JUC. Rudolf Wierer: Poměr Moravy k říši římsko-německé. Brno 1928. Publikace ze seminářů právnické fakulty Masarykovy university v Brně, svazek I. Nákladem právnické fakulty Masarykovy university s podporou ministerstva školství a národní osvěty, 8°, stran 39 + 1. Cena neudána. — V prvém díle své práce podává autor názory různých badatelů, kteří otázkou poměru Moravy k říši římsko-německé se zabývali. Proti .vývodům Palackého, Koutného, Kalouska, Čelakovského a jiných, kteří uznávají, že tu určitý poměr závislosti byl, zejména po r. 1182, staví Bretholze s jeho »objevem« a ty, kteří s ním úplně aneb částečně v jelio názoru na poměr Moravy k říši římsko-německé souhlasili, jako Fischia, a konečně ty, kteří kriticky zdůvodnili neudržitelnost názorů Bretholzových, jako Kosse, na jehož kritice t. zv. »mocran et mocran« Wierer založil další své vývody (srov. o Kossově práci referát v tomto časopise roč. VIII., str. 247).
Druhý díl obsahuje vlastní práci. Autor, který je odpůrcem názoru, že Morava byla bezprostředně podrobena říši římsko-německé, provádí důkaz o svém přesvědčení tak, že připomíná okolnosti, které svědčí o tom, že Morava byla podřízena knížeti českému. Tak zejména okolnost, že údělná knížata moravská podržela si dědičné právo na stolec pražský, jest mu důkazem, že údělná knížata moravská zůstala v rodině panující dynastie české. Ovšem údělná knížata snažila se poměr závislosti na knížeti českém oslabiti a to se jim, tu více, tu méně, dařilo. Též vůči cizině jeví se říše českomoravská jako jeden celek a representantem státu je kníže pražský. Zejména pak se jeví přímá moc knížete českého nad Moravou v založení biskupství olomouckého a v jeho osazování. Ani v rozsudku Barbarossově vydaném r. 1182 za sporu Bedřicha s Konrádem Ottou, kterým tomuto byla udělena Morava, nevidí autor podklad k tvrzení, že Barbarossa mu udělil Moravu jako říšské léno s titulem markrabství říše řím.-německé. Své míněni odůvodňuje námitkami proti vládnoucímu mínění u velké většiny dějepisců. Namítá zejména, že listina o udělení titulu markrabského chybí naprosto a ani v pramenech není o ní zmínky i těmito a podobnými námitkami v celé své práci snaží se autor odňvodniti svůj názor, že Morava nikdy bezprostředně k říši řím.-německé nenáležela.
Ke konci své práce zmiňuje se autor stručně o konsolidačních momentech Moravy a Čech, které sice s otázkou poměru Moravy k říši řím.-německé bezprostředně nesouvisí, které jsou však nezbytné k ilustraci poměrů, jak se vyvíjely mezi Moravou a Čechami.
Množství pramenů a literatury, které byly podkladem této práce, svědčí o opravdovém pochopení, se kterým se autor svého úkolu podjal. Okolnost, že tato práce vyšla ze semináře, je dokladem zájmu posluchačů я jejich snahy o vědeckém podání navržených themat. A v tomto směru je autorova práce skutečně zdařilá. Že profesorský sbor právnické fakulty Masarykovy university se rozhodl vydávati nejlepší seminární práce v samostatných publikacích nutno s radostí uvítati, neboť tím nejen se umožní přehled o publikovaných seminárních pracích, nýbrž i o práci v seminářích samých. —ma.