K výkladu slova „při“ (výkonu bohoslužby) v druhém případě § 303. tr. z.

Nalézací soud prohlašuje, že nemůže pokládati za prokázáno, že si byl obžalovaný toho vědom, že farář V. T. za vády mezi ním a obžalovaným konal nějakou bohoslužbu. Vylučuje toto vědomí proto, že obžalovaný nevěděl, že již přišel pohřební průvod a že došlo již k bohoslužebnému výkonu. Právem vytýká zmateční stížnost v právním směru, že soud uznal zavážnost obhajoby obžalovaného. Jest zjištěno, že farář v rouchu, jež nosíval při pohřbech, provázen jsa dvěma ministranty, z nichž jeden nesl mešní knihu a druhý svěcenou vodu, přišel ke hrobu. Z toho musil obžalovaný, byť i pohřební průvod ještě nedošel, poznali, že se farář dostavil na hřbitov za tím účelem, aby při pohřbu vykonal, jak inu náleželo, bohoslužebné Obřady, zvláště když obžalovanému vytkl, že hrob nebyl ještě hotov. Zákon chce v §. 303. tr. z. sluhovi náboženství ohledně výkonů bohoslužebných poskytnouti zvláštní ochranu. Tento účel vyžaduje, aby sluha církve této ochrany nebyl účasten pouze po dobu bohoslužebného úkonu, nýbrž aby se tak stalo, jakmile a pokud odznaky, podmíněnými dotyčným bohoslužebným úkonem,, znatelně vstupuje ve vztah neb ještě jest ve vztahu bezprostředním k úkonu tomuto. Že to zákon také chtěl, vysvítá z toho, že praví »při« výkonu bohoslužby a nikoli — jako v ustanovení ohledně třetího případu trestního činu — »za« výkonu. Jest tedy bez významu, měl-li snad obžalovaný za to, že farář proti obvyklosti nepřišel ke hrobu teprve s pohřebním průvodem, jakmile obžalovaný musil poznati, že příchod farářův má za účel výkon bohoslužby při pohřbu.
(Rozh. kasačního soudu ze dne 1. února 1917, č. j. Kr III 212/16.)
Zabloudil.

Citace:

K výkladu slova "při" (výkonu bohoslužby). Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, číslo/sešit 7, s. 343-344.