Právny obzor

«. — Vychodí štvrtročne. Předplatné na rok 6 K. — Zodp. redaktor a vydavatel dr. Emil Stodola, Budapešť IV., Ferencz-József Rakpart 26.
S upřímnou radostí podáváme čtenářstvu zprávu o založení tohoto odborného právnického časopisu slovenského, jež znamená samo sebou záslužný čin. Za svrchovaně nepříznivých poměrů politických, za soustavného, i psaným zákonům odporujícího vypuzování jazyka česko-slovenského z úřadů a soudů, ba všeho života veřejného v Uhrách, jest potřebí zajisté veliké odvahy, ale i veliké lásky a skálopevné víry v lepší budoucnost slovenské mluvy, aby uznána a plněna byla potřeba jejího pečlivého pěstění odborného v oboru práva. Případně i dojímavé praví se v úvodě: »Časové okolnosti, povedomie toho, že to už dlho trvat’ nemóže, aby sldvenčina nepřišla k platnosti, ktorá jej prislúcha v súdobnictve, verejnej správě a verejnom živote vóbec, tiskajú nám pero do ruky a přinucuji nás ku vynaloženiu našich skromných sil ku pripravovaniu tejto velikej a vzácnej věci. Sme bez názvoslovia, nevieme sa o právnych veeiach jeden s druhým v našej materinskej řeči shováraf...«
Obsah prvního sešitu je pestrý a pro poznání právních poměrů uherských zajímavý. První stať »Slovenčina pri súdoch« podává stručný a smutně jasný obraz nynějšího stavu: Dle národnostního zákona z r. 1868 mohly strany advokáty nezastoupené (jen tyto) užívati před soudem svého jazyka — ale jen tehdy, byla-li tato řeč v příslušné stolici (kraji) za zápisovou (protokolní) řeč stoličního shromáždění vyhlášena. »Táto podmienka byla ťažko splnitďná, lebo vyžadovalo sa, aby v patričnej stolici aspoň 1/5 stoličných výbornikov toho žiadala. Takých stolic ale, kde by bolo v stol. výbore aspoň 1/5 uvědomělých Slovákov, okrem Turca a Liptova .... nemáme. — Súdcovské poměry smutné illustruje okolnost, že sa dl’a statistiky uh. v sudoovskom sbore jedon jediný člověk nachodil, ktorý so odvážil čo svoju materinskú reč slovenská označit.« Vyšší soudy r. 1869 zavedené via facti zavedly výlučně maďarštinu; nový soudní řád z r. 1911 tuto praxi výslovně sankcionoval — ač zakládá se ťheoreticky na zásadě »plného a rovného slyšení stran před soudem.«
Další stať pojednává o otázce t. zv. uherských sňatků a v nádedující podává se přehled uherského zákonodárství v r. 1916. Pozoruhodný je zákon o ústředně peněžních ústavů uherských: Stát umožňuje 125milionovým příspěvkem (z toho 100 mil. na zákl. kapitál, 25 mil. na reservu) utvoření peněžní ústředny na autonomním základě. Předseda ústavu je jmenován králem; ve správě jsou 4 delegáti min. financí, přistoupení je nezávazné, revise jen tehdy, vypůjčil-li si ústav něco z ústředny či žádal-li o ni. Při likvidaci některého ústavu smí ústředna ji prováděti, konkurs je pak nepřípustný. Před 1. lednem 1919 nemůže se v Uhrách zříditi nový ústav peněžní, nemá-li alespoň 20 milionů zákl. kapitálu neb nejde-li o družstva úvěrní v rámci ústředen.
Časopis přináší pak některá uh. minist. nařízení, rozhodnutí královské kurie (nejvýš, soudu) a jiné prakt. případy, drobné zprávy a na konec nejdůležitější část obsahu — i pro české právníky nikoliv bezvýznamnou, totiž počátek obsáhlé maďarsko-slovenské terminologie právní. V tomto prvním sešitě probrány písmeny A—E s více než 300 termíny. Již pro tuto terminologii, rovnající se obsažnému a soustavnému slovníčku právnímu, doporučujeme českým soudům a právníkům, aby »Právny Obzor« odebírali: známoť, v jaké bezradnosti ocitá se český právník, dostane-li se mu do ruky zhola nesrozumitelného výměru maďarského, jehož překlad si pak musí leckdy s nemalým nákladem času a peněz teprve opatřovati, čehož s touto terminologií po ruce asi v nejčastějších případech už třeba nebude.
I pro jinak žádoucí a prospěšný přehled uherských poměrů právních, stavu zákonodárství a judikatury, jakož i ze všeobecných důvodů kmenové příslušnosti a nutné podpory tohoto velezáslužného podniku doporučujeme nejhojnější odebírání »Právního Obzoru«, přejíce jeho další pouti a působnosti mnoho zdaru!
Nákladem Právnické jednoty Moravské. — Tiskem Ant. Odehnala v Brně.

Citace:

Právny obzor. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, číslo/sešit 7, s. 361-362.