním nařízením ze dne 27. června 1923, č. 134 Sb. z. a n., se dále prodlužuje do 30. června 1924.
§ 2. — (1) Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
(2) Ministru sociální péče se ukládá, aby je provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.
(Vyhlášeno v částce 116 Sb., z. a n. dne 27. prosince 1923.)
Zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 248, jímž se mění některá ustanovení, případně prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění dělníků.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Odstavec 1. § 4 zákona ze dne 30. března 1888, číslo 33 ř. z., ve znění článku I. zákona ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n., jehož působnost byla rozšířena na obvod Slovenska § 1 vládního nařízení ze dne 23. září 1919, číslo 516 Sb. z. a n., a na území Podkarpatské Rusi § 1 vládního nařízení ze dne 21. ledna 1921, čís. 26 Sb. z. a n., se mění s platností ode dne 1. ledna 1924 takto:
»Zaměstnavatelem podle tohoto zákona je osoba, na jejíž účet se vykonávají práce neb služby, uvedené v § 1, odst. 1., tohoto zákona.«
článek II.
(1) Pojistné povinností podle článku I. jest v příčině pomocnic v domácnosti zaměstnaných v obvodu Velké Prahy učiněno zadost, jsou-li členkami Zajišťovací pokladny pracovnic v domácnosti, zapsané pokladny pomocné v Praze, pokud členství jejich nastalo nejpozději dne 31. prosince 1923, předpokládajíc, že Zajišťovací pokladna poskytovat! bude ode dne 1. ledna 1924 dávky stanovené zákonnými předpisy o nemocenském pojištění jakožto'povinné dávky.
(2) Ustanovení předcházejícího odstavce neplatí však pro pomocnice v domácnosti, jež se nestaly členy Zajišťovací pokladny pracovnic v domácnosti, zapsané pokladny pomocně v Praze, do 31. prosince 1923, dále
113 pro pomocnice v domácnosti, které vystoupily po 31. prosinci 1923 od zaměstnavatele, v jehož službách byly dne 31. prosince 1923, a vůbec pro pomocnice v domácnosti, zaměstnané mimo obvod Velké Prahy.
Článek III.
Působnost zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n., se změnami, stanovenými zákonem ze dne 22. prosince 1921, č. 489 Sb. z. a n., a tímto zákonem prodlužuje se od 1. ledna 1924 až do doby, kdy nabudou účinnosti předpisy o nemocenském pojištění v rámci osnovy o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.
Článek IV,
(1) Předpisy § 21 prozatímního čeledního řádu pro hlavní město Prahu (zákon ze dne 21. srpna 1857, čís. 42 zemského zákoníku pro Čechy), § 20 čeledního řádu pro Čechy (zákon ze dne 7. dubna 1866, číslo 11 zemského zákoníku pro Čechy), § 21 čeledního řádu pro Moravu (zákon ze dne 2. května 1886, č. 53 zemského zákoníku pro Moravu) a § 20 čeledního řádu pro Slezsko (zákon ze dne 25. března 1867, čís. 12 zemského zákoníku pro Slezsko) ve znění § 7 zákona ze dne 22. září 1899, čís. 59 zemského zákoníku pro Slezsko, pokud) stanoví povinnost zaměstnavatele postarati se o ošetřování a léčbu onemocnělých osob 'služebných (čeledi), se zrušují s platností ode dme 1. ledna 1924.
(2) Rovněž se zrušují pro Slovensko a Podkarpatskou Rus předpisy § 5 zákonného čl. XXI. z roku. 1898 o úhradě nákladů veřejného ošetřování nemocenského a § 28 zákonného čl. XLV. z roku 1907, o úpravě právních poměrů mezi zemědělcem a zemědělskou čeledí, pökud stanoví povinnost zaměstnavatele postarati se o ošetřování a léčbu onemocnělých osob služebných (čeledi), a to s platností ode dne 1. ledna 1924.
Článek V.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedení jeho ukládá
se ministru sociální péče.
(Vyhlášen v částce 121 Sb. z. a n., dne 31. prosince 1923.)
Vládní nařízení ze dne 29. prosince 1923, č. 249, jímž se prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění na Slovensku а у Podkarpatské Rusi.
Vláda republiky Československé nařizuje podle čl. VIII. zákona ze dne 22, prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci, jehož působnost byla prodloužena zákonem ze dne 21. prosince 1923, č. 248 Sb. z. a n.
Článek I.
Působnost vládního nařízení ze dne 21. ledna 1921, č. 26 Sb. z. a n., kterým se upravují předpisy o nemocenském pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, se změnami stanovenými v § 2 vládního nařízení ze dne 27. ledna 1922, č. 20 Sb. z. a n., prodlužuje se na dobu působnosti zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 248 Sb. z. a n., jímž se mění některá ustanovení, případně prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění dělníků.
114 Článek III
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1924 a provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče.
(Vyhlášeno v částce 121 Sb. z. a n. dne 31 prosince 1923.)
115

Citace:

Sociální pojištění. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1924, svazek/ročník 5, s. 129-131.