NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 18 (1909) - Alimenty pro praeterito požadovati může po nemanž. otci nemanž. dítko i ntekráte, bylo-li živeno osobou jinou neb živilo-li se samo, byť i nemanž. otec...

— 360

Praktické případy.

Alimenty pro praeterito požadovati může po nemanž. otci nemanž. dítko i tenkráte, bylo-li živeno osobou jinou neb živilo-li se samo, byt i nemanž. otec byl se zavázal ku placem alimentů jen do té doby, až nemanž. dítko bude s to, samo se živiti.
Smírem soudně uzavřeným ze dne 29. března 1890 zavázal se J. H. jakožto nemanž. otec dítěte J. KD. k měsíčním alimentům 5 zl. počínaje 1. února 1890 až do té doby, když dítě bude s to, sama se vyživiti a to k rukoum matčiným.
K vydobytí zadržených alimentů za dobu od 1. února 1890 do 31. srpna 1897 ve zbytku per 615 K 98 h byla poručníku K. S. a matce F. D. povolená exekuce zabavením 2/3 důchodů otcových.
Rekursu J. H. soud rekursní (Brno) vyhověl a návrh exekuční odkázal.
Důvody:
Z porovnání, uzavřeného dne 29. března mezi poručníkem nezl. J. K. D. a nemanž. otcem J. H. může odvozovati práva alimentační jen nezletilec sám, resp. jeho jménem poručník, nikoliv ale nemanželská matka, byť i dle znění porovnání toho alimenty se byly měly platiti k její rukoum. Za poskytnutou nezletilci tomu výživu nemůže tudíž matka neb osoba cizí odvozovati náhradní nárok z tohoto porovnání, nýbrž musela by si jej žalobou z důvodu §. 1042. ob. z. obč. vymáhati a tím exekuční titul si opatřiti.
Byť pak přítomný exekuční návrh byl i poručníkem spolupodepsán, ač není z petitu zřejmo, komu vlastně exekuce má býti povolena, zda matce či poručníku a nevysvítá z exekučního návrhu ani kdo vlastně výživu nezletilci tomu poskytoval, tolik jest přece na bíle dni, že se exekučním návrhem tím ani poručník nedomáhá alimentů pro svého svěřence, kteréž přec vztahovati se mohou jen na přítomnost a budoucnost, nýbrž že návrhem tím domáhá se matka neb poručník aneb oba společně náhrady za výživu nezletilce toho za dobu dávno minulou, kterouž výživu si — aspoň do té doby, než začal pobírati plat jako zámečnický pomocník — řečený nezletilec jistotně neopatřil sám, nýbrž učinila to matka neb osoba jiná. Tato živitelka není však zákonnou cessionářkou práv dítěte na výživné z porovnání s nemanželským otcem uzavřeného, nýbrž dlužno i takový o zákonnou povinnost vlastního dlužníka se opírající náhradní nárok uplatniti dle § 1042. ob. z. obč., totiž požadováním a po případě zažalováním ve svém vlastním jménu.
Matce F. H. a rovněž tak poručníku K. S., jestliže snad svěřence svého sám živil, schází tudíž dosud k exekuci pro případný náhradný nárok jakýkoliv exekuční titul, dle §§ 1., 7., 9., 10. ex. ř. nezbytně potřebný. 361
Ohledně alimentů od září 1906 počínaje jest exekuční návrh, o kterýž jde, i z toho dalšího důvodu neoprávněným, jelikož nezl. J. K. D. dle vlastní své protokolární výpovědi ze dne 26. července 1907 již v srpnu 1906 dostal list za vyučenou a byl přijat do továrny za pomocníka, kdež pobíral napřed po 11 K a teď již od května 1907 po 14 K týdně, tudíž více než čtyřikráte resp. pětkráte tolik, než co povinnost alimentační J. H. z porovnání ze dne 29. března 1890 obnášela a kterouž povinný jen do té doby na se vzal, až J. K. D. bude s to sám se uživit .
Dovolací stížnosti poručníkové nejvyšší soudní dvůr vyhověl a usnesení soudu prvého obnovil.
Důvody:
Usnesení prvého soudu vydáno bylo v řízení exekučním.
Při vyřízení návrhu exekučního měl pak soud toliko zkoumati, jsou-li tu podmínky ku povolení exekuce stanovené v §§. 7. a 54. ex. ř. Ty tu však jsou. Nemůže o tom býti vůbec žádné pochybnosti, že jen nezletilého J. K. D. pokládati lze za osobu oprávněnou ze smíru. Poručenstvo jeho bylo tudíž také oprávněno, činiti návrh exekuční. Přístup matky dítěte nemůže býti nepřípustným, poněvadž lhůty alimentační placeny býti měly podle smíru k jejím rukám.
Z titulu exekučního však lze seznati také osobu toho, kdo jest zavázán, a předmět, způsob, objem a čas dlužného plnění.
Dále byla exekuce navrhována jen ohledně lhůt alimentačních již splatných a nemůže býti, hledíc k §§ům 294. a násl. ex. ř., k čl. IX. č. 8. uv. z. k ex. ř. a §. 1. zák. ze dne 21. dubna 1882, ř. z. č. 123, žádné pochybnosti o tom, že je přípustný exekuční prostředek navrhovaný, jakož i že se dopouští vésti exekuci na jmění dlužníkovo v žádosti označené.
K okolnostem, jež snad nastaly po titulu exekučním, kterými mohl býti vykonatelný nárok zrušen, obmezen aneb změněn, neměl soud, vyřizuje návrh exekuční, z moci úřední přihlížeti. Aby uplatňoval všecky skutečnosti, jež nárok zcela neb z části zrušují aneb mění, mělo se přenechati dlužníku, jemuž zákon k tomu v §§. 35. a 40. ex. ř. cestu předpisuje. Než dotyčné námitky mohou ovšem po případě také rekursem ku platnosti býti přiváděny, avšak jen tehdy, měl-li je po ruce soud exekuci povolující již při vyřízení návrhu exekučního ve spisech a ve způsobu, jemuž nelze odporovati. Tomu však v tomto případě tak není. Neboť dlužník uváděl v rekursu svém jen, že nastalo promlčení alimentů více než 3 léta zadrželých, jakož i že uhasí nárok alimentační tím, že alimentaci poskytly jiné osoby a že založen byl zvláštní nárok těchto osob na náhradu, opírající se o § 1042. obč. zák. Tomu však, aby se přihlíželo z moci úřední ku promlčení, odporuje již ,§ 1501. obč. zák. Co se však týče druhé námitky, nelze jun tak beze všeho tvrditi, že vykonatelný nárok alimentační zaniká oproti dlužníku tím, že průtahem dlužníka musí mezi tím někdo jiný alimentaci poskytovati. Kdyby tomu tak bylo a kdyby byl náhled soudu rekursního v tom směru vyslovený správným, pak by nemohlo o vedení exekuce k dobytí zadrželých alimentů pro nezletilé děti skoro nikdy býti řeči, poněvadž ku vydobytí jich vždy jistá doba uplyne, v které musí ten, kdo jest k alimentaci oprávněn, od někoho jiného býti vyživován, tak že by nárok alimentační dítěte od měsíce k měsíci musel zaniknouti a vždy opět nový nárok na náhradu dle §. 1042. ob. obč. z. ve prospěch toho povstati, kdo alimenty skutečně poskytoval. Nemůže tudíž také ta okolnost, že byl nezletilý, který byl oprávněn bráti alimenty, po vzniku exekučního titulu v jeho prospěch znějícího až ku podání návrhu exekučního skutečně od třetích osob vyživován, vaditi přímému vyřízení návrhu exekučního.
Že se konečně při vyřízení návrhu exekučního nemohlo přihlížeti k okolnosti, která teprve po povolení exekuce na jevo vyšla a od dlužníka samého vůbec ani uváděna nebyla, že si totiž od nějaké doby nezletilý J. K. D. vlastní činností něčeho vydělá, o tom netřeba dále se šířiti.
Bylo tudíž dovolacímu rekursu proti odstavci II. v odpor vzatého usnesení vyhověno, usnesení změněno a povolení exekuce prvým soudcem vyslovené opět obnoveno.
(Rozh. z 24. září 1907 č. 12386.) B.

Citace:

Alimenty pro praeterito požadovati může po nemanž. otci nemanž. dítko i ntekráte, bylo-li živeno osobou jinou neb živilo-li se samo, byť i nemanž. otec.... Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 8, s. 386-388.