Beiträge zur Statistik der Personaleinkommensteuer in den Jahren 1899—1902. Vídeň 1903.
Pozoruhodná a obsáhlá publikace tato účtárny 1c c. k. fin. ministerstva klade si za úkol ciferně vystihnouti vzájemnou souvislost mezi pohlavím a hlavním povoláním censitů na jedné, prameny a výší příjmů na druhé straně. Co do systematiky kupí se spousta číslic absolutních a relativních kolem 3 bodů: hlavní povolání a postavení v něm (samostatný, vyšší, nižší zřízenec), postavení v hlavním povolání (činný neb nečinný) a kategorie služby dle téhož dělidla s připojením příslušníků — vše až na výkaz III. — dle territorialního rozdělení (města přes 100000 obyvatelů, některé obvody obchodních komor, Vídeň, země, stát), pohlaví, příjmu, pramenů a stupňů příjmových. —
Za základ položena povšechně čísla z roku 1898; material znova přezkoušen a valně rozmnožen; 1 na tomto místě možno pouze na některá čísla poukázati.
Povoláním produktivním věnovalo se 687 censitů (650,4), 2 liberálním 308 (341,3). Z povolání prvnějších 1/2 náleží průmyslu a živnostem, 1/3 obchodu a dopravě, a méně než 1/6 produkci původní (zemědělství, hospodářství lesní, doly). Při povoláních produktivních bylo samostatných 372 (424,8), vyšších zřízenců 127 (130,1), nižších 188 (95,6). Poměr mezi počtem censitů a podílem na příjmu jest velmi výmluvný. Tak na př. u dolů bylo samostatných 0 (3,2), ale vyšších zřízenců 3, (3,5), u bankovnictví samostatných 2, (14,6).
Z liberálních povolání patří 1/2 službě veřejné, 1/6 svobodným povoláním v užš. sl. sm. a 1/3 (141) soukromníkům (Rentner). Zde na př. služba školská jeví poměr nepříznivý 38 (25), u lékařů jest stav 6 (9,6), u advokátů 5 (13,2), u umění a věd 2 (2)! Ze soukromníků bylo 42 pensistů (47,9) majitelů domů 31 (60,8) atd.
Posuzuje-li se obsazení stupňů příjmových od 600—20000 zl., tu zpravidla největší počet censitů určitého povolání náleží do třídy 600—1200 zl., pouze u lékařů, notářů, advokátů a dvorní služby nejčetněji obsazena třída 1800—3600 zl.; u příjmů přes 20000 zl. připadá průměrně u samostatných 8, u vyšších zřízenců asi 2 na 1000, jinak různá povolání ukazují různá čísla. Příjem přes 100000 zl. mělo pouze 255 censistů, ale příjem jejich páčí se na 52 pro mille z celého poplatného příjmu.
Poměr v povolání činných a nečinných byl 901 k 59 = 9 : 1. Dle kategorie služby značně vystupuje služba soukromá 620 (562,6), pak služba veřejná a církevní 379 (437,4); u první bylo z 1000 nečinných pouze 28, u druhé 169, jinak jest poměr tento u jednotlivých druhů velmi různý.
Různosti territorialní předvádějí 2 hlavní výkazy, jednak dle podílů zemí, velkých měst, některých obvodů komorních a odhadních okresů více městského rázu na počtu obyvatelstva (dle sčítání r. 1900), censitů a dle příjmu, jednak rozdělení censitů a příjmu uvnitř zemí dle stupňů a pramenů příjmových. Podrobněji těchto, pro ráz země, sílu poplatní atd. velmi zajímavých srovnávacích čísel ovšem nelze se tu dotknouti.
Z dalších výkazů zasluhuje zmínky poměr mezi hlavním a vedlejším příjmem; držba pozemková jest necelou 1/4, držba domovní z 2/3 a držba kapitálová z více než 5/6 přímem vedlejším. Neméně charakteristické jest i zastoupení pramenů příjmových z každého tisíce censitů a příjmů. Zemědělství 190 (83,9) pozemky 296 (101,3) podniky samostatné 346 (284,7) služby 566 (344,8), kapitál 334 (165,8).
Zbývá ještě srovnání, jaký podíl beřou jednotlivá povolání na počtu obyvatelstva a censitů. Tak na př. u nesamostatných při zemědělství připadá 1 censit mužský na 216 osob, 1 censit ženský dokonce na 456675 osob. Jinak čísla jednotlivá značně kolísají. Dle sčítání r. 1900 připadá 1 censit na 36 obyvatelů.
Celkový úsudek shrnouti možno v ten smysl, že dílo samo vzdor četným — doznaným — vadám vyniká značnou cenou, dávajíc hluboko nahlédnouti v taje rozdělení příjmu.
—o—

1. Sr. »Zur Statistik der Personaleinkommensteuer im J. 1898« v »Mittheilungen des Finanzministeriums« VII., str. 957. a násl. a krátkou zmínku ve Sborníku II., str. 251.
2. Čísla v závorce značí podíl na příjmu z každého 1000 zl. příjmu.