Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 18 (1909). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 396 s.
Authors:

Z práva obchodního. O přípustnosti přídavků ku firmám společenským
Žádost M. J., obchodníka v Z. a soudruhů za zápis firmy Kerosit, společnost pro topení olejem Janský, St. a Z. do rejstříku obchodního byla usnesením c. k. obchodního soudu v Praze zamítnuta,
poněvadž — 370
slovo »Kerosit« nelze za dodatek ku firmě ve smyslu čl. 16. obch. z. přípustný pokládati, ježto se především na začátku a ne na konci firmy nalézá. Slovo to neslouží ale ani ku bližšímu označení vlastníků obchodu, jichž všechna jména ve firmě jsou vyznačena, ani ku bližšímu označení obchodu samého, poněvadž k tomu další, rovněž na konec firmy náležející dodatek: »společnost pro topení olejem« slouží.
Na tom nemění nic okolnost, že dle konaného šetření žadatelé chtějí si pro svůj přístroj k topení olejem dáti zapsati u známkového úřadu známku »Kerosit«.
Mimo tuto podstatnou vadu třeba připojiti výkaz o svéprávnosti K. St. a J. Ž. a nelze připustiti znamenání firmy částečným vyražením a částečným vypsáním znění firmy tak, jak v žádosti navrhováno.
C. k. vrchní zemský soud pro království České usnesením ze dne 23. srpna 1909 č. j. R IV 303/9/1/ rekursu do onoho výměru místa nedal a to z následovních
důvodů:
Správně soud první instance jakožto závadu ve znění opovězené firmy vytkl, že slovo »Kerosit« neslouží k bližšímu označení jména osoby, ani obchodu samého a že dodatku první místo ve firmě nepřísluší.
Z ustanovení čl. 16. a 17. obch. z. vychází, že zákon obchodní při firmách jednotlivců a veřejných obchodních společností důraz klade na označení jména rodového ve firmě. Ze slov odst. 2. čl. 16. obch. z., který výjimku stanoví: »Er darf der Firma keinen Zusatz beifúgen« atd., dovozovati jest, že ve firmě jméno před dodatkem nalézati se má.
Slovo »Kerosit« a další dodatek nevyhovuje ustanovení čl. 16, odst. 2. obch. z., jak soud I. inst. uvedl, poznačení musí i odpovídati tomu, v čem obchod záleží. Dle živnostenského listu záleží předmět závodu v provozování obchodu s minerálními oleji ve velkém a přístroji ku topení oleji. Bylo tudíž usnesení v odpor vzaté potvrditi. Připomíná se, že dle sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze firma Rohrl a spol. v Brně u známkového úřadu obch. a živn. komory v Brně 25. června b. r. odevzdala ku zápisu vzorek, představující konvici určenou pro topící olej »Kerosit«.
Náhled I. soudu, že nelze připustiti znamenání firmy částečným vyražením a částečným vypsáním, odvolací soud nesdílí.
Pokud se svéprávnosti týče, přísluší tuto jako nutnou podmínku zákonní zkoumati, než ve směru tom uvádí stěžovatel, že doklady v krátké cestě předloží, proto odpadl tento důvod stížnosti a nebylo — 371
řešiti otázku, stačí-li k průkazu tomu udělení živnostenského listu.
C. k. nejvyšší soud dekretem ze dne 28. září 1909, č. j. R II. 854/9/1 revisnímu rekursu vyhověl, v odpor brané usnesení změnil v ten smysl, že povolil zápis firmy »Kerosit«, společnost pro topení olejem, Janský, Steinberger a Žižka, do rejstříku obchodního a nařídil c. k. obchodnímu soudu v Praze, aby po zákonu dále jednal, a to z těchto
důvodů:
Třeba nelze souhlasiti s názorem stěžovatelů, že ustanovení čl. 16. odst. 2. obch. z. platí jen pro firmy jednotlivců, poněvadž, pokud čl. 17. obch. z. nestanoví nic zvláštního, také na obchodní společnosti užiti sluší všeobecných ustanovení o firmách, nelze přece co do ostatního upříti dovolacímu rekursu oprávněnosti.
Dle čl. 16. zák. obch. jsou dovoleny přídavky k firmě, které slouží ku bližšímu označení osoby neb obchodu. Není pak vůbec předepsáno, že bližší označení obchodu musí býti odvozeno od odvětví obchodu. Dovoleno spíše jakékoli označení, je-li jen takové, že jím nemůže býti vyvoláno zklamání o pravém stavu věci a práva. Navrhovaný přídavek pak nejen vyhovuje požadavku posléze dotčenému, ale vzat jest také z předmětu podniku, což platí zejména o slovu »Kerosit«, které má znamenati jméno topícího oleje, jehož užíváno při provozování společnosti. Co se však tkne otázky, má-li přídavek následovati po znění firmy, není v tom směru žádného zvláštního předpisu zákonného, pročež dlužno míti za to, že přídavek ten může býti stavěn před firmu, aneb za ni, zvláště když z pojmu přídavek (»Zusatz«) neplyne ono obmezení, které předpokládal soud rekursní.
Ježto v odmítnutí opovědí firmy, o kterou jde, k zápisu do rejstříku obch. spočívá patrná nezákonnost, tak že tu jsou podmínky § 16. cis. pat. z 9./8. 1854 č. 208. ř. z., bylo vyhověno mimořádnému dovolacímu rekursu a usnesení v odpor vzaté změněno, jak výše uvedeno, zvláště když i svéprávnost společníků KSt. a J. 2. nyní jest vykázána.
Poznámka zasílatele: Nepochopitelným způsobem nezmínil se c. k. nejvyšší soud o tom, že zcela jiná firma již vzorek zvaný »Kerosit« u obch. komory v Brně ku zápisu odevzdala. Jak již svého času obchodní komora Pražská na to poukázala, mělo by se spíše čeliti zlozvyku obchodnictva, jež dává obyčejným výrobkům svým různá exotická vymýšlená jména, obtěžujíc tím paměť konsumentů a způsobuje, že jich výrobkům přikládá se u obecenstva zvláštní vlastnost »vzácnosti«, jež výrobky ty nemají.
Dr. Jos. Worel, c. k. rada zem. soudu.
Citace:
Z práva obchodního. O přípustnosti přídavků ku firmám společenským. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 8, s. 395-397.