Ve věcech civilních.

Z práva občanského.
§ 60. obč. z. Trvalá nemohoucnost konati povinnost manželskou jest tu i tenkráte, možno-li vykonati akty souloži podobné. 27 VI 16, Rv VI 98/16; off. 1773.
§§ 91., 108., 117. a 1264. obč. z. Nárok manželky na slušnou, pokud se týče přiměřenou výživu po rozumu citovaných ustanovení nezávisí od toho, má-li vlastní jmění. Směrodatná hlediska pro výměru výživného. 2 X 17, Rv II 336/17; G. H. 17; 438.
§ 96. obč. z. Slovy »v manželství pokračovati« po rozumu §. 96. obč. z. dlužno rozuměti pokračování v manželském obcování. 27 VI 16. Rv VI 98/16; off. 1773.
§ 115. obč. z. Předmětem přímého důkazu nemůže býti, že jest tu důvod rozloučení manželství pro nepřekonatelný odpor. 3 VII 17. Rv VI 95/17; G. H. 17: 401.
§§ 133.—135. obč. z. Při rozvodu manželství židovského odevzdáním listiny rozvodní nemá se soud vysloviti o otázce viny. 8 V 17. Rv I 169/17; G. B. 17: 537.
§§ 191.—195. obč. z. Na omluvných důvodech §§. 191. až 195. obč. z. platných i ohledně ustanovení opatrovníka, nebylo řádem o zbavení svéprávnosti nic změněno. 14 VIII 17, R I 205/17; J. B. 17: 573.
§ 193. (194. nového znění) obč. z. V ustanovení tomto jmenovaný nezbytný důvod omluvný, určitou osobu z poručenství vůlí otce vylučující, platí i při ustanovení kurátora pro zletilého syna. 14 VIII 17, R I 205/17; J. B. 17: 573.
§ 365. obč. z. Pro přípustnost pořadu práva pro nároky náhradní při vyvažování pozemků k stavbě veřejných silnic jest jen nezbytným předpokladem rozhodnutí správního úřadu ohledně výše odškodného, nikoliv že rozhodnutí tomuto před tím bylo bez výsledku pořadem instancí politických odporováno. 10 VII 17, R VI 63/17; J. B. 17: 431.
§ 426. obč. z. Smlouva, kterou se převádějí věci do vlastnictví pouze za účelem zajištění pohledávky, není smlouvou o převodu vlastnictví dle §. 426. obč. z., nýbrž smlouvou zástavní po rozumu §. 1368. obč. z. 28 XI 16, Rv II 576/16: P. 17: 634.
§ 531. obč. z. Zákonná povinnost k dání věna nepřechází na dědice osob věnem povinných. 20 II 17, R III 2/17; N. Z. 17: č. 39.
§§ 547., 550. obč. z. Jako zástupce posud ještě neodevzdané pozůstalosti dlužno žalo váti jen ony přihlášené dědice, kteří popírají žalobní nárok. 23 V 16, Rv II 298/16; off. 1771. §§ 565., 579. obč. z. Bylo-li podle udání zůstavitele jinou osobou sepsané nebo diktované poslední pořízení zůstavitelem nejen pouhou kladnou odpovědí potvrzeno, avšak i podepsáno. nelze to mí ti za pouhé přetahování nebo potvrzení onoho návrhu 25 IX 17. Rv II 324/17; G. H. 17: 463.
§ 566. obč. z. Byla-li kuratela pro choromyslnost zrušena, jest ten, jenž byl zbaven svéprávnosti, ode dne doručení usnesení, jímž bylo usnesení o zbavení svéprávnosti zrušeno, zase způsobilý k právním činům a k pořizování. 30 I 17, R I 18/17; N. Z. 17: 371.
§ 692. obč. z. Otázka, zda a v jaké míře jsou odkazovnici povinni po rozumu §. 692. obč. z. trpěti srážku, může býti jen v řádném sporu rozhodnuta. 8 V 17, R VI 44/17; N. Z. 17: 372.
§ 784. obč. z. Ustanovení tohoto, dle něhož nepominutelný dědic musí trpěti opravu povinného dílu, nelze použiti a rozšířiti na odkazovníky. Legatář není legitimován k rekursu do nařízení nového odhadu v řízení pozůstalostním. 8 V 17, R VI 44/17; N. Z. 17: 372.
§ 796. obč. z. Soud pozůstalostní není oprávněn, aby před odevzdáním pozůstalosti stanovil podíl, jakým dědicové a odkazovnici přispívali mají na výživné určené pozůstalému manželu podle §. 796. obč. z. Nárok manžela po rozumu §. 796. obč. z. jest obligační a nikoliv dědický. 3 XI 14, R II 713/14; P. 17: 682.
§ 811. obč. z. Žaloby na doplnění povinného dílu dlužno říditi proti podstatě pozůstalostní. 30 V 17, R IV 62/17; N. Z. 17: č. 39.
§ 836. obč. z. K výkladu ustanovení tohoto. 12 VI 17. R II 154/17; P. 17: 669.
§§ 836., 837. a 1009. obč. z. Správce domu více vlastníkům patřícího jest oprávněn také ve vlastním jméně byt vypověděti. 28 VIII 17, Rv I 340/17;
§ 861. obč. z. Setkání se vzájemných prohlášení obou stran, že chtějí zvrátiti obchod dojednaný, u agenta nemá za následek stornování smlouvy, pokud nebylo vyjádření druhému smluvníku oznámeno a jím přijato. 22 V 17, Rv 11 214/17; G. H. 17: 436.
§ 863. obč. z. a cís. nař. 9. VIII. 15, ř. 234. Byla-li manželka při déle trvajícím jednání ohledně prodeje pozemku oběma manželům patřícího přítomna, aniž by se ohradila proti podmínkám prodejním a vměšovala-li se do tohoto jednání, dlužno v tom shledávati její souhlas po rozumu §. 863. obč. z. Žaloba na dodržení kupní smlouvy není proto předčasná, že byla podána před udělením souhlasu komise podle nař. císařského ze dne 8. srpna 1915 č. 234. ř. z. k tomu povolané. 25 IX 17, Rv II 332/17; G. H. 17: 461.
§§ 1090., 294. obč. z. Dohoda ohledně otupění pronajatých místností v objektu najmutém zařízeným topením ústředním jest samostatná, na nájemní smlouvě nezávislá smlouva. 6 VI 16, Rv 11333/16; off. 1775. § 1325. obč. z. Vědomí, že jest oko ztraceno, a obava, že možno i o druhé přijíti, jest schopno, aby vyvolalo v poškozeném duševní pocity, jež dlužno za bolesti po rozumu §. 1325. obč. z. považovati a na ně při výměře bolestného vzíti zřetel. 11 IX 17, Rv II 326/17; G. H. 17: 462.
§ 1368. obč. z. Viz rozh. při §. 426. obč. z. shora.
§ 1369. obč. z. Dala-li zastavárna v dražbě prodati zástavu omylem přede dnem splatnosti v zástavním lístku uvedeném, jest povinna náhradou škody. 1 VII 15, R 1 358/15; J. B. 17: 526.
§ 1393. obč. z. Postoupí-li stavitel vedle hlavní úmluvy učiněné ještě veškeré (i budoucí) pohledávky své, jež má proti stavebníkovi, svému věřiteli, neběží tu o pouhé zajištění úvěru, nýbrž o převod pohledávek těch do vlastnictví věřitele a jest tedy exekuce na tyto pohledávky vyloučena. 17 XI 16, Rv II 438/16; P. 17: 686.
§ 1425. obč. z. K složení dluhu k soudu po rozumu §. 1425. obč. z. není hypotekární dlužník oprávněn dovolávaje se pouze na zákaz placení osobním dlužníkem daný a na ručení překročením tohoto zákazu proň nastávající. 5 VI 17, Rv III 104/17; J. B. 17: 515.
Cís. nař. 9. VIII. 15, ř. 234. Viz rozh. při §. 863. obč. z. shora.
Z práva směnečného, obchodního, společenstevního atd.
Čl. 47. obch. z. Obchodní plnomocmk není bez zvláštního zmocnění k stornování jím ujednaného obchodu oprávněn. 22 V 17, Rv II 214/17; G. H. 17: 436.
Čl. 355. obch. z. Otázka zavinění pro nedodání nepřichází v úvahu v řízení o žalobách, jež směřují výlučně na dodání koupeného předmětu. 10 VII 17, Rv II 282/17; J. B. 17: 563.
— a § 1052. obč. z. Je-li kupec před provedením kupu náhradního nebo v okamžik jeho s placením v prodlení, nepřísluší mu právo volby podle čl. 355. obch. z., tedy ani právo místo plnění žádati náhradu pro nesplnění. Prodavatel může své právo retenční (§ 1052. obč. z.) uplatňovati. 27 III 17, R II 81/17; G. H. 17: 450.
Čl. 356. a 357. obch. z. Udělení dodatečné lhůty jest zbytečné, prohlásí-li prodavatel, že nechce dodati. Při kupu náhradním musí býti zpravidla jakost zboží náhradního tatáž jako zboží koupeného. 22 V 17, Rv II 214/17; G. H. 17: 436.
Čl. 357. obch. z. Na učiněnou offertu »bez povinnosti dodávky« dlužno pohlížeti podle analogie čl. 357. obch. z. jako na nezávaznou nabídku ke kupní smlouvě. 31 V 17, Rv I 187/17; G. Z. 17: 491.
— odst. 3. obch. z. Odpadly-li následkem válečných poměrů řádné ceny tržní, nemůže kupec při počítání abstraktní škody po rozumu čl. 357. odst. 3. obch. z. od prodavatele s plněním prodlévajícího více žádati než přiměřený zisk ze zboží, jež mělo býti dodáno. 12 VI 17, Rv I 218/17; J. B. 17: 586; G. Z. 17: 420. Obchod. pom. § 17. Za nenastoupenou dovolenou nepřísluší pomocníku obchodnímu žádného odškodnění.
Zák. o společenstvech, § 78. Vystouplý společník společenstva s ručením obmezeným ručí jen za závazky společenstva, ve které toto až do jeho odchodu vešlo. 26 V 16, ?; G. H. 17: 438.
Společnosti s obmez. ruč. (zák. 6. 111. 06, ř. 53) § 24., odst. 3. Ustanovení společenské smlouvy, že přestoupení zákazu konkurenčního má za následek vyloučení ze společnosti a ztrátu podílu na ročním zisku, odporuje §. 24., odst. 3. zmíněného zákona. 12 IX 16, R 111 119/16; off. 1776.
— § 36., odst. 1. Ustanovení společenské smlouvy, že valná hromada buď v sídle společnosti, nebo v jiném, volbě jednatelů ponechaném, ve smlouvě společenské nikterak blíže neoznačeném místě může se konati, odporuje ustanovení §. 36., odst. 1. zák. o spol. s ruč. obm. 12 IX 16, R III 119/16; off. 1776.
— a § 1275. obč. z. Před zápisem společnosti s obmez. ruč. do obchodního rejstříku existuje (po uzavření smlouvy společenské) pouze sdružení osob. jakožto společnost dle práva občanského (§ 1275. obč. z.). Před ujednáním smlouvy neručí zakladatelé společnosti této za náhradu škody. 19 XII 16, Rv II 503/16; P. 17: 671.
- §§ 29. a 4., § 39. nesp. pat. 1. Stanovy společnosti s obmez. ruč. nemohou ustanovené radě dozorčí uděliti oprávnění ke kooptování nových její členů (§§ 29.—32. zák. o spol. s ruč. obm.).
2. Na rekurs do nařízené změny smlouvy společenské předložené k zarejstříkování firmy, může rekursní instance ještě další posud nedotčené změny smlouvy naříditi (§ 39. nesp. pat. a § 4., odst. 2. zák. o spol. s obm. ruč.). 4 VII 16, R I 253/16; N. Z. 17: č. 38.
- § 51. Jednatel společnosti s obrn. ruč., jenž se vzpěčuje ohlásiti změnu smlouvy společenské do rejstříku obchodního, může k tornu jen sporem přidržen býti. 1 V 17, R I 95/17; J. B. 17: 418.
Z řízení sporného a exekučního.
§ 1. j. n.; § 10. lit. b) zák. o koncesování železnic (min. nař. 14. IX. 54, ř. 238). Nároky vůči železné dráze — lhostejno zda soukromé nebo státní — na opominutí immissí dlužno stejně jako nároky na náhradu škody uplatňovati pořadem práva. — Také při státní dráze, jako zvláštním (hospodářském) podniku státním má správa státní dbáti toho, aby vyhověno bylo povinnostem uloženým dráze podle §. 10. lit. b) zák. o konces. železnic. 4 IX 17, R I 216/17; J. B. 17: 574.
§§ 29. a 109. j. n. Příspěvek k výkladu těchto ustanovení. — Udělením opatrovnického schválení smíru při dobrovolném rozvodu manželů ujednaného ohledně výživy a výchovy jich dítěte, jest úřední jednání opatrovnického soudu skončeno. Pozdější opatrovnické jednání úřední ohledně tohoto nezletilce přísluší soudu, v jehož obvodu v době té založil otec své řádné bydliště. 21 XI 16, R II 369/16; P. 17: 685.
§§ 51. č. 1. a 52. j. n. Obchodní soud není příslušný pro žalobu, jíž se domáhá kupec na protokolovaném obchodníku vrácení kupní ceny za zboží k dalšímu zcizení koupené a odebrané, která omylem zaplacena byla ještě jednou. 23 XI 15, R II 765/15; P. 17: 641.
§ 109. j. n. Viz rozh. při §. 29. j. n. shora.
Čl. VI. č. 1. uvoz. zák. k c. ř. s. Ustanovení toto nevadí ocenění důkazu výslechem stran ve sporu pro rozloučení manželství pro nepřekonatelný odpor. 3 VIII 17, Rv VI 95/17; G. H. 17: 401.
§§ 14., 127. c. ř. s. Závazek směnečno-právní nezakládá jednotné společenství ve sporu. — Předpisu §. 127. c. ř. s. nelze použíti na počítání lhůty ku vznešení námitek do příkazu směnečného vůči více žalovaným. 23 V 16, Rv II 285/16; off. 1770.
§ 45. c. ř. s. K výkladu ustanovení tohoto ve sporech excindačních. Je za všech okolností nutno vyzvali vymáhajícího věřitele, aby zrušil exekuci? 12 V 14, R II 452/14; P. 17: 635.
§§ 228., 396., 442., 240. c. ř. s. Žaloba určovací na určení, že pohledávka rozsudkem pro zmeškání přisouzená, dle tvrzení před vynesením rozsudku zaniklá nepozůstává, není přípustná. Námitka rozepře zahájené, eventuelně pravoplatně rozsouzené, nemá místa. 24 111 14, Rv II 216/14; P. 17: 679.
§ 261. c. ř. s. Res indicata. Dodatečné zvýšení soudně přisouzeného důchodu (následkem povinného ručení) pro změněné poměry /drahota), není přípustné. 25 IX 17, Rv II 303/17; G. H. 17: 449.
§ 419. c. ř. s. Oprava rozsudku ohledně osvobození rozsudečné povinnosti zaplacením obnosu. 15 VII 17, R IX 41/17; J. B. 17; 550.
§ 482. c. ř. s. Zákaz novot nevztahuje se na řízení o neplatnost manželství. 3 VII 17, Rv 96/17; J. B. 17: 538.
§§ 496. č. 2., 3. a 499. c. ř. s. Byl-li rozsudek soudu prvé stolice v rozepři o 1000 K z důvodu §. 496. č. 2., 3. c. ř. s. soudem odvolacím zrušen neodporovatelným usnesením, v němž nebyl vysloven právní názor, vížící soud první dle §. 499. c. ř. s., není dovolání do rozsudku soudu odvolacího, potvrzujícího rozsudek prvého soudu, na základě doplněného řízení vydaného, přípustné. 2 III 15, Rv II 103/15; P. 17: 678.
§ 511. c. ř. s. Bylo-li usnesení soudu odvolacího, výrok prvé stolice zrušujícího, zrušeno, jelikož uznána byla věc za zralou k rozhodnutí, není nezbytně třeba, aby bylo provedeno nové jednání odvolací. Soud odvolací může ihned přikročili k vydání rozsudku. 27 III 17, R II 81/17; G. H. 17: 450. § 527. c. ř. s. Usnesení druhého soudu potvrzující usnesení soudu stolice prvé, nelze za žádných okolností odporovati. 26 XII 16. R I 394/16; G. Z. 17: č. 20.
§ 528. c. ř. s. (nového znění). Rozhodnutí o útratách v §. 528. c. ř. s. ve znění čl. VI. 34. cís. nař. 1. VI. 14, ř. 118, pojímati dlužno v širším smyslu, tedy nikoliv jen o rozhodnutích o výši určených nákladů, nýbrž také zvláště o rozhodnutích otázek, zda-li a komu náleží náklady nésti nebo určené náklady nahraditi. 22 VI 15. R II 452/15; P. 17: 678.
§ 534. c. ř. s. Kdy počíná běžeti lhůta tímto ustanovením stanovená? 30 V 17, Rv II 208/17; P. 17: 637.
Nař. vešk. min. 28. XII. 16, ř. 422, § 6. Tímto §. bylo uděleno pro soukromé pohledávky peněžité proti vojenským osobám, jež při ukončení války nebo dříve se vrátí do svého občanského poměru, i za jejich služební doby příročí až do uplynutí 3 měsíců po dnu, kterého pominul pro osobu dlužníkovu důvod naznačený v §. 3. cís. nař. ze dne 29. července 1914 č. 178. ř. z. 18 IX 17, R I 219/17; rep. nál. č. 268; P. 17: 630.
Nař. min. sprav. 26. X. 14, ř. 299, čl. 3., č. 5. Soud místa splnění po rozumu tohoto ustanovení (o upravení právní pomoci s Uhrami) jest tu jen tehdy, byla-li učiněna úmluva o místu splnění, nikoliv však tehdy, běží-li o zákonné místo plnění. 20 VI 16, R I 227/16; G. H. 17: 410.
§ 42. ex. ř. Exekuci lze jen odložiti, jsou-li tu veškeré předpoklady §. 42. ex. ř. 12 IX 17, R II 243/17; J. B. 17: 575.
— č. 5. ex. ř. Na základě žaloby o uznání přednostního práva zástavního ku svrškům a nepřípustnosti dražebního řízení ohledně ideální polovice jich zahájeného nelze povoliti odklad exekuce podle §. 42. č. 5. ex. ř. 17 VI 13, R II 623/13; P. 17 : 688.
§ 54. č. 3. ex. ř. Návrh na povolení exekuce »zabavením nároků všeho druhu povinnému proti jiné osobě příslušejících« neodpovídá předpisu §. 54. č. 3. ex. ř. 25 IX 17, R I 253/17; J. B. 17: 576.
§ 139. ex. ř. Přístup k řízení dražebnímu jest i tenkráte přípustný, bylo-li pro vykonatelnou pohledávku, pro niž bylo nejprve zavedeno, odloženo a přísluší-li tato jak ona pohledávka, pro kterouž přístup má nastati, témuž vymáhajícímu věřiteli a také z téhož titulu exekučního. 27 VI 16, R VI 74/16; off. 1772.
§§ 216. č. 2., 238., 146. č. 1., 170. č. 1. ex. ř. a § 76. zák. 25. X. 96, ř. 220. Je-li na ideální díl nemovitostí, jsoucích ve spoluvlastnictví více osob, vedena exekuce nucenou dražbou a používá-li se nemovitostí těch ku provozování podniku výdělečného (velkouzenářství), jest do rozvrhu nejvyššího podání pojati celou daň pozemkovou. daně činžovní však pouze v poměru vypadajícím na exekučně prodaný díl nemovitosti. — Solidární závazek poplatníkův za daň činžovní jest osobním závazkem dlužníka a není způsobilý zříditi hypotéku věcnou, neboť knihovní zákon solidární hypotéky nezná. 22 XI 16, R 11 443/16; P. 17: 684.
§§ 402. a 37. ex. ř. Žaloba vlastníka stroje zájemně popsaného proti domácímu pánu na uznání, že právo zástavní pro žalovanou činži není k motoru zájemně popsanému po právu, jest žalobou excisní po rozumu §§. 402. a 37. ex. ř. 24 X 16, R II 383/16; P. 17: 639
Z řízení nesporného, knihovního, konkursního atd.
§ 15. nesp. pat. I soudce obávající se, že by opatřením vyšší instance osoby, jež neschopny jsou, aby se samy zastávaly, utrpěly nenahraditelnou újmu, musí rekurs do 14 dnů podati. 28 VIII 17, R VI 71/17; J. B. 17: 551.
Řád o zbavení svéprávnosti § 7., odst. 1. Viz rozh. při §§. 191. až 195. obč. z. shora.
Cís. nař. 17. IX. 14, ř. 247, §11. Ustanovení §. 11. tohoto nařízení platí i pro osoby, jež nejsou naprosto súčastněny na řízení o obchodním dozoru. 13 III 17, R II 65/17; P. 17 : 638. Konk. ř. § 12., odst. 3. Ustanovení tohoto nelze použíti na útržek, jenž byl již věřiteli vydán. 14 VI 16, Rv VII 45/16; off. 1774.

Citace:

Ve věcech civilních. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, číslo/sešit 8, s. 394-401.