— 183 —
Nemovitost, věnovaná hlavně živnosti fiakrovské — byt rodiny v to počítajíc — ručí věcné celá za nedoplatky dotyčné daně — 184 —
výdělkové, třebas byla částečné určena a zařízena pro pronajatelné byty; ručení tomu nemusí ani býti překážkou, že fiakrista jest vlastníkem pouze idední polovice domu.
Důvody rozhodnutí třetí stolice, souhlasící s potvrzujícím usnesením rekursního soudu:
Závěr, vyvozený rekursním soudem z odhadního protokolu, že předmět exekuce jest převážně věnován živnosti fiakrovské J. F-a a že pro tuto živnost byl zvláště zařízen, nemůže býti označen za nesprávný. Poměrná čísla, uvedená znalcem M. v jeho dobrozdání ohledně ploch věnovaných jednak bytové potřebě, jednak provozování živnosti, jakož i ohledně dotyčných podílů nájemného, nemohou býti rozhodnými již proto, že dlužník J. F. obýval se svou manželkou celé přízemí oné reality, a dlužno tedy tuto prostoru pokládati za věnovanou provozování živnosti a jest díl nájemného připadající na tento prostor vyloučiti ze 2/3 hodnoty nájemného, připadajících na byt. Ostatně stavitel M. poukázal sám na to, že nemovitost — dům — byla nově zbudována hlavně za účelem provozování fiakrovství a že se následkem své polohy k tomu velmi hodí. Uváží-li se tato okolnost, na niž sám stavitel M. poukázal, dále pak, že dlužník F. bydlil ve zmíněném domě zjevně za účelem lepšího provokování živnosti, a že tento dům vykazoval hlavně součásti a zařízení, sloužící živnosti fiakrovské, nutno skutečně říci, že předmět exekuce byl převážně věnován fiakrovské živnosti a že byl za tím účelem zařízen, byť i kromě toho byl určen a zařízen pro byty. Okolnost, že exekuční předmět byl knihovním spoluvlastnictvím E. F-ové, jež neprovozuje fiakrovství, byla v tomto případě pro otázku přikázání nedoplatků výdělkové daně z nejvyššího podání za předmět exekuce bez významu. Neboť každým způsobem ručila ideelní vlastnická polovice J. F-a za celou nezaplacenou výdělkovou daň, což plyne z §§. 457., 450. a 829. obč. zák., a poněvadž stěžovatel jest posledním na řadu přicházejícím, na celé nemovitosti zajištěným věřitelem, jest pro něho lhostejno, dojde-li nedoplatek výdělkové daně úhrady z podílu nejvyššího podání, připadajícího na vlastnickou polovici J. F-a, či z celého zbylého nejvyššího podání. V každém z obou případů obdrží stěžovatel o 719 K 29 h méně. Konečně se podotýká, že jelikož fiakrovská živnost J. F-a nemůže se provozovati a neprovozuje se na ideelním podílu nemovitosti, nýbrž toliko na fysických součástech jejích, a manželka jmenovaného F. F., již od září 1898 v knize jako spoluvlastnice zapsaná, byla patrně srozuměna s tím, že tato nemovitost byla zařízena zvláště pro provozování fiakrovství, sluší míti za to, že celá nemovitost ručí věcně za nedoplatky výdělkové daně.
(Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 31. října 1916, č. j. R III 134/16/1.) —Rt.—