Sborník věd právních a státních, 4 (1904). Praha: Bursík & Kohout, 368 s.
Authors:

Politické hospodářství.


Frant. Fiedler: Rakousko-uherská vyrovnání po roce 1878 (Sborník spisů politických a národohospodářských, č. VII. Praha, Otto. 1903, str. 494.)
Slovo o vyplnění mezery bývá v literárních posudcích konvenienční frásí. Vyslovujeme-li je přes to o přítomné knize, a dodáváme-li, že je vyplněním záslužným — tím záslužnějším, protože jest po našem vědomí jedinou svého spůsobu nejen v české, nýbrž v celé předlitavské literatuře — platí ono zde v plné vážnosti svého významu a vyjadřuje spolu záměr spisovatelův. Kniha jest jaksi pokračováním spisu »Vyrovnání s Uhry roku 1867 a 1877« sepsaného svého času J. Kaizlem, k němuž byl historický úvod napsal A. Rezek. Autor nazývá svou knihu »informační pomůckou«, skutečně jest něčím více, nevyhýbajíc se ani kritickým poznámkám a úvahám. V obsahu svém zahrnuje všecky záležitosti, jež spadají v obor občasných tak řečených národohospodářských vyrovnání rakousko-uherských — přibírajíc k tomu s obmezením povahou věci daným i záležitosti branné a poměr k Bosně a Hercegovině — tedy zejména záležitosti kvoty, celní politiky, bankovní i valutové, úpravy daní nepřímých z cukru, líhu, piva, petroleje, i právo patentové, otázky konverse dluhové. Vše až do r. 1903. Spůsob spracování je synchronistický; zahrnují se totiž v jednotlivých odstavcích časových, daných právě obdobími jednotlivých obnov hlavních, všeliké z uvedených záležitostí pokud v mezích těch období změnám byly podrobeny. Praví sice spisovatel, že by jemu samému spracování systematické bývalo vítanějším, že však se i přes nebezpečí rozkouskování látky věcně souvislé rozhodl pro spůsob výše naznačený, protože se mu viděl býti užitečnějším pro praktické potřeby. A tyto praktické potřeby, tedy potřeby vodítka pro politiky a publicisty, byly rozhodujícími pro účel knihy. Nespokojuje se pouhým vypsáním podstatného obsahu osnov i definitivní podoby různých ujednání a zákonů, nýbrž ukazuje, jak a proč k nim došlo i z příčin, které spočívaly v politických konstelacích a snahách stran. Zkrátka podává spolu obraz parlamentárních dějin. Tak ovšem nemohl se vyhnouti ani výkladům, jež se týkají parlamentárního postupu strany vlastní, a tu sluší uznati, že to učinil spůsobem diskretním, což padá dost na váhu, uváží-li se, že do posledních let padá také období českých obstrukcí. Hlavním pramenem byly arci tisky parlamentární, veliký a obsáhlý to materiál, jenž je použit nejsvědomitěji s pečlivým výběrem věcí podstatných. Pro účel knihy, autorem samým jí daný, to jistě postačí a nemůže býti dosti rozhodně vytčeno, že od vydání knihy Fiedlerovy nebude žádný praktický politik český a žádný publicista míti výmluvu, nevyzná-li se v záležitostech, o nichž má hlasováním neb jiným spůsobem pro veřejnosť důležitým pronášeti své úsudky. Že v předmětech, do nichž vnášejí spory zájmové (agrární — industriální) hlediště často jednostranná, dovedla kniha zachovati direktivu národohospodářské objektivnosti, rozumí se při osvědčené již povznešenosti autorově nad běžný svár zájmový samo sebou. Leč i pro vědecké pracovníky, obírající se zejména podrobnějšími otázkami, bude kniha Fiedlerova cennou pomůckou, neboť poskytne orientaci po časových souvislostech a usnadní stopování jednotlivých pramenů. S toho hlediště jest ovšem škoda, že neuvádí kniha větší měrou též poukazy na literaturu, což by právě při sporných otázkách bylo nad míru užitečno pro ty, kdož v politickém neb vědeckém záměru chtějí věci proniknouti na kloub. Leč autor může poukázati na svou souverenní vůli, předmět si ohraničiti podle cíle hlavního, jejž knize dal. A podal-li nám tolik, bylo by nevděčno, chtíti na něm ještě více. I v těch mezích vykonal dílo ovšem ne snadné a provedením veskrz jasným, každému vzdělanějšímu laiku srozumitelným, zjednal si nárok na uznání a vděk.
B.
Citace:
Frant. Fiedler: Rakousko-uherská vyrovnání po roce 1878.. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1904, svazek/ročník 4, s. 375-376.