Živnostenský pomocný úvěr poválečný.

Zpráva dra. Felixe Illnera, tajemníka Jednoty záložen. (Zvláštní otisk z Věstníka záloženského.) V Praze 1917, nákladem Jednoty záložen. Stran 174. Cena ?.
Jedním z nejpalčivějších problémů státní péče poválečné bude úprava poměrů četných tříd středních, ohrožených nedozírným účinkem, ba přímo převratem všech poměrů hospodářských, válkou způsobených. Mezi postiženými stavy, jež pro stát i národ náš mají základní důležitost, stojí v první řadě stav živnostenský, u něhož tyto neblahé hospodářské účinky dlouholeté války již nyní nabývají rázu katastrofálního, a jehož trvalému podlomení co nejúčinněji brániti jest naléhavým úkolem všech povolaných činitelů. Jak ze zpráv o jednání říšské rady známo, vláda skutečné již touto otázkou prakticky se obírá a žádá o povolení značných úvěrů k tomu cíli, jichž zajisté se jí dostane. Spisovatel působící již dlouhá léta záslužné v ústředí českých záložen v Praze, podává ve své studii o této otázce řadu velmi zajímavých a cenných podnětů, kterých vláda v zájmu akce jí podnikané bedlivé měla by dbáti. Vítaje jinak pomoc státní, netají si přece, že ona, budiž si jakkoli vydatna, zejména už i vzhledem k jinakým nesmírným úkolům a břemenům stát čekajícím, nemůže býti jediným zdrojem pomoci pro stav živnostenský válkou tak těžce postižený. Staví spíše organisační osnovu této pomoci na základ mnohem širší a v podstatě samosprávně-iniciativní co do prostředků a úvěrní co do základní ideje, čemuž již z důvodů ethických, po případě hospodářsko-výchovných jistě sluší dáti přednost před jednostranným momentem podpůrným.
Studie vychází ze stanoviska, že pomoci se má živnostníkům válkou dokazatelně přímo či nepřímo poškozeným, event. jich pozůstalým v jejich živnosti, a to poskytnutím mimořádně snadného, levného a dostatečně vydatného (maximálně snad -4000—6000 K3 úvěru prolongačního (provozovacího, zařizovacího ev. i spotřebního) za záruk jen fakultativních, nikoliv obligatorních — na dobu poměry kázanou, s pozdějším povlovným ev. progressivním umořením, celkem nejvýše na 11 let, s případnou oboustrannou dřívější výpovědí.
Ve příčině organisační spisovatel navrhuje a podrobně i přesvědčivě rozvádí postup tento: Orgány akční nechť jsou dvojího druhu, jednak takové, jimž připadnou úkoly po výtce organisační a regulační, a pak takové, jimž bude prováděti jednotlivé obchody v živnostenském pomocném úvěru poválečném, tedy výkonné orgány akční. Orgány prvého druhu nechť jsou jednak místní živnostenské komise úvěrní, jimž bude starati se o organizaci pomocné akce v jejich místních obvodech, a kterým kromě toho se zřetelem k řešení otázky úhrady ztrát bude třeba svěřiti také povolování úvěru — a pak obdobné komise zemské, jimž připadne (vyjma povolování úvěru) týž úkol pro celý obvod země. Také výkonné orgány akční buďtež dvojího druhu: jednak ony ústavy peněžní (a u těch spočívá dle myšlenky spisovatelovy těžiště celé akce), které budou v provozování obchodů v živnost, pomoc, úvěru poválečném míti přímou účast tím způsobem, že samy, přímo ze svých vlastních neb úvěrem odjinud získaných prostředků poskytovati budou úvěry toho druhu, tedy přímé orgány akční — a pak nepřímé orgány akční s účastí toliko nepřímou v těchto obchodech úvěrních, záležející v úvěrní výpomoci, zejména eskomptem směnek.
Co do prvnějších, má studie na mysli naše záložny a Raiffeisenky, co do poslednějších spořitelny a banky, v král. Českém specielně i Zemský jub. úv. fond cís. a krále Frant. Josefa ku podpoře malých živnostníků.
Velmi choulostivou otázku úhrady pravděpodobných ztrát vzejdoucích z udílení úvěru tak mimořádně usnadněného a tedy ne bezpečného — kteréžto risiko odhaduje se až na 25% ! — řeší spisovatel návrhem, aby je vzaly na sebe jednak přímo súčastněné ústavy peněžní, odůvodňuje to zájmem jejich na všeobecném hospodářském povznesení jejich obvodu místního a odměňuje to z části navrhovanými úlevami daňovými — jednak stát, země, okres, obec a společenstva živnostenská určitými percentuálními podíly.
Místní komise (úvěry povolující) buďtež zřízeny pro obvody samosprávných (soudních) okresů a skládejtež se ze zástupců úřadů státních i samosprávných a činitelů k úhradě ztrát povolaných. Ústavy peněžní (výkonné) každého obvodu sdružtež se k součinnosti a pověřte vedením příslušných obchodů úvěrových jeden ústav jako »vedoucí«; jich vzájemný poměr budiž upraven smlouvou. Na té bude také záviseli, koho sluší pokládati ve smyslu právnickém za věřitele povoleného úvěru (buďto souhrn všech súčastněných ústavů: »podnik úvěrový« — neb jednodušeji ústav »vedoucí«).
Studii připojeno jest pět příloh: 1. návrh zákona o živnostenské pomocné péči poválečné, 2. organisační osnova pro tuto pomocnou akci, 3. návrh organisačního statutu místní úvěrní komise, A. osnova smlouvy společenské přímo súčastněných místních ústavů peněžních o společném provádění obchodů v živnost, pomoc, úvěru poválečném. 5. návrh organisačního statutu zemské komise pro živn. pom. úvěr pováleč. v král. Českém (činnost organisační, dohledám, podpůrná — nikoliv instanční resp. rekursní).
Spisovatel zasluhuje za důmyslnou, o vroucím zájmu pro strádající stav živnostenský svědčící studii svou upřímného díku jak živnostníků, tak širší veřejnosti.
Nákladem Právnické jednoty Moravské. — Tiskem Ant. Odehnala v Brně.

Citace:

Živnostenský pomocný úvěr poválečný. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, číslo/sešit 8, s. 408-410.