Několik glos k daňovému systému návrhu zákona o přímých daních. Návrh zákona o přímých daních ntfdávno odhlasovaný poslaneckou sněmovnou (tisk 1000) má především velikou výhodu v jasnosti teoretického podkladu, na němž je vybudován. Výklad tohoto teoretického podkladu pěkně podává důvodová zpráva k vládnímu návrhu, zejména v úvodě (tisk 760). Upozorňuji při té příležitosti na definici nepřímých daní tam obsaženou, jakožto daní »které zmenšuji reálný důchod zdražujíce upotřebení důchodu peněžního«. Čl. 3. uváděcích ustanovení mezi těmi normami, které »účinnosti nepozbývají«, uvádí v č. 2 »Vládní nařízení ze dne 1. března 1919 č. 96 Sb. z. a n. týkající se působnosti revisního odboru ministerstva financí co do přímých daní«. Tím je řečeno, že se stal bezpředmětným spor o to, zda revisní odbor min. financí pro obor všech přímých daní spočíval na právním podkladu či nikoli, když zmocnění k jeho zřízení bylo dáno zákonem č. 84/19 sb., jehož ratio bylo okolkování v území právě RČS. obíhajících bankovek Rak. uherské banky a přípravy (soupis) k účelům dávky z majetku. — Zákon se zabývá upravenou materií systematicky a proto nejprve je upravena daň důchodová, o které starý zákon o daních osobních jednal teprve za obecnou a zvláštní daní výdělkovou a daní rentovou v §§ 153 a násl. § 4 návrhu opouští pramennou teorii (stručně: zdaněn může býti toliko příjem, jehož pramen počátkem roku, t. j. prvním okamžikem berního roku vznikl neb trval i když třebas během roku zanikl. (Boh. č. 2261/26 nález z 2. 1. 1925 č. 53 a j. v.) tolikrát odsuzovanou a zase hájenou, velmi často však, jak četnými doklady z prakse známo, nespravedlivou k poplatníku ve svých důsledcích. Pojem příslušníků domácnosti, která jeví se pro tuto daň také jednotkou poplatnou taxative vypočten v § 5. Tamtéž vyloučením důchodů z poměrů služebních z vyměřovacího základu daně určité domácnosti odstraněn dlouholetý boj poplatníků s finančními úřady o § 157 zákona o daních osobních. Srážky, týkající se důchodu ze služebních požitků vhodně upraveny paušálem, který však při průkazu překročení těchto částek je rovněž překročitelný. Jde tu sice o předpis finančně technického rázu, při němž lze však sledovati snahu po všemožné ohleduplnosti k poplatníkovi. Při všeobecné dani výdělkové není od daně osvobozena vedlejší výroba zemědělského a lesního hospodářství, pokud jde o zpracování vlastních produktů a bývá taková výroba předmětem samostatných podniků. Totéž platí o výnosu půdy parifikační. Tato úprava se snaží vyhověti požadavku stejnoměrného zatížení poplatných jednotek navzájem, rušíc dosavadní zvýhodnění průmyslového podnikatele, který zároveň je držitelem hospodářství proti ostatním podnikatelům, čímž tito byli zkracováni. Základem daně je podle § 55 ryzí výtěžek, dosažený v podniku dani podrobeném. Podle zákona o přímých daních osobních (220/96 ř. z.) byla základem vyměření všeobecné daně výdělkové jakási objektivní »střední výnosnost«, která nehledě ani k obecně známému faktu, že zatížení daňové nebylo u všech berních společností stejné, byla již sama o sobě tak nejasná, že vedla ke značnému kolísání a vyvolala četnou judikaturu. Daň vyměřená podle tohoto základu mohla býti krajně nespravedlivá, vždyť nebyla placena ze skutečného výnosu, ale z objektivně dosažitelného. V čs. novele (č. 65/18 sb.), jíž zrušeny berní společnosti, sice v § 4 zůstala »prostřední výnosnost...«, leč dodáno, že »komise pro daň z výdělku má posouditi prostřední výnosnost, oceníc volně všechny vyšetřené nebo jinak známé poměry rozhodné« a dále má zjistiti »s jakým výsledkem se podnik provozuje«. Toto ustanovení je v shodě s praksí NSS. (viz na př. rozh. NSS. Boh. 1053/22) vykládati tak, že je třeba také přihlížeti k čistému zisku jakožto výsledku provozování. Podle § 55 návrhu je základem vyměřovacím čistý zisk, což znamená, že návrh stoje zcela na půdě moderní teorie národohospodářské, konstruuje všeobecnou výdělkovou daň jako kvotní daň výnosovou. Sazby této daně založené na bedlivých národohospodářských úvahách zaslouží bližší pozornosti. Při zvláštní dani výdělkové pamatuje § 73 četnými daňovými úlevami na nově vznikající průmyslové podniky, které u nás zavedou dosud nenastoupená odvětví výroby, sledujíc ideál národohospodářské soběstačnosti státu. Prokazatelně hotově v berním roce zaplacená daň výdělková tvoří srážkovou položku. K ryzímu výnosu přičítají se toliko úroky, jichž užito k zúrokování kapitálů v podniku uložených, čímž odpadla velmi sporná otázka, kdy tvoří pasivní úroky z hypotečního dluhu srážkovou položku. Daň pozemková, jejíž základ a sazbu z dobrých důvodů vládní návrh upravil prozatímně v uváděcích ustanoveních a konečnou úpravu ponechal zvláštní úpravě, poslanecká sněmovna upravila přímo v zákoně. Jednak jako důsledné provádění zásady stejného zatížení poplatníků (podnik v místě A podléhal činžovní dani, v sousedním místě В nikoliv, ačkoliv budovy třeba stály vedle sebe), jednak jako snahu po zvýšení soutěživosti průmyslu snížením daňového břemene, je pojímati § 126 č. 8, kterým budovy (samostatně použivatelná křídla budov, celá patra), sloužící výlučně a trvale jako provozovny a skladiště účelům výroby jsou od daně domovní (činžovní a třídní) osvobozeny. Rentové dani podléhají požitky, které nejsou v tuzemsku přímo stiženy pozemkovou, domovní, všeobecnou neb zvláštní dani výdělkovou. Definici přímého postižení (příjemce béře požitky o daň zkráceny) stanoví přímo zákon. Definice odpovídá ustálené judikatuře NSS. v této věci. Znovu zavedena daň z vyššího služného (184) při důchodu nad 100000 Kč ročně, která jsouc zároveň základem pro přirážky samosprávných svazků znamená i při nízké sazbě 3% dosti značné zatížení.
DRE.