České právo. Časopis Spolku notářů československých, 7 (1925). Praha: Spolek notářů československých, 62 s.
Authors:

Rozhodnutí nejvyššího soudu ve věcech občanských.


Čís. 3484. V místech, kde nejsou nejméně dva advokáti, může i zmocněnec neadvokát (tedy i notář) podali odvolání do protokolu. (Rozh. ze dne 12. února 1924, R I 91/24.)
Čís. 3487. Třebas se při dobrovolném, před vydáním rozlukového zákona povoleném rozvodu manželství, jež bylo napotom rozloučeno, vzdala manželka veškerých nároků proti mužovi, jmenovitě též nároku na slušnou výživu, může se za podmínek § 19 rozl. zák. domáhati výživného. (Rozh. ze dne 12. února 1924, Rv I 1518/23.)
Čís. 3488. K uplaňování nároku podle § 1042 obč. zák. jest oprávněn i ten, kdo učinil za druhého náklad pro sebe. Nárok manželky proti manželi na placení výživného, které jí tento zcela nebo z části bezprávně odpírá, není o sobě vyloučen tím, že sdílí s manželem nadále manželské společenství. (Rozh. ze dne 12. února 1924, Rv I. 1627/23.)
Čís. 3493. Bylo-li výživné, stanovené původně rozsudkem, po té upraveno v řízení nesporném, jest i další úpravu provésti v řízení nesporném. (Rozh. ze dne 13. února 1924, R I 85/24.)
Čís. 3501. Třebas nesvéprávný před schválením smlouvy podle § 865 obč. zák. byl zemřel, jest na jeho zákonném zástupci (otcovském opatrovníku) i soudu, by jednání přivedl ke konci. (Rozh. ze dne 13. února 1924, R II 45/24.)
Čís. 3502. Výdělková daň požívá za ostatních podmínek zákonného zástavního práva na celé nemovitosti, i když poplatník jest vlastníkem jen její ideální části. (Rozh. ze dne 13. února 1924, R II 51/24.)
Čís. 3505. Novela o právu manželském (zákon ze dne 22. května 1919, čís. 320 sb. z. a n.)
Podmínkou rozluky manželství pro nepřekonatelný odpor, bez ohledu na to, zdali jde o žalobu či žádost, jest souhlas druhého manžela a to zejména i v případech § 18 zákona, leč by od rozvodu uplynula tři léta a šlo o manželství, rozvedené před působností zákona. (Rozh. ze dne 19. února 1924, R I 119/24.)
Čís. 3508. Překupní právo lze ujednati i při jiné smlouvě, než kupní, ba i jako samostatnou smlouvu. Propůjčení předkupního práva nenáleží ke správě jmění a vyžaduje, jde-li o nemovitost náležející do pozůstalosti, schválení soudu pozůstalostního. (Rozh. ze dne 19. února 1924, Rv I 1739/23.)
»Dr. L.«
Citace:
Rozhodnutí nejvyššího soudu ve věcech občanských. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1925, svazek/ročník 7, číslo/sešit 7. a 8., s. 67-67.