— 179 —
Přednostní zástavní právo pronájemce založené v §u 1101. ob. z. obč. vztahuje se i na útraty vzniknuvší zažalováním nájemného. — Právo, jež někdo ve smyslu § 37. ex. ř. ku předmětu exekucí dotknutému tvrdí, musí mít povahu práva věcného a nikoliv obligačního.
V právní záležitosti Anastazie 13. proti Karlu Č. o nepřípustnost exekuce byla žalobní prosba žalobkyně, aby byl výkon exekuce vedené od Karla Č. proti Eduardu R. pro 78 kor. 80 h ohledně zabavených předmětů za nepřípustný prohlášen, jelikož žalobkyni k oněm předmětům přísluší právo užívací — ve všech třech stolicích zamítnuta.
Důvody rozhodovací III. stolice:
Dovolání žalobkyně opírající se o dovolací důvody č. 2 a 3, správně 4 §u 503. c. ř. s., není v žádném směru opodstatněno a sluší je odkázati předně ku věcně správným a zákonu hovícím důvodům stolice nižší.
Poukazuje-li dodavatelka k tomu, že nebyla zastoupena v řízení ve stolici prvé advokátem, a snaží-li se tím prokázati, že stolice odvolací nepřihlížela neprávem k novým skutečnostem a důkazům ve stolici druhé předneseným (§§ 432. a 482. c. ř. s.), tož sluší k tomu poznamenati, že se nedá z prvnějšího předpisu zákona dovozovati, že jest povinností soudce procesního, aby na straně nezastoupené hleděl ve všech směrech možný hmotný děj skutkový vypátrati a aby z povinnosti úřední rozbíral okolnosti a přetřásal otázky, k nimž přednes sporujících se stran nezavdal žádného podnětu.
Pokud však jde o další v dovolacím spise přednesené novoty, odkazuje se co se týče jejich nepřípustnosti na předpis §u 504. c. ř. s.
Neprávem stěžuje si také žalobkyně do způsobu, jakým byla její rozepře soudem odvolacím po stránce právnické posouzena (č. 4 §u 503. c. ř. s.). Položí-li se rozhodnutí za základ děj skutkový, jenž vychází z procesních spisů prvé stolice, pak zbývá soudu dovolacímu jen, aby se obíral ještě otázkou, vztahuje-li se přednostní — 180 —
zástavní právo pronájemce založené v §u 1101. ob. z. obč. i na útraty vzniknuvší zažalováním nájemného. K otázce této odpověděl soud odvolací právem kladně a sluší k tomu jen ještě odkázati na předpis §u 286., odst. 4. ex. ř. Při tom musilo by se však vždy ještě předpokládati, že jde při t. zv. užívacím právu žalobkyně o právo věcné (§ 504. ob. zák. obč.). Kdyby právo žalobkyně mělo povahu jen obligační (§. 971. ob. z. obč.), scházel by odpůrci žalobě dle §. 37. ex. ř. již předem jakýkoliv právní základ.
Dovolání žalobkyně bylo proti zamítnuto jako bezdůvodné.
(Rozh. nejv. soudního dvoru ze dne 28. října 1913, Rv III 464/13/1.) A. K.