Karl Engliš: Handbuch der Nationalökonomie. — Nákladem R. M. Rohrera, Brno—Lipsko. — 1927. — 8°. — Str. 591. Když autor vydal německy svoje »Základy hospodářského myšlení« (»Grundlagen des wirschaftlichen Denkens« Brno, 1925), bylo lze očekávati, že také svoje další dílo »Národní hospodářství« uvede v německém rouše na světové forum. Bylo u nás už mnoho debat o způsobu uvádění našich vědeckých prací v mezinárodní známost a mnoho sporů — zejména v poválečných letech — o t. zv. německou a západnickou orientaci naší vědy. Za mnoho všeobecných úvah o tomto thematě mluví skutečnost vydání německé knihy, jako je tato. Řekněme přímo: I kdyby nebylo přímých podnětů z řad německých čtenářů k vydání knihy, o nichž se autor v předmluvě zmiňuje, nemohl se autor ani chvíli rozmýšleti, v kterém ze světových jazyků by dílo vydal. Nehledě ani ku známému různému stupni ochoty u různých národů respektovati názory importované z ciziny zabývá se kniha všude tam, kde přináší nové názory, problémy, které jsou přímo charakteristické pro vědu německou: problémy noetiky a systematiky vědy hospodářské.
Obsahem jest kniha, upozorňující na sebe již svojí zevní velmi vkusnou úpravou, shodná s českým vydáním, o němž bylo svého času v tomto časopise referováno (roč. 6., č. 8, str. 239). Proto se chceme zde zmíniti pouze o významu vydání německého.
V referátě o českém vydání bylo řečeno, že knížka zdařilým způsobem spojuje účel praktický s theoreticko-vědeckým. Je jisto, že v literatuře německé, která je tak bohatá na praktické a stručné příručky vědecké, nebude na Englišovu knížku pohlíženo jako na dosud scházející pomůcku praktickou a pedagogickou, jak tomu bylo u nás, ačkoliv i tam okolnost, že celý komplex všech věd hospodářských zpravidla tradovaných odděleně, je shrnut v jediné neveliké knížce, bude snad i z tohoto praktického hlediska vítána. Hlavní význam německého vydání však tkví v tom, že se jím názory autorovy dostávají do německé světové literatury. Englišova kniha bude pro německou vědu zajímavá — jak jsme řekli shora — jednak methodologicky jednak svojí systematikou; a ovšem též novým řešením celé řady specielních otázek, které spočívá právě na Englišově methodologii. Methodologicky a noeticky jest nejzávažnější poslední (šestý) oddíl knihy: Nationalökonomie als Wissenschaft, zejm. jeho druhá část: Philosophie des wirtschaftlichen Denkens, třebas že obsahuje v podstatě totéž, co jeho dříve vydané Grundlagen. Pro německou literaturu, která se tolik zabývala problémy noetickými (Stammler, Stolzmann, rakouská škola, Liefmann a j.) bude nové ono Englišovo čistě logické pojetí teleologie a všech základních pojmů národohospodářských chápaných dosud převážně psychologicky. Po stránce systematické bude jistě zajímati ona velkolepá Englišova soustava celého komplexu vědního, hospodářské theorie subjektivistické i objektivistické, všech národohospodářských politik i finanční vědy, provedená důsledně z jednotného hlediska. Ze specielních problémů, jichž řešení setká se v německé vědě pravděpodobně se zájmem uvádíme příkladmo v theorii subjektivistické zákony individuelního hospodaření, zejm. řešení problému cenového, v theorii objektivistické problém distribuce (známý německý »Verteilungsproblem«).
Některé vlastnosti knihy, které se v českém vydání jevily jako přednosti, nebudou snad právě tomuto účelu německého vydání na prospěch. Jest to předně přílišná její stručnost a zhuštěnost, tak neobvyklá, jak známo, ve vědecké literatuře německé. Je nebezpečí, že zevní forma knihy jako příručky v poměru k ohromné materii v ní zpracované, nebude v německé vědecké veřejnosti správně pochopena. Za druhé je to ta okolnost, že Engliš se nevypořádává s dosavadními názory vědeckými při řešení jednotlivcích problémů uváděje nejdůležitější díla pouze úhrnně v kapitole o dějinách národního hospodářství. I tento způsob tradování nových vědeckých myšlenek stojících v rozporu s dosavadními názory je v německé vědě neobvyklý a je možno, že i v tomto směru mnoho německých čtenářů neocení dosti autorův úmysl obětovati tento způsob práce snaze po nejmenším možném rozsahu knihy.
Přes to nepochybujeme, že kniha svým myšlenkovým bohatstvím a originalitou i v německé literatuře národohospodářské, tak bohaté a stále se množící, pronikne. A je-li vůbec překládání našich vědeckých děl do světových jazyků zatím zjevem ojedinělým, nepochybujeme, že tato Englišova kniha bude — národohospodářsky vyjádřeno — jedním z nejskvělejších předmětů kulturního exportu československého, v oboru vědeckém žel dosud tak slabého.
—n—