E. Z trestního práva hmotného.

93. § 68. tr. zák. Obecní strážník, jenž na základě zvláštní smlouvy s obcí obstarává čistění porážky, nevykonává touto prací zdravotní policii a nepožívá během té práce ochrany § 68. tr. zák. (15. ún. 1908, č. 14113; off. 3431.).
94. — Také postillon neerárního poštovního úřadu požívá u výkonu své služby ochrany § 68. tr. z. (4. list. 1907, č. 7211; off. 3405.).
95. — Představený obce, jenž k ochraně obecního majetku dá strhnouti plot, postavený tam osobou soukromou na základě domněle nabytého práva držby, požívá i s pomocníky, k tomu přivzatými, ochrany § 68. tr. z. (16. ún. 1907, č. 14752; J. Bl. 1909: 72.).
98. § 83. »Více shromážděných lidí« jest tu, jsou-li to vesměs lidé, jednající vědomě ve společném zlém úmyslu; této známky deliktu tu není, vstoupí-li do domu neb bytu vedle dvou osob, dolosně tam vniknuvších, osoba třetí v úmyslu beztrestném (15. ún. 1908, č. 14486; off. 3420.).
99. — Přičítání činu jako rušení domovního míru není vyloučeno, jsou-li věci, na nichž násilí spáchána, vlastnictvím pachatelovým. »Více shromážděných lidí« jsou jen takové osoby, jež ve společném zlém úmyslu do domu neb bytu osoby jiné vniknou. K pojmu ozbrojení nestačí, použil-li pachatel při vniknutí do bytu nějakého nástroje (3. list. 1908, Kr V. 519/8; off. 3505.).
100. § 84. »Původcem« rušení míru domovního neb pozemního ve sm. tohoto § jest nejen případný jeho návodce, nýbrž též každý spolupachatel, jenž podnikl čin ne v zájmu cizím, byv někým jiným najat, nýbrž v zájmu vlastním, aby domnělé vlastní právo prosadil, aneb svoji nenávist ukojil (12. říj. 1907, č. 10575; off. 3384.).
101. § 85. a. Objektem zlomyslného poškození věci může býti též věc, jež jest ve spoluvlastnictví pachatelově; neomlouvá ho mylný názor, že věc společná není pro spoluvlastníka věcí cizí (1. ún. 1908, č. 16024; off. 3425.).
102. § 93. Pro pojem »škodlivého neb nebezpečného« člověka ve sm. § 93. tr. z. není zákonným předpokladem, že byla bezpečnostní stráž, kdyby bývala přítomna, stejně zakročila. Bylo-li lze pokládati zadrženou osobu za zločince, škodlivého nebo nebezpečného člověka, posouditi jest dle bona fides toho, jenž omezení svobody předsevzal (23. list. 1907, č. 13739; off. 3396.).
103. § 96. S násilným únosem ženy spojené omezení její volnosti pohybu splývá se skutkovou povahou §. 96. tr. z. a nelze ho přičítati pachateli zvlášť jako zločin dle §. 93. tr. z. (13. pros. 1907, č. 6113; off. 3409.).
104. § 98. lit. a. Skutkovou podstatu tohoto § tvoří násilné vztažení ruky na osobu soukromou za tím účelem, aby byla donucena pustiti zadrženého jí zlosyna (10. pros. 1908, Kr II. 197/8; off. 3532.).
105. § 138. Trest na nedokonanou vraždu, kvalifikovanou dle 2. věty §. 138. tr. z. lze vyměřiti těžkým žalářem mezi 10 a 20 lety jen tehdy, zjišťuje-li výrok poroty pachatelství aneb bezprostřední spolupůsobení na činu buď výslovně, neb uvedením konkrétních fakt (27. list. 1908, Kr V. 608/8; off. 3510.).
106. § 153. U výkonu smírčí činnosti při vyrovnávání sporu o rušenou držbu požívá představený obce ochrany § 153. tr. z. (16. břez. 1907, č. 18692; J. Bl. 1909: 108.).
107. § 157. Jestliže více osobami týraný poraněný utrpěl poškození těžké, známým pachatelem způsobené a mimo to poškození lehká, jest onen známý pachatel trestný jen dle § 152. (155., 156.) tr. z., ostatní pak dle § 411. tr. z., pokud některé z lehkých poranění způsobili (20. list. 1908, Kr VII. 46/8; off. 3517.).
108. §§ 171., 8. Trestný pokus krádeže jest tu i tehdy, nebyla-li věc, již si pachatel vyhlédl, v době činu na svém obvyklém místě, nýbrž byla-li uschována na místo jiné, aby se krádež zamezila (11. dub. 1908, Kr. I. 50/8; off. 3438.).
109. — Stárek, jenž při mletí docílí více mouky, než bývalo dosud vytěženo a tyto přebytky si ponechá pro sebe, nevydav jich ani mleči ani mlynáři, dopouští se krádeže a nikoliv zpronevěry (20. led. 1908, č. 11520; off. 3413.).
110. — Výkon služebnosti bezplatného braní palivového dříví z cizího lesa nestává se krádeží tím, že se neděje v obvyklé k tomu určené dny, jen když se nepřekročí rozsah práva služebnosti (3. pros. 1907, č. 15060; off. 3411.).
111. — Odcizení polních plodin (ovoce), jež mají nepatrnou cenu a nemají za účel patrné obohacení, nýbrž pouze bezprostřední ukojení hladu, či touhy po požitku, aneb jež pocházejí ze svévole neb patrné rozpustilosti, jsou polním pychem a nikoliv krádeží dle tr. z. (15. pros. 1908, Kr VI. 172/8; G. H. 1908/9: 242; off. 3524.).
112. § 174. 2. b. Převzal-li kdo a odnesl ve srozumění s aprehendentem ukradenou věc na místě činu neb v bezprostřední jeho blízkosti, jest tu spoluzlodějství dle § 174. 2. b. tr. z. (10. říj. 1908, Kr II. 152/8; off. 3508.).
113. § 176. 2. b. Výraz služební lidé (Dienstleute) jest širší než výraz sluhové (služky) (Dienstbote). Osoba ženská, u majitele hotelu bydlící a obstarávající za měsíční plat prádlo pro tohoto i pro hotel, jest osobou služebnou a nikoliv živnostenskou pomocnicí (23. říj. 1908, Kr VII. 20/8; off. 3513.).
114. § 183. Záleží-li zpronevěra ne pouze v zadržování, nýbrž v bezprávném přivlastnění si cizího svěřeného statku, jest vyčerpán trestný skutkový podklad již činem přivlastňovacím; zločinný úmysl není vyloučen, má-li pachatel naději, že v budoucnosti bude moci poskytovati náhradu (4. list. 1907, č. 8336; off. 3399.).
115. § 187. Vrácení ukradené věci po vymíněném zaplacení nálezného za opatření věci té z předstírané držby osoby třetí, není plným nahražením škody (14. ún. 1908, č. 12176; off. 3437; opačně 29. září 1886, č. 3631 sb. č. 963.).
116. — Účinné lítosti tu není, vrátí-li pachatel, poškozeným dopadený, ukradenou věc na požádání, byť i bez odkladu (17. pros. 1907, č. 15784; off. 3410.).
117. — Škoda není úplně nahražena, zneužije-li jí pachatel k docílení podvodné výhody a tak k opětnému poškození poškozeného (9. list. 1908, Kr I. 265/8; off. 3507; G. H. 1908/9: 305.).
118. § 189. Dcera, jež slouží u cizích lidí a dá si na určitou dobu ke své matce kufr se svými věcmi, nežije s touto a ostatními členy rodiny matčiny ve společné domácnosti; tito mohou se tedy dopustiti zločinu krádeže na oněch věcech (10. ún. 1908, č. 16449; off. 3429.).
119. § 197. Podvodu se dopouští podnikatel závodu, úrazovému pojištění podléhajícího, jenž vědomě podává úrazové pojišťovně nesprávné výpočty příspěvků. Předpis § 51. zák. o úraz. pojišť. není použití tr. zákona na závadu (6. břez. 1908, č. 16030; off. 3443.).
120. — Svědci, přibraní ku podpisu vystavitele soukromé listiny v nepatrných věcech knihovních dle § 1. zák. z 5. čna. 1890, č. 109 ř. z. nedopouštějí se — nehledě k jejich ručení soukromoprávnímu — podvodu dle §§ 197. a 461. tr. z. bona fide učiněným prohlášením, že znají osobně toho, jehož podpis za pravý stvrzují a že týž listinu před nimi podepsal (3. břez. 1908, Kr II. 47/8; off. 3440.). 121. — Popře-li kdo křivě, že obdržel peněžitý obnos, není to o sobě lstivým předstíráním, jež předpokládá, aby za konkrétních okolností bylo ke klamání zvlášť způsobilým (30. list. 1908, Kr I. 210/8; off. 3516.).
122. § 199. lit. a. Až k formálnímu skončení svědecké výpovědi, jež nastává v přípravném řízení trestním podepsáním protokolu, o výpovědi sepsaného, mohou nesprávné, v ní obsažené údaje beztrestně býti opraveny (31. břez. 1908, Kr IV. 75/8; off. 3442.).
123. — Falešné svědectví jest »soudním« svědectvím, bylo-li učiněno před soudem; byl-li soudcovský úředník, před nímž bylo složeno, dle předpisů soud. zák. org. a jedn. řádu oprávněn svědka vyslýchati, jest nerozhodno (20. pros. 1907, č. 12641; off. 3418.).
124. — Ustanovení tohoto nelze použíti, jestliže se dodatečným objasněním děje ukáže, že dotyčná svědecká výpověď byla jen ospravedlněním se osoby, na trestném činu súčastněné (28. říj. 1907, č. 7794; off. 3392.).
125. § 199. lit. c. »Veřejnou živností« rozumí se provozování výdělečného povolání v místnosti, všeobecně přístupné a styk s neurčitým množstvím osob umožňující (18. list. 1907, č. 6495; off. 3417.).
Skřipský.

Citace:

Z trestního práva hmotného.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 4, s. 216-219.