Nové jazykové nařízeni. Vládním nařízením ze dne 29. prosince 1928 č. 229 Sb. z. a n. se upravuje užívání jazyků pro zemská a okresní zastupitelstva a zemské a okresní výbory, zřízené podle zákona o nové organisaci politické správy č. 125 z r. 1927.
Toto nové vládní nařízení nepřináší v celku nic nového, nýbrž shrnuje v sobě zásady, obsažené již v jazykovém zákonu, nařízení a jednacím řádu Nár. Shromáždění; na tento upomíná zejména čl. 4, odst. 1., kde se mluví o právu příslušníka menšiny, připojit к svým návrhům, dotazům a stížnostem překlad v jazyku státním. Shodně s jaz. nařízením určuje se rovnoprávnost »jazyka ruského (maloruského)« s jazykem státním pro Podkarpatskou Rus. Odchylku však znamená čl. 8, odst. 2. a 3., podle kterého je zvláště oprávněnou jaz. menšina, čítající 75%, kdežto jaz. nař. čís. 17/26 žádá jen většinu 2/3. Novotou je také v odst. 2 cit. čl. ustanovení, že se upustí od překladu návrhů, zpráv atd. podaných v jazyku této menšiny do jazyka státního, leč že by některý člen překlad žádal nebo předsedající sám překlad takový za nutný uznal. Toto ustanovení vyplývá zřejmě z dvojího nazírání na okr. zastupitelstva, které je jednak samosprávným sborem, jednak státním orgánem. — Spor vznikl o výklad čl. 2. a 3., které určují práva členů jaz. menšin v zemském zastupitelstvu. Smysl těchto ustanovení je asi ten, že lze vždycky jednat v jazyku 20% jaz. menšiny země a kromě toho v jazyku 20% jaz. menšiny okresu,, který je předmětem jednání v zems. zastupitelstvu.
Konečně by bylo zajímavé, vzhledem k posledním rozhodnutím nejv. správního soudu v § 3 jaz. zákona, určit vztah tohoto který jedná také o zastupitelských sborech, к novému jazykovému nařízeni. Naproti tomu §u 2 jaz. zákona — přes opačné tvrzení polemických článku některých deníků — žádné ustanovení tohoto nařízení neodporuje, neboť čl. 5, 6 a 8 se vztahuje jen na jednání v okr. zastupitelstvu. Kč.