Výčep ve sklepě, v němž nalézá se motor k čerpání vzduchu do tlakostroje a který je v místní souvislosti s místnostmi hostinskými, jsa s nimi spojen chodbou, je pouhou součástí celkového podniku hostinského a není samostatným závodem, který by po stránce pojistné povinnosti měl býti po rozumu cit. § 1, odst. 4. č. 2 ú. z. posuzován zvláště a odděleně od vlastního hostinství. Odst. 1. § 1 zákona o úrazovém pojištění z 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z r. 1888 vyjadřuje zásadu kolektivního pojištění, která jest pro úrazové pojištění charakteristická a jejíž podstata záleží v tom, že pojistné povinnosti úrazové podrobeny jsou všichni dělníci a závodoví úředníci v konkrétním závodě zaměstnaní. Jest jen logickým důsledkem této zásady, že zákon — až na výjimku odst. 5., stanovenou pro závody lesní a zemědělské — nečiní rozdílu, zdali ten který dělník a závodový úředník v závodě zaměstnaný vůbec jest vydán nebezpečí úrazu, zejména pak, zdali přichází ve styk se stroji a motorickými přístroji, jež zákon v § 1, odst. 4. č. 2 ú. z. považuje za zdroje úrazového nebezpečí, čili nic. Jest pak důsledně pro otázku pojistné povinnosti bez právního významu, zdali závod se skládá po případě z několika částí organicky od sebe oddělených, pokud ovšem oddělení tato lze ještě označiti za součást závodu a nikoliv již za zvláštní závod samostatný. (Nález nejv. správ, soudu z 3. listopadu 1924, č. 2180/24.)