Přehled rozhodnutí c. k. nejvýš, soudu v jiných časopisech uveřejněných:

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Juristiche Blätter = J. B. — Gerichtshalle = G. H. — Notariatszeitung = N. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Österreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis — Z. Bl. — Připojená čísla znamenají ročník a stránku přísl. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí.

I. Ve věcech civilních.
A. Z práva občanského.

184. § 67. obč. zák. Cizoložství jako překážka manželství musí býti prokázáno soudně před uzavřením manželství (12. května 1909, Rv III. 134/9; J. Bl. 1909: 369.).
185. § 114. Obhájce manželského svazku není oprávněn odporovati výroku o zavinění důvodu rozloučení manželství; toto právo přísluší jen stranám (4. května 1909, Rv V. 367/9: J. Bl. 1909: 346; P. R. 1908/9: 266.).
186. § 158. Curator prodigi jest oprávněn podati žalobu dle tohoto §. Okolnost, že rodičové v kritický čas sdíleli společnou ložnici nepadá na váhu, prokáže-li se, že manžel v té době se svojí manželkou tělesné neobcoval (3. list. 1908, Rv III. 305/8; P. R. 1908/9: 254; J. Bl. 1909: 357.).
187. § 171. §§ 23. až 26. zák. o domov. právu. Domovská obec otcova nemůže odporovati legitimaci per subsequens matrimonium (25. list. 1908, Rv II. 64/8; J. Bl. 1909: 381.).
188. §§ 178., 217. § 9. nesp. říz. Nejbližší příbuzní nezletilcovi jsou oprávněni k rekursu proti opatřením poručenského soudu ohledně výchovy a opatření nezletilce (12. květ. 1908; R V. 527/8; N. Z. 1909: 263.).
189. § 220. Útraty léčení nemoci, byť i zaviněné, náleží k nutným nákladům na výživu. Na základní jmění poručence lze sáhnouti jen tehdy, když nutné náklady na výživu nezapraví ani matka spoluporučnice ze svého, ani na ně nestačí řádné příjmy jmění poručencova (4. květ. 1909, R VI. 120/9; Z. Bl. 1909: 600.).
190. §§ 294.-297., 1288. §§ 156., 237. ex. ř. Požární pojistné, určené dle stanov k opětnému vystavení budovy shořelé, náleží, shořela-li budova po nucené dražbě, vydražiteli; takové pojistné jest vstupujíc na místo vyhořelé budovy jakýmsi druhem příslušenství nemovitosti. Dřívější majitel není poškožen a nemá tudíž dle § 1288. obč. zák. na pojistné nároku (5 list. 1907, č. 12 008; N. Z. 1909: 255.).
§ 467. Viz níže § 39. ex. ř. C č. 185.
191. §§ 473., 484., 492. K vydržení služebnosti cesty vozové netřeba zachovávati týž směr jízdy po celou dobu vydržecí. »Prospěšnější neb pohodlnější užívání statku panujícího« jest tu i tehdy, když se příjezd k němu zkrátí (3. ún. 1909, Rv II. 974/8; P. 1909: 543.). — 284 —
192. §§ 536., 537., 551. Smlouva o vzdání se dědictví mezi zůstavitelem a praesumptivním dědicem nemá za následek ani okamžitou ztrátu dědického práva, ani nabytí práva pro jiné praesumptivní dědice. Smlouva taková může srovnalým projevem vůle těchže stran býti odstraněna (16. června 1908, Rv II. 473/2; N. Z. 1909: 246.).
193. § 713. Pozdější testament nezrušuje sám sebou dřívější kodicil (26. břez. 1908, Rv VI. 73/8; N. Z. 1909: 271; off. 1171.).
§ 871. Viz níže § 1053. č. 197.
194. §§ 878., 1288. § 4. zák. koalič. z 7. dub. 1870, č. 43 ř. z. Smlouva o zajištěni odběratelův, uzavřená mezi více producenty, dle níž každý z producentů, jenž druhému bez jeho zavinění převzal odběratele, jest po dobu trvání smlouvy povinnen hraditi mu škodu dle množství dodaného zboží, jest platna. Není to smlouva pojišťovací a nevztahuje se na ni zákaz z § 4. cit. zák. koalič. (9. břez. 1909, Rv I. 186/9; J. Bl. 1909: 405.). Viz též níže § 1053. č. 197.
195. § 887.; licit. řád z 15. července 1786. Ústní úmluvy při mimosoudním dobrovolném prodeji pozemku nejsou závazný. Rozhodná jest pouze kupní smlouva, napotom zřízená (20. dubna 1909, Rv VI. 124/9; Z. Bl. 1909: 581.).
196. §§ 1009., 1295., 1304. Obchodní pomocník, jenž samostatně vede odštěpný závod, jest práv ze schodků, zde se vyskytnuvších; ustanovil-li principál k vedení tomu osobu patrně neschopnou, jest zavinění i na něm a dlužno škodu děliti (11. břez. 1909, Rv VI. 25/8; Z. Bl. 1909: 585.).
197. §§ 1053., 878., 871. Prodej advokátní kanceláře jest přípustný; jest však pro omyl neplatný tehdy, zamlčel-li prodatel kupiteli, že jest suspendován (17. břez. 1909, Rv II. 193/9; G. H. 1908/9: 581; J. Bl. 1909: 393.).
198. §§ 1151., 1267. Smlouva o provisi jest smlouvu odvážnou a nikoli námezdní (17. břez. 1909, Rv I. 93/9; J. Bl. 1909: 381.).
§ 1288. Viz shora § 294. č. 190 a § 878. č. 194.
199. § 1295. Skladiště nezodpovídá škodu, již utrpí kupec uloženého tam zboží tím, že mu na dotaz o váze zboží se sdělí váha, již zboží mělo v době složení místo váhy přítomné (1. květ. 1909, Rv II. 235/9; Z. Bl. 1909: 589.). Viz též shora § 1009. č. 196.
200. §§ 1297., 1304. Opomenutí obyčejné pozornosti jest zaviněním; stýká-li se hrubá nedbalost na straně jedné s pouhým nedopatřením na straně druhé, dlužno škodu poměrně (2 : 1) děliti (14. dub. 1909, Rv VI. 116/9; Z. Bl. 1909: 587.).
201. § 1304. Dělení škody nemá místa, žaluje-li o náhradu škody právnická osoba jednoho ze svých zástupcův, i kdyby se prokázalo konkurující zavinění representantův ostatních, v procesu žalobkyni zastupujících (24. břez. 1909, Rv. III. 420/8; J. Bl. 1909: 345.). Viz též výše § 1009. č. 196. — 285 —
202. § 1320. Psa, jenž není zlý, na lidi nedoráží a nemá vlastností, z nichž by jeho vlastník při náležité péči musil seznati. že pes, bude-li volný, někoho poškoditi by mohl, netřeba zvlášť opatrovati (25. května 1909, Rv I. 446/9; J.Bl. 1909: 370.).
203. §§ 1328., 1330., §§ 396., 273., 191. c. ř. s., § 506. tr. ř. Svedená nemanželská matka má sice nárok na odškodnění za poškození jejího lepšího opatření, nikoli však za poškození její cti. — I v případě rozsudku pro zmeškání má soud nárok ten dle volného uvážení ve smyslu § 273. c. s. ř. zmírniti a stanovití. — Uplatňuje-li se nárok ten v řízení civilním, může civilní soudce sám zjistiti a rozhodnouti, je-li tu skutková povaha § 506. tr. z. (23. září 1908, Rv II. 597/8; N. Z 1909: 230.).
§ 1346. Viz níže § 577. c. s. ř. C č. 181.
204. §§ 2., 3. č. 1., 12., 13., 29., 30. č. 1., 34., 37 odpůrč. zák. §§ 49.. 50. j. n. Domáhá-li se odpůrčí žaloba bezúčinnosti pohledávky, jest pro určení předmětné příslušnosti rozhodný obnos té pohledávky, pro kterou odpůrčí nález se vymáhá (13. listopadu 1907, č. 11473; P. 1909: 584.).
205. § 3. č. 4., §§ 17. ex. ř. a 235. c. s. ř. Poskytnutí zápůjčky kridatáři před uvalením konkursu a vydobytí exekučního práva zástavního na svršcích na základě vykonatelného notářského spisu o poskytnutí zápůjčky té, není naříkatelno dle cit. §. Příslušným k rozhodování o takové žalobě během řízení exekučního podané jest soud exekuční. Rozšíření petitu žalobního, původně jen bezúčinnosti zástavního práva se domáhajícího, též na bezúčinnost právního jednání z notářského spisu, jest se souhlasem soudu přípustno (6. října 1908, Rv II. 583/8; P. 1909: 573.).
206. § 10. Lhůta, stanovená v tomto § běží, i když insolvence dlužníkova byla dříve oznámena, již ode dne vykonaného zájmu a nikoliv teprve ode dne pozdějšího placení (11. květ. 1909, Rv II. 306/9; J. Bl. 1909: 383.).
§ 46. Viz níže § 65. ex. ř. C č. 187.
§ 4. koalič. zák. Viz shora § 878. obč. zák. A č. 194.

B. Z práva směnečního, obchodního a společenstevního.

47. Čl. 25., 26. obch. zák., §§ 3., 14. c, 23., 23. a, 44. živ. řádu. Živnostenskou novelou z 5. února 1907, č. 26. ř. z., nebyla změněna ustanovení třetího titulu 1. knihy obch. zák. o obch. firmách. Má-li veřejná obchodní společnost za předmět živnost, k níž jest třeba koncesse a průkazu zvláštní způsobilosti, stačí, má-li ji společník, jehož jméno ve firmě není, a jenž jest ustanoven jen k vedení závodu, nikoliv však též k zastupování společnosti. Při povolování zápisu do rejstříku nemá soud zabývati se otázkou, lze-li koncessi uděliti a živnostenský list vystaviti; nebyla-li po zápisu společnosti do rejstříku koncesse udělena, jest na živnostenském úřadu, aby to soudu sdělil, načež tento dle čl. 25. a 26. obch. zák. potřebné zařídí (4. května 1909, R. III. 126/9; Z. Bl 1909: 603). — 286 —
48. Čl. 26. Při přestěhování se z domu, majícího určité jméno, jest z firmy vynechati dodatek, ono jméno obsahující (27. ledna 1909, R. II. 73/9; J. Bl. 1909: 382).
49. Čl. 343., 354. Prodej přísežným dohodcem ve smyslu čl. 343. obch. zák. jest neveřejným, byť i se stal na burse. Je-li tak zvaným prodejem sobě samu, nemůže býti vzat za základ pro vypočtení škody dle čl. 354. obch. zák. (19. ledna 1909, Rv I. 802/8; J. Bl. 1909: 370).
50 § 1. zák. o společenstvech. Poskytování zápůjček nečlenům nepříčí se nikterak ustanovení § 1. tohoto zák. (4. února 1909, R III. 22/9; P. 1909: 545).
51. §§ 1. a 4. zák. o společenstvech, čl. 272. obch. zák. Společenstvu, jež se s omezením na členy zabývá přijímáním deposit a sprostředkováním úvěru, může býti povoleno, aby do firmy pojala označení »banka« (21. července 1908, R VI. 230/8; N. Z. 1909: 231).
52. § 4. zák. o společnostech s om. ruč. (6. března 1906, č. 58. ř. z.). Požadavku o sepsání notářského aktu o společenské smlouvě jest vyhověno, byla-li aktem tím utvrzena listina soukromá, smlouvu tu obsahující (24. března 1908, R VI. 68/8; off. 1170; Z. Bl. 1909: 605).

C. Z řízení sporného a exekučního.

§ 42. j. n. Viz níže § 118. ex. ř. C č. 189.
§§ 49., 50. Viz shora § 2. odpůrč. zák. A. č. 204.
169. §§ 61. až 63. Senát, jemuž věc došla, musí bez přivzetí soudce náhradníka rozhodnouti o všech námitkách co do věcné a místní příslušnosti (10. prosince 1907, č. 14873; J. Bl. 1909: 394).
170. § 88. Soud splniště, založený fakturou dle tohoto § odst. II. platí i mezi obchodníkem se stavebním materiálem a zednickým mistrem (12. ledna 1909, č. j. .; P. 1909: 549).
171. § 99. Při žalobách proti cizozemským podnikům železničním mohou jejich dopravní prostředky v tuzemsku jsoucí dáti podklad ku založení soudní příslušnosti dle § 99. j. n. — Kdo bydlí v cizině, nemůže se dovolávati soudu dle toho § (17. břez. 1908, R I. 158/8; off 1174.).
172. Čl. XLII. uv. zák. k c. s. ř. Ohledně obsahu manifestace zákon v obou případech manifestace dle odst. I. cit. čl. nerozeznává a v obou případech k manifestaci povinný jest vázán, aby předlože po případě seznam jmění a dluhův udal, co mu o tomto jmění neb dluzích či zatajení jmění jest známo a přísahu tam uvedenou vykonal. — Bratr zemřelé sestry jest oprávněn po jejím manželu žádati, aby předložil seznam jmění manželčina, jak jejího vlastního, tak i s manželem společného, aby udal, co mu o jmění tom jest známo a přísahu dle cit. čl. vykonal (2. července 1908, Rv II. 464/8; P. 1909: 497.). — 287 —
§§ 41., 50. c. s. ř. Viz níže § 74. ex. ř. č. 188.
§ 191. Viz výše § 1328. obč. zák. A č. 208.
173. § 328. Určovací žaloba o povinný díl není přípustná, je-li možná žaloba kondemnační (12. května 1908, Rv II. 349/8; P. 1909: 577.).
174. — Právní zájem jest i zájem práva processního (opatření si průvodu in perpetuam memoriam) a jest ku jeho zjištění určovací žaloba přípustná (15. dubna 1909, Rv VI. 146/9; Z. Bl. 1909: 613.).
§ 235. c. s. ř. Viz shora § 3. odpůrč. zák. A č. 205.
175. § 240., § 37. ex. ř. Pro materielní právní moc rozsudku nejsou rozhodnými důvody, nýbrž jedině enunciát. Byla-li prvá žaloba zamítnuta bez meritorního pojednávání výslovně toliko pro neúplnost skutkové podstaty, jest nová správně a úplně sepsaná žaloba nepřípustná, poněvadž jí stojí v cestě námitka věci rozsouzené.
Byla-li vylučovací žaloba, opírající se o právo vlastnické, zamítnuta z toho důvodu, že vylučované věci byly označeny toliko běžným číslem zájemního protokolu, kdežto měly býti zevrubně popsány, stojí nové žalobě, ve které vylučované předměty jsou zevrubně popsány, v cestě námitka věci rozsouzené.
Byla-li vylučovací žaloba, opírající se o právo vlastnické, zamítnuta, stojí nové žalobě vylučovací, opírající se o poměr kommissionářský, v cestě námitka věci rozsouzené.
Námitka věci rozsouzené jest i tehdy odůvodněna, neobsahovala-li prvá žaloba žádného právního titulu, nová žaloba však titul platný obsahuje (4. květ. 1909, R II. 446/9; P. R. 1908/9: 254.).
176. § 245. § 9. min. nař. z 9. pros. 1907, č. 283 ř. z. Ve sporu o rozloučení manželství není zavedení přípravného řízení bezvýminíčně přikázáno (4. květ. 1909, Rv V. 367/9; J. Bl. 1909: 346; P. R. 1908/9: 266.).
§ 396. Viz shora § 1328. obč. zák. A č. 203.
177. §§ 419., 505., 507. Vyžádání rozsudku soudem k jeho opravě nestaví běh 14denní soudní lhůty k podání dovolání (23. prosince 1908, Rv II. 918/8; P. 1909: 541.).
178. § 465. V odvolacím řízení jest přípustným toliko jediný spis odvolací; dodatek k odvolání, byť i v čas podaný, jest nepřípustný (6. dub. 1909, Rv II. 52/9; P. 1909: 540).
179. § 503. č. 4. Opomenutí processních předpisů nemůže tvořiti revisní důvod dle č. 4. tohoto § (4. května 1909, Rv V. 367/9; J. Bl. 1909: 346; P. R. 1908/9: 266.).
§ 505. Viz výše § 419. c. s. ř. C č. 177.
§ 507. Viz výše § 419. c. s. ř. C č. 177.
180. § 530. č. 2. a 7. Nově nalezený průvod, po němž strana, ve sporu hlavním podlehnuvší, počala pátrati teprve po vydání rozsudku, nelze uplatňovati žalobou o obnovu. V tom, že strana po něm nepátrala již během sporu, ač to bylo snadno, spočívá její — 288 —
zavinění. Má-li svědectvím nově vypátrané osoby býti vyvrácena hodnověrnost výpovědi svědka, ve sporu slyšeného, jde o důvod dle č. 2. a nikoliv dle č. 7. cit. § (7. dubna 1909, Rv II. 211/9; P. 1909: 537.).
181. § 577., § 1346. obč. zák. Smlouva o rozhodčího může přijíti k místu i vzájemnou výměnou listů. Závěrečný list, opatřený podpisy správních radů akciové společnosti, k podpisování oprávněných, k němuž připojena jest zvláštní jejich garanční klausule, jest zároveň převzetím rukojemství ve vlastním jméně a zakládá také oproti rukojmím pro jejich osobu písemnou smlouvu o rozhodčího (18. květ. 1909, Rv I. 279/9; J. Bl. 1909: 357.).
182. § 600. § 4. zák. syndik. z 12. července 1872, č. 112 ř. z. Poštovní zřízenci, doručující soudní spisy, nejsou soudcovskými úředníky ve smyslu tohoto zák. (7. dub. 1908, Rv I. 349/8; off 1173.).
183. ČI. III. uv. zák. k ex. ř. § 379. ex. ř. Prozatimné opatření ku zjištění daňových trestů během vyšetřovacího řízení není vyloučeno. Nelze ho však povoliti, není-li osvědčeno nebezpečí (18. května 1909, R I. 312/9; Z. Bl. 1909: 614.).
184. ČI. IX. č. 10. Intence stran při uzavření pracovní smlouvy má jen tehdy právní význam, nabyla-li výrazu v závazném prohlášení a zakládá-li pro strany práva a povinnosti. Syn není tedy trvalým zřízencem svého otce neprokáže-li se, že služební poměr dle smlouvy neb zvyku byl určen nejméně na rok, aneb že byla smluvena výpověď alespoň tříměsíční (2. října 1908, ? G. H. 1908/9: 557.).
§ 17. ex. ř. Viz shora § 3. odpůrč. zák. A č. 205.
§ 37. Viz výše § 240. c. s. ř. C č. 175. a níže č. 186.
185. § 39. č. 2. §§ 19., 56. živ. řád. § 467. obč. zák. Právo zástavní na živnostenské koncessi nezaniká smrtí živnostníkovou, zanechal-li tento vdovu a tato po dobu vdovství koncessovanou živnost dále provozuje (15. říj. 1907, č. 12948; N. Z. 1909: 246.).
186. §§ 42. č. 5., 37. Odložení exekuce po pravoplatném udělení příklepu na základě žaloby vylučovací dle § 37. ex. ř. jest nepřípustno (31. břez. 1908, R II. 259/8; off. 1172.).
187. §§ 65., 88. č. 2., 394. a § 46. odpůrč. zák. Návrh na knihovní poznámku odpůrčí žaloby jest návrhem na prozatímní opatření. Lhůta rekursní obnáší tu osm dní (16 ún. 1909, R II. 10/9; P. 1909: 504.).
188. §§ 74., 78., 301. ex. ř.; §§ 41. a 50. c. s. ř. Jen k návrhu vymáhajícího věřitele lze poddlužníku uložiti vyjádření dle § 301. ex. ř. a jen v tomto případě má týž nárok na náhradu útrat, s vyjádřením spojených. Byly-li mu za vyjádření dobrovolné I. soudcem přiřknuty, nelze rekurujícímu vym. věřiteli přiřknouti útraty rekursu, poněvadž tu nejde o rozepři (§§ 41. a 50. c. s. ř.) a dle § 74. a 78. ex. ř. jen dlužník a nikoliv také poddlužník vym. věřiteli k náhradě jest povinen (24. září 1907, č. 12523, P. 1909: 505.). — 289 —
§ 88. č. 2. ex. ř. Viz shora § 65. ex. ř. C č. 187.
189. § 118. Jakým způsobem lze vnucenému správci z vedení správy uložili náhradu a ji na něm dobývati, rozhoduje se z moci úřadu v řízení nesporném; pořad práva jest tu nadobro vyloučen (7. říj. 1908, Rv II. 663; P. 1909: 501.).
§ 156. Viz výše § 294. obč. zák. A č. 190.
190. §§ 210., 211., 214. Soud má při rozvrhu tržní ceny, za realitu docílené, přihlížeti k nárokům přihlášeným jen potud, pokud vysvítá jejich existence i uspokojitelnost z veřejné knihy a ostatních spisův exekučních, ale není oprávněn vyhledávati sám doklady v tom směru potřebné, nejméně pak v druhé instanci a to ani tehdy, jde-li o doplnění přihlášky c. k. berních úřadů v zastoupení c. k. eráru (23. čce. 1908, R II. 596/8; P. 1909: 580.).
191. § 216.; § 72. popl. zák. Rozsudečné, uložené hypotekárnímu dlužníku, nepožívá zástavního práva na hypotéce (7. dub. 1909, Rv VI. 63/9; Z. Bl. 1909: 617.).
192. §§ 216., 217., 223.; § 14. kn. zák. Kauce útratová platí jen pro prvního zástavního věřitele; kauční tento poměr zaniká nejpozději rozdělením nejvyššího podání a nepřechází na vydražitele, jenž dotyčnou pohledávku převzal. Není-li kauce vyčerpána, dlužno zbytek přikázati následujícím hyp. věřitelům (4. květ. 1909, R VI. 113/9; Z. Bl. 1909: 617.).
193. §§ 231., 234. Právu, ve skutečnosti neexistujícímu, ale právoplatným usnesením o rozvrhu nejvyššího podání bez odporu přiznanému, nelze žalobou odporovati. Právo to však zaniká zrušující skutečností dodatečnou (7. dub. 1909, Rv VI. 63/9; Z. Bl. 1909: 617.).
§ 237. Viz shora § 294. obč. zák. A č. 190.
§ 301. Viz shora § 74. ex. ř. C č. 188.
§ 379. Viz výše čl. III. uv. z. k ex. ř. čís. 183.
§ 394. Viz shora § 65. ex. ř. C č. 187.

D. Z řízení nesporného, knihovního a konkursního.

§ 9. nesp. říz. Viz výše § 178. obč. zák. A č. 188.
35. §§ 65., 65. Tvrdí-li obdaření dědici, že písemný testament jest jen zdánlivý a že obsahuje jen zápis o testamentu nunkupativním, dlužno vyhověti jejich návrhu na výslech svědků testamentárních (4. květ. 1909, R VI. 125/9; Z. Bl. 1909: 608.).
36. § 126. Konkuruje-li s dědicem zákonným dědic testamentární z testamentu ústního, jehož zřízení v náležité formě jest pochybno, jest poukázati na pořad práva dědice zákonného (20. říj. 1908, R I. 670/8: N. Z. 1909 : 223.).
§ 14. kn. zák. Viz výše § 216. ex. ř. C č. 192.
37. § 29. konk. ř. Útraty sporu vedeného správou konkursní podstaty jsou útratami podstaty ve smyslu odst. I. tohoto § (28. čce. 1908, R II. 615/8; P. 1909: 547.). — 290 —
38. § 123., 29. č. 1. a. Útraty zvláštního stání liquidačního tíží dotyčné věřitele dle poměru jejich pohledávek (4. květ. 1909, R I. 290/9; J. Bl. 1909: 347.).

II. Ve věcech trestních.
E. Z trestního práva hmotného.

167. § 2. lit. b) a c) tr. z. Pathologická opilost spadá pod hledisko opojení, o němž se zmiňuje § 2. lit. c) tr. z. a nikoliv pod hledisko dle § 2. lit. b) tr. z. (9. květ. 1908, Vr II. 78/8; P. 1909: 587.).
168. §§ 2. lit. g); 335. (431.) Kladení samostřílů k ochraně vlastnictví posuzovati jest s hlediska nutné obrany; kladení to přenechává však náhodě míru odvrácení budoucího, bezprávného útoku, jest proto překročením mezí nutné obrany a činí pachatele zodpovědným dle § 335. (431.) tr. z. (8. břez. 1909, Kr I. 296/8; off. 3566.).
169. § 68. Ustanovení § 54. lesního zák. z 3. pros. 1852, č. 250. ř. z. nebyla zrušena § 2. zák. z 16. června 1872 č. 84. ř. z.; přísežný personál k ochraně lesů požívá tudíž ochrany § 68. tr. z. i tehdy, není-li opatřen služebním znakem, jednotlivými zemskými zákony předespaným (8. ún. 1909, Kr V. 446/8; off. 3560.).
170. § 83. »Více shromážděných lidí« jsou jen ty osoby, jež jednají ve společném zlém úmyslu s původcem rušení pozemního neb domovního míru; nepatří k tomu lidé najatí, o bezprávnosti činu nevědoucí (25. led. 1909, Kr V. 356/8; off. 3554.).
171. § 99. Lze-li výroku, jenž dle svého znění nemusí býti nutně pokládán za vyhrůžku budoucím zlem, přikládali význam takové výhrůžky, o tom rozhodne dle volného uvážení (§ 258. tr. ř.) soudce s ohledem na všechny okolnosti případu (27. ún. 1909, Kr II. 323/8; off. 3559.).
172. § 149. Zachránění odloženého děcka jest přenecháno náhodě i tehdy, bylo-li již dítě zpozorováno, ale není-li ještě jisto, že se nálezce také skutečně děcka ujme (13. ún. 1909, Kr II. 326/8; off. 3555.).
173. § 174. II. b) Za spoluzloděje pokládati lze jen ty osoby, jež při odnětí cizí movité věci spolupůsobily a ve společném zlém úmyslu se zlodějem jednaly. Použije-li tento ke spáchání činu důvěřivých pomocníků, nelze ani jemu přičítati kvalifikace krádeže ve společnosti (20. ún. 1909, Kr V. 492/8: off. 3567.).
174. § 176. II. b) Učeň není členem domácnosti ve smyslu tohoto §. (20. čce. 1909, Kr I. 265/9; G. H. 1908/9: 583.).
175. §§ 185., 464. Ukrývání ukradené věci jest i tehdy podílnictvím na krádeži, nestalo-li se v úmyslu zištném, nýbrž jen k zakrytí půtahů (§ 214. tr. z.), k odhalení pachatele sloužících (20. ún. 1909, Kr. V. 493/8; off. 3564.).
176. § 197. Dodání většího množství zboží, než bylo objednáno, aneb zboží méně cenného za smluvenou cenu není o sobě ještě podvodem; — 291 —
jednání to může se však státi podvodem, bylo-li objednávky samé dosaženo jen lstivým uvedením v omyl o pravém obsahu uzavřeného obchodu a je-li tu úmysl způsobiti škodu (1. ún. 1909, Kr I. 252/8; off. 3556.).
§ 335. Viz shora § 2. lit. g) č. 168.
177. § 490. Viní-li manželka souložnici svého manžela veřejně z cizoložství, jest nabídnutý důkaz pravdy o tom připustiti i tehdy, nebyl-li učiněn návrh na potrestání pro cizoložství (15. čna. 1909, Kr V. 389/9; G. H. 1908/9: 558.).
§ 506. tr. z. Viz výše § 1328. obč. zák. A č. 203.
178. Čl. 5. zák. z 17. pros. 1862 č. 8. ex 1863. Proto, že veřejný žalobce má dle tohoto čl. povinnost stíhati urážky na cti veřejných úřadů, není žalobní právo jednotlivých neb všech členů uraženého úřadu bezpodmínečně a za všech okolností absorbováno (6. čce. 1909, Kr II. 246/9; G. H. 1908/9: 569.).
179. § 1. zák. o lichvě z 28. květ. 1881, č. 47. ř. z. Úvěrním jednáním ve smyslu tohoto § může býti také smlouva trhová, jakmile zaplacení kupní ceny a dodání zboží se časově rozcházejí (25. led. 1909, Kr V. 356/8; off. 3554.).
180. § 1. zák. o mař. exek. (z 25. květ. 1883, č. 78. ř. z.). Při přečinu dle tohoto § může neznalost předpisů soukromého práva a exekučního řádu přivoditi beztrestnost jednajícího, když byla neznalost ta příčinou jeho omylu o trestnosti jeho jednání; ku promlčení trestnosti deliktu sluší přihlížeti z úřední moci (15. květ. 1907, č. 6131; P. 1909: 551.).
181. § 18. zák. o falšování potravin. Potraviny, vyrobené z hnusících se odpadků (pomorančových kůrek na silnici posbíraných), pokládati jest za škodlivé pro zdraví, byť i odpadky byly chemicky ze špíny očištěny (2. břez. 1909, Kr VIII. 13/9; off. 3563.).
182. § 25. zák. o ochr. znám. »Obyčejným kupitelem« dle tohoto § jest vyrozumívati takového kupce, jenž vůbec dle známky chce koupiti (1. břez. 1909, Kr I. 35/9; off. 3565.).
183. Zák. k odvrácení a potlačení moru vepřového dobytka ze 7. září 1905, č. 163. ř. z. Jednání proti nařízením, na základě tohoto zákona vydaným, jsou — nehledě k předpokladům dle II. odst. § 16. tohoto zákona — jen tehdy soudně trestná, spadají-li zároveň pod trestní ustanovení všeobecného zákona o dobytčím moru (3. ún. 1909, Kr V. 68/9; off. 3553.).

F. Z trestního řízení.

21. § 51. odst. III. tr. ř. Výslech podezřelého, předsevzatý vyšetřujícím soudcem mimo případ § 89. odst. I. tr. ř. dříve, než učinil žalobce návrh na stíhání pro určitý čin trestný, není vyšetřujícím úkonem dle tohoto § (22. pros. 1908, Nd III. 664/8; P. 1909: 550.). — 292 —
22. § 68. odst. II. Také ten soudce jest vyloučen ze spolupůsobení a rozhodování při hlav. přelíčení, jenž v téže věci předsevzal úkony přípravného vyhledávání jako soudce přestupkový (§§ 451. odst. III. a 452. tr. ř.) (17. ún. 1909, Kr IX. 15/9; off. 3557.).
23. § 319. K tomu, aby dal dodatečnou otázku po rozumu § 2. lit. b) tr. z., jest porotní soud jen tenkráte vázán, když stav, míněný v § 2. lit. b) tr. z. byl tvrzen, aneb docházel výrazu ve výsledcích průvodního řízení (9. květ. 1908, Vr II. 78/8; P. 1909: 587.).
24. § 477. Trest vězení jest v poměru ku trestu peněžitému za všech okolností přísnějším. Odvolací soud nesmí tedy, vyhovuje odvolání žalobcovu, místo vězení, první instancí uloženého, odsouditi k peněžité pokutě ani tehdy, stanoví-li pro případ její nedobytnosti vězení delšího trvání (12. led. 1909, Kr VII. 2/9; off. 3558.).
25. § 478. Závěrečné věty tohoto § nelze ve sporech k soukromé obžalobě použiti tehdy, jestliže se také soukromý žalobce nedostavil k novému hlavnímu přelíčení, o odporu obžalovaného nařízenému. V tomto případě jest dle § 46. odst. III. tr. ř. vynésti rozsudek osvobozující (2. břez. 1909, Kr IV. 55/9; off. 3561.).

Citace:

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 6, s. 309-318.