—
K výkladu § 30., 111.—113. knih. zák.
Ve vložce č. 920 desk zemských v Praze jakožto ve vkladbě hlavní a ve vložce č. 1 katastrální obce Beňov, okres Přerov, jakožto ve vkladbě vedlejší, vázla pohledávka M. T-ové per 38700 K s přisl. Část této pohledávky per 20000 K byla postupní listinou ze dne 24. dubna 1909 převedena na T. K-ovou, která pak podala u zemského soudu v Praze žádost za vklad převodu této části pro sebe a navrhla zároveň, aby se ve vložce č. 920 desk zemských bez újmy práv ostatních věřitelů poznamenala přednost, zmíněnou postupní listinou postoupené částce per 20000 K udělená. Současně navrhla žadatelka, aby také ve vložce č. 1. kat. obce Beňov, jakožto vložce vedlejší, se poznamenala přednost postoupené části per 20000 K před zbytkem per 18700 K původní pohledávky. Pro případ, že by se soud zemský v Praze nepovažoval za příslušná k povolení poznámky posléz uvedené, navrhla žadatelka, aby tento návrh byl postoupen c. k. ok r. soudu v Přerově k vyřízení.
C. k. zemský soud v Praze povolil usnesením ze dne 1. května 1909 č. d. 5581/9 vklad žádaného převodu ve vložce č. 920 desk zemských spolu s poznámkou přednosti v téže vložce, postoupil však další návrh za poznamenání postoupené přednosti též ve vložce č. 1 kat. obce Beňov, jakožto ve vložce vedlejší, c. k. okresnímu soudu v Přerově k samostatnému vyřízení.
Okresní soud v Přerově zamítl tento návrh a to z těchto
důvodů:
V §u 30. knih. zák. dovoleno jest změniti pořadí vkladů již provedených souhlasnou vůlí stran a předpokládá se tedy i při hypotéce simultánní, aby také ve vložce vedlejší bylo skutečně vloženo právo zástavní pro pohledávky, u nichž má býti knihovní pořadí změněno.
V daném případě však jest jiný stav věci: Z pohledávky simultánně váznoucí byla postoupena část a této postoupené části byla dána knihovní přednost před zbytkem pohledávky původní. Dle §u 112. knih. zák. smí se převod pohledávky u simultánního práva zástavního prováděti jen ve vložce hlavní, což se také ve vložce č. 920 desk zemských stalo. Ve vedlejší vložce tedy není tento převod části pohledávky patrný, nová věřitelka T. K-o vá zde zapsána není a není proto třeba, aby se pro ni přednost ve vložce č. 1 kat. obce Beňov povolovala a prováděla. Povolení poznámky přednosti s právní platností také pro vložku č. 1 kat. obce — 376 —
Beňov vydati měl v tomto případě pouze c. k. zemský soud v Praze jakožto soud vložky hlavní a výkon tohoto usnesení pouze ve vložce č. 920 desk zemských odpovídá jedině tendenci §u 112. knih. zák. Nesmí-li se za p sáti ve vložce vedlejší převod části pohledávky simultánně váznoucí, pak za účelem vyvarování zmatků nesmí se v těže vložce vedlejší ani poznamenati právo přednosti, jež bylo této části převedená pohledávky uděleno.1) Pro toto mínění mluví specielně poslední odstavec §u 112. knih. zák. Že pak ani pro hypotekární věřitele v tomto případě ujma nevznikne, plyne z ochranného předpisu §u 113. zák. knihovního.
V rekursu, který T. K-ová do tohoto usnesení podala, uvedla, že §u 112. v daném případě použiti nelze, poněvadž dle §u 2. č. 2 a §u 4. knih. zák. dlužno poznamenání přednosti zapsati v tě vložce, které se týká, tudíž zde ve vložce 1. kat. obce Beňov, jakožto ve vložce vedlejší, poněvadž úmysl stran směřuje k tomu, aby přednost ve vložce vedlejší byla též poznamenána. Kdyby tomuto návrhu nebylo vyhověno, jest nebezpečí, že rekurentka utrpí velkou majetkovou škodu v případě dražby usedlosti čp. 1 v Beňově pro případ, že exekuční soudce bude toho názoru, že poznámka přednosti musí býti zapsána i ve vložce vedlejší.
Kromě rekursu podala stěžovatelka návrh u c. k. zemskěho soudu v Praze, aby se podle citovaně listiny ve vložce č. 920 desk zemských v Praze poznamenalo, že přednost postoupené části per 20000 K vyhražená, má právní platnost i ohledně vložky č. 1 v Beňově, jakožto vložky vedlejší.
Posléz uvedený návrh byl však usnesením c. k. zemského soudu v Praze ze dne 14. června 1909 č. d. 7504/9 zamítnut s odůvodněním, že postoupení přednosti jedné hypoteční pohledávce před druhou není změnou na simultánním právu zástavním ve smyslu §u 112. knih. zák. a nelze je tudíž jen v hlavní vložce s účinkem i pro vložku vedlejší provésti, nýbrž dlužno je zapsati, respektive poznamenati i ve vložce vedlejší. I kdyby se za to mělo, že soud vložky hlavní k povolení poznámky tě pro vložku vedlejší je příslušným, čemuž však nadpis §u 111. knih. zák. neodpovídá, nebylo by lze návrhu vyhověti, poněvadž nežádáno o povolení poznámky ve vložce vedlejší, nýbrž o povolení poznámky ve vložce č. 920 desk zemských.2) — 377 —
Usneseni posléz uvedené bylo i s rekursem předloženo c. k. krajskému soudu v Olomouci, jakožto soudu rekursnímu, který usnesením ze dne 10. srpna 1909, č. j. —R. 163/9/3, rekurs zamítl a usnesení v odpor vzaté s poukazem na správné odůvodnění tabulárního soudu, jež vývody rekursními nijak vyvráceno nebylo, potvrdil. Krekule, soudce.

1. Také praktické důvody mluví pro toto mínění: Kdyby se zde poznámka postoupení přednosti ve vložce vedlejší povolila, musil by úředník knihovní proti předpisu § 112. knih. zákona vyznačiti ve vložce vedlejší nejprve převod části per 20000 K a pak teprve poznamenati přednost.
2. Změny, v simultánním „právu vzniklé, nevypočítává zákon knihovní taxativně; pravit výslovně: „Alle Änderungen welche . . . durch Übertragung, Beschränkung, Belastung, Löschung oder auf andere Weise vorgenommen werden sollen, sind nur in der Haupteinlageeinzutragen. — V daném případě dělí se pohledávka simultánně váznoucí ve dvě různé pohledávky, z nichž první se převádí a současně se vyhražuje převedené části přednost. Jedná se tu tedy o dva naprosto souvislé knihovní akty, z nichž převod jen ve vložce hlavní proveden býti smí a proto právě přednost převedené části rovněž jen ve vložce hlavní provedena bytí může. V § 30. knih. zák. se praví, že věřitel hypotekární smí postoupiti přednost „einer gleichzeitig oder später eingetragenen Hypotekarforderung“. V našem případě však se nová pohledávka knihovní vůbec nezapisuje, změňuje se tu pohledávka simultánně již váznoucí ve dvě samostatné pohledávky, proto tedy § 30. knih. zák. nelze zde vůbec užiti, nýbrž jen § 112. knih. zák., který citovanými slovy „auf andere Weise“ na mysli mělo i jiné změny simultánního práva zástavního, nežli ony, které výslovně vytýká.Něco jiného by bylo, kdyby se jednalo o poznámku postoupeni přednosti jen v jediné z různých vložek; pak souhlasím s míněním, že soud této vložky má poznámku tu povolit, třebas by jedna z obou pohledávek vázla simultánně a jednalo by se o vložku vedlejší. V našem případě však se týká postoupení přednosti všech vložek, tudíž celého simultánního práva zástavního a proto platí § 112. knih. zák.Rovněž by byl soud vložky vedlejší příslušný k povolení a provedení poznámky přednosti, kdyby se jednalo o převod celé pohledávky, které by se v této vložce povolila přednost před pohledávkou v téže vložce již váznoucí; převod by povolil dle § 132. knih zák. soud vložky hlavní a poznámku přednosti soud oné vložky vedlejší, kde pohledávky ty skutečně váznou. Toho však v našem případě není, poněvadž ve vložce vedlejší zůstane původní pohledávka nedělena a dokud se ani převod části pohledávky simultánně váznoucí ve vložce vedlejší zapsati nesmí, nevzniknou tu dvě různé pohledávky, nelze také o nějaké přednosti této převedené části ve vložce vedlejší mluviti a proto poznámka přednosti při postupu části pohledávky simultánně váznoucí jen ve vložce hlavní se provésti může; má však účinek i pro vložky vedlejší ve smyslu § 112. knih. zák (Pozn. zasílatele)**