Praktické případy.

Příspěvek k ustanovení § 168. obč. zák.
Ve věci Kristiny B-é proti Theodoru R. stran složení výživného k soudu změnil rekursní soud usneseni okr. soudu v ten rozum, že zamítnul návrh nemanželské matky Kristiny B., aby Theodor R. složil k soudu jako náklady na výživu nezl. dítěte Viléma B. pro prvé 3 měsíce po porodu přisouzený obnos 90 K. na výživu nemanželské matky za prvých 6 neděl po porodu 100 K a za dětské prádélko a peřinky 50 K.
Odůvodnění:
Nemanželská matka Kristina B. porodila dne 30. prosince 1915 chlapce Viléma B., za jehož otce označuje Theodora R. Proti tomuto, jenž otcovství popírá, byla podána u c. k. okr. soudu žaloba na uznání otcovství a během sporu toho potvrdila nemanželská matka jako svědkyně, že v kritické době s Theodorem R. tělesně obcovala a že v téže době nepěstovala s jinými muži žádných styků. Podáním ze dne 23. září 1916 žádala, aby bylo Theodoru R. uloženo, podle §. 167. a 168. obč. zák. (nového znění) složiti k soudu náklady porodu a výživy v prozatímním obnosu 1237 K. V tom jsou obsaženy:
1. náklady na výživu dítěte pro prvé 3 měsíce po porodu 135 K,
2. náklady na výživu matky za prvých 6 neděl po porodu 168 K, — 117 —
3. náklad na dětské prádélko a peřinky 80 K,
4. náklady na výživu matky 2 měsíce před porodem 240 K,
5. náklady za opatrování dítěte prozatím za 8 měsíců 480 K.
Usnesením bylo žalobnici ad 1.) 90 K, ad 2.) 100 K a ad 4. 50 K přiřknuto a nemanželský otec poukázán, aby tyto obnosy k soudu složil; s ostatními nároky byla nemanželská matka zamítnuta.
Do usnesení toho podal Theodor R. včas rekurs z toho důvodu, že podmínky zákona (§§ 167., 168. obč. zák.) nejsou splněny, že výše nároků jest vysoko ustanovena a že předpoklad otcovství není osvědčen.
Rekursu nelze odepříti oprávnění. Dle §. 168. obč. zák. (nového znění) může se již před porodem dítěte nemanželský otec na návrh matky přinutiti, aby za prvé 3 měsíce na výživu dítěte, jakož i pro matku obyčejný obnos, jejž dle §. 167. obč. zák. otec musí nahraditi, u soudu složil. Běží tu o zajištění výživného hned pro prvé okamžiky dítěte, pro dobu šestinedělí matky a s porodem spojených útrat, jež závisí jednak od potřebnosti matky, jednak řádného se chování jejího a od osvědčení otcovství, jako předpokladů dotyčného návrhu matčina. Lze tedy dle ustanovení §. 168. obč. zák. žádati zajištění jen pro dobu budoucí, jež na prvé 3 měsíce po porodu dítěte a šestinedělí jest obmezena. V přítomném případě však žádá nemanželská matka »zajištění« výživného za dobu minulou, tedy nákladu už skutečně učiněného, a tu nemůže více žádati zajištění ob- nosu toho po uplynutí oněch 3 měsíců nebo 6 neděl, jak už slovo »zajištění« samo naznačuje, nýbrž může jedině, činila-li náklad na dítě sama, po rozumu §. 1042. obč. zák. žalobou od nemanželského otce náhradu požadovati, podobně i ohledně ostatních nároků, nikterak však v řízení nesporném po rozumu §. 168. obč. zák. Pro názor tento mluví i ustanovení §. 1418. obč. zák., v němž stělesněna jest zásada »nemo pro praeterito alitur«. Ostatně vyplývá to i z citovaných §§. 167. a 168. obč. zák.
Kdežto § 168. obč. zák. jest jakýmsi opatřením prozatímním, jež má za účel zajistiti budoucímu životu lidskému podmínky životní pro nejchoulostivější dobu složením obnosu k soudu, jakož i pro potřebnou a řádný život vedoucí matku výživu pro šestinedělí a s porodem spojené náklady, a to už tehdy, bylo-li toliko otcovství osvědčeno, ustanovuje § 167. obč. zák. »povinnost otce«, jenž byl po zákonu za tohoto uznán, stanově, že »otec« jest povinen nahraditi náklad porodu, jakož i výživy nemanželské matky pro prvých 6 týdnů a jiné s tím spojené náklady. Náklady ty musily tedy už vzejíti, když mají být i nahrazeny a těch se pak lze domáhati, jako jiných pohledávek jedině sporem, není-li tu, jako v tomto případě, podmínek §. 16., odst. 2. cís. nař. z 12. října 1914. Nem. matka, nepouživši dobrodiní §. 168. obč. z. před porodem, nemůže tak více činiti po porodu, neboť porodem — 118 —
právo na zajištění přestává samo sebou, uhýbajíc právu silnějšímu, závazkům porodem vzešlým a zákonem zvláště stanoveným. Nemůže tedy nem. matka po porodu žádati zajištění nákladů učiněněných místo nahrazení jich po rozumu §. 167. obč. z.
Bylo proto rdkursu vyhověno a návrh nemanželské matky byl zamítnut, byť i jinak ostatní předpoklady §. 168. obč. z. tu byly.
Revisní stížnosti Kristiny B. nejvyšší soud nevyhověl.
Odůvodnění:
Dovolací stížnost spočívá na mylném pochopení ustanovení §§. 167. a 168. všeob. obč. zák. Správný naproti tomu jest názor soudu rekursního, že výminečného předpisu §u 168 všeob. obč. z. možno užiti toliko před narozením nem. dítěte, což plyne již z účelu zákonného předpisu.
Jeho mravní odůvodnění spočívá na zásadě, že právě v době bezprostředně po zrození nem. dítěte jeho život jest nejvíce ohrožen a matka má nanejvýš zapotřebí peněz. Tyto okolnosti zahrnují v sobě velké nebezpečí a byly by v četných případech nároky, dítěti a jeho matce zákonem zaručené, prakticky bezcennými, kdyby mohly býti vymáhány jenom po narození; neboť také ustanovení exekučního řádu o prozatímních opatřeních nelze užiti před slehnutím, poněvadž napřed ještě po právu nestává pohledávka, nýbrž pouze jest tu možnost, že vznikne nárok (§ 378. ex. ř.). Aby se obešly tyto obtíže a v zájmu matky a dítěte se odpomohlo potřebě, aby prostředky ku krytí nákladů v §u 167. všeob. obč. z. naznačených, jakož i prvých nároků dítěte na výživu byly již po ruce pro dobu slehnutí, stanovilo zákonodárství v §u 11. císařského nařízení ze dne 12. října 1914 ř. z. č. 276, nový věcně-právní nárok nem. matky, jenž vzniká již početím, a prohlásilo zejména, že nem. matka jest také legitimována k uplatňování příštího nároku ještě nezrozeného dítěte na výživu.
Jakmile dítě se narodilo, stává se bezúčelným ustanovení §u 168. všeob. obč. z.; nemá již účelu domáhati se po narození dítěte soudního složení nákladů na slehnutí a výživu ku zajištění, jakmile tyto nároky se staly již existentními a možno žádati o placení, jež se dá zabezpečiti podle okolností na základě předpisů exekučního řádu opatřeními prozatímními.
Zcela pochybné jest dovozovati, jak se pokouší o to dovolací stížnost, z předpisu 2. odstavce §u 167. všeob. obč. zák., jímž se stanoví promlčecí lhůta pro pohledávání matčina tam naznačená na tři roky, že matka také po narození dítěte jest prý ještě oprávněna navrhnouti složení k soudu ve smyslu §u 168. všeob. obč. zák. Již umístění onoho předpisu o promlčení v textu zákona nasvědčuje tomu, že předpis týče se náhrady vzešlých výloh. — 119 —
Rovněž pochybené jest dovozovati z užití slůvka »již« (»schon«), jímž počíná § 168. všeob. obč. z., že zákonodárce zamýšlel ponechati na vůli matce, aby užila práva několikráte uvedeného v libovolnou dobu — před slehnutím anebo po něm. Obrat řeči: »Již před narozením může soud k návrhu matky...« (»Schon vor der Geburt des Kindes kann das Gericht auf Antrag der Mutter...«) nemá jiného významu, než že se zdůrazňuje okolnost, že se jedná o poskytnutí zvláštního právního dobrodiní.
Konečně nebudiž mlčky opomenuto, že současné provádění oficiosního řízení, dle §. 168. všeob. obč. z. po slehnutí zahájeného, a rozepře o uznání otcovství, pro kterážto úřední jednání nemusí vždy býti příslušným týž soud, by mohlo míti v zápětí nanejvýš povážlivé zápletky, poněvadž jsou možná navzájem si odporující zjištění okolností, avšak i různá užití zákona. Ježto Kristina B. porodila dne 30. prosince 1915 a podala svůj návrh, jenž se projednává, teprve dne 23. září 1916, uznal rekursní soud právem, že se zamítá tento návrh.
(Rozh. ze dne 16. 1. 1917, R III 7/17/1.) A. K.

Citace:

Příspěvek k ustanovení § 168. obč. zák.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, s. 134-137.