— 185 —
§ 5. zákona o evidenci pozemkového katastru (zákona ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z.). — § 3. odst. 3. zákona ze dne 23. května 1883, č. 82 ř. z.
Soud I. stolice povolil na základě listin jemu předložených dluhoprostč odepsání plochy 7 m² od zahrady kat. číslo 60/2 ve Zbejšově ve vložce číslo 22, přenesení jí do vložky číslo 82 v téže knize do vlastnictví obce Zbejšovské a tam odloučení plochy 8 m² od návsi kat. číslo 2842/1, sloučení obou naduvedených ploch a poznačení této úhrnné plochy 15 m² novou stavební částicí 209 »transformator«.
Důvody:
Neboť z konaného šetření, zejména výslechu c. k evidenčního geometru ze dne 11. dubna 1914 jest zjištěno, že společnost na dodávání elektřiny ve Vídni vystavěla na pozemkové částici 2842/1 stavbu z pevného, tvrdého staviva, t. zv. »transformator« s půdou pevně spojený, že následkem toho ona část parcely číslo 2842/1, k níž nyní též ona část parcely číslo 60/2, na níž transformátor z části byl postaven, připadla, musí stavebním číslem označena býti a na ní vyznačen transformátor jako objekt stavební (§ 2. a 42. zák. ze dne 23. května 1883 č. 83 ř. z. § 43. téhož zákona ve spojení s §. 35. nař. min. sprav. ze dne 8. února 1875 č. 13 zem. zák. platné dle nař. min. sprav. ze dne 10. července 1874 č. 103 ř. z. pro Moravu). Z ustanovení těchto jde na jevo, že změnu části parcely pozemkové na stavební a vyznačení stavebního objektu na této stavební částici, pokud se vlastním majetkem stala, soud z úřední moci provésti má.
Že se zde jedná o změnu ve vlastním majetku, jde na jevo z prohlášení společnosti na dodávání elektřiny ve Vídni, že na nově vytvořenou stavební plochu nároků nečiní a vyznačí-li se tedy tato nově utvořená parcela stavební ve vložce číslo 82 jako ve vlastnictví obce Zbejšovské, musí se též v téže vložce vyznačiti stavební objekt na této stavební částici stojící, neboť náš knihovní zákon nezná případu, aby stavební plocha ve vlastnictví jednoho a stavba na ní vystavěná ve vlastnictví druhého mohla býti vyznačena. Tvrdí-li nyní společnost, že jí přísluší jakási práva na stavbu tuto na základě smlouvy, jest její věcí, aby si právo toto v příslušné vložce vyznačiti dala a není věcí soudu, aby se o knihovní pořádek v tomto ohledu staral, ježto zápis tohoto práva soud z toho důvodu v evidenci chovati nemá, ježto ona povinnost k placení daně pozemkové nezakládá (čl. 3. zák. ze dne 23. května 1883, č. 82 ř. z.).
Stížnosti rakouské akciové společnosti na dodávání elektřiny ve Vídni do tohoto usnesení soud rekursní nevyhověl.
13 — 186 —
Důvody:
Stěžovatelka se domáhá zrušení naříkaného usnesení a nařízení soudu I. stolice, aby oddělenou plochu pozemku pare. č. 60/2 zahrada ve Zbejšově připsal k návsi parc. čís. 2842/1 vl. č. 82 ve Zbejšově, kdežto poznačení nové stavební částice čís. 209 »transformátor« aby vymazal.
Stížnosti nelze přiznati oprávnění, naopak nalézá naříkané usnesení v odůvodnění soudu I. stolice své úplné jak věcné, tak i zákonné opory, pročež se celkem na ono odůvodnění poukazuje.
K vývodům rekursním se ještě následující podotýká:
V přítomném případě se jedná o změnu trvalou (§ 5. zák. o evidenci pozemkového katastru), jelikož části parcel 60/2 a 2842/1 byly věnovány účelům stavebním (§ 5. čís. 2. lit. d.) a též na nich transformační stanice stěžovatelky byla vystavěna. Změny takové dlužno ve smyslu citovaného zákona považovati za trvalé. Že tomu v přítomném případě tak jest, vychází i ze smlouvy v prvopisu dto. Zbejšov 7. dubna 1911, dle které obec uděluje společnosti na dobu 50 let právo ku zřizování a kladení podzemních nadzemních vedení íransformatorních stanic atd. Jedná se v přítomném případě o provedení knihovního pořádku ve smyslu nař. min. sprav, ze dne 6. ledna 1899 č. 1 věstníku § 11., odst. 3. Parcela kat. čís. 2842/1 patří dle vyjádření stěžovatelky obci Zbejšovu. Totéž tvrdila stěžovatelka i ohledně pare. č. 60/2. Jelikož stěžovatelka tyto části za účelem vystavění transformační stanice neodkoupila, a se vůbec proti zavedení knihovního pořádku ohradila, dlužno připsati stavební částici čís. 209 jen obci Zbejšovu, jelikož tato plochu 7 m² od par. č. 60/2, patřící manželům P., kupní smlouvou ze dne 29. června 1914 koupila, kdežto par. č. 2842/1 jí beztoho přináleží.
Nebylo proto zvláštního povolení se strany stěžovatelky zapotřebí, aby stavební částice parc. č. 209, utvořená z parc. č. 60/2 a 2842/1, byly obci Zbejšovu připsány. Tímto postupem není nikterak právo stěžovatelky ze smlouvy ze dne 7. dubna 1911 dotčeno, aby se služebnost horního a dolního vedení atd., na stavební částici č. 209 po schválení smlouvy vyznačiti nechala; neboť dle vyjádření jejího inženýra Františka B. se také jen o služebnost jedná.
Vzhledem k těmto vývodům nebylo lze stížnosti vyhověti. Revisní stížnosti do tohoto usnesení soud I. stolice jako nepřípustnou dle §. 130. zákona o knize pozemkové odmítl a připojil následující:
Dovolává-li se stěžovatel ustanovení §. 43. zákona ze dne 23. května 1883 č. 83 ř. z., §,. 3. zákona ze dne 23. května 1883 č. 82 ř. z. a domnívá-li se, že případ tento dle nesporného řízení zákona ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. a dovolací stížnost tedy dle čl. 16. tohoto patentu považovati dlužno, jest v omylu, neboť výše uvedené — 187 —
předpisy pouze řízení k vyšetření skutečností pro souhlas knihy pozemkové s katastrem důležité upravují, tedy řízení, které knihovnímu usnesení předchází, kdežto zde se nepochybně přece o usnesení knihovní jedná, na kteréž v řízení instančním předpisů čl. 126. knih. zák. a násl., zejména čl. 130. kn. zák. užiti nutno.
Stížnosti do tohoto usnesení soudu I. stolice rekursní soud vyhověl a naříkané usnesení změnil v ten způsob, že revisní stížnost prohlásil za přípustnou.
Důvody:
Neboť při posuzování přípustnosti této revisní stížnosti dlužno míti na zřeteli ustanovení §u 3. zákona ze dne 23. května 1883 č. 82 ř. z., dle kterého zásady cís. patentu ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. v tomto řízení mají přijíti k platnosti. Dle §u 16. citovaného patentu není revisní stížnost proti stejně znějícím usnesením nižších soudů v tomto řízení vydaným vyloučena. O přípustnosti takové revisní stížnosti rozhoduje ovšem nejvyšší soudní dvůr.
Odmítnutí této revisní stížnosti odporuje tudíž ustanovení svrchu citovanému, následkem čehož bylo stížnosti vyhověno.
C. k. nejvyšší soudní dvůr revisní stížnost zamítl, ježto tu není předpokladů stanovených §em 16. cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, č. 208 ř. z., ohledně stěžování si do souhlasných usnesení nižších soudů, a podotýká se k tomu jen ještě, že Rakouská akciová společnost na dodávání elektřiny ve Vídni především není legitimována vznésti stížnost, poněvadž pozemkové parcely č. 60/2 a 2842/1 ve Zbejšově, jichž se týče označení zjištěné změny objektu, provedené vc smyslu §ů 2., 11. a 43. zákona ze dne 23. května 1883, č. z. ř. 83, nejsou knihovním vlastnictvím stěžovatelky, ba na těchto nemovitostech ani není zapsáno věcné právo ve prospěch stěžovatelky.
(Rozhodnutí c. k. nejv. soudního dvoru ze dne 12./1. 1915, R III 1/15/1.) A. K.