Ku vládní osnově zákona, jímž předpisy o zápisech do rejstříku obchodního a společenstevního se doplňují a změňují.

Podává A. Bílý, sekr. obchod, s. v Praze.
(Dokončení.)
3. Zápis závodů odštěpných.1
Přirozená obdoba knih pozemkových a rejstříku obchodního spočívá v tom, že jako nemovitosti, tak i obchodní podniky, témuž majiteli firmy patřící, tyto jako závody odštěpné v různých místech neb obcích, jež v obvodu různých obchodní pravomocí pověřených soudů jsou založeny, se nalézati mohou. Samostatnosti závodu odštěpného, jevící se v oprávnění ku samostatnému provozování obchodů jménem majitele firmy, odpovídá posavadní zákonný stav potud, pokud dle něho při zřízení závodu odštěpného firmu k zápisu v rejstřík ohlásiti bylo přímo u soudu závodu odštěpného, při čemž ovšem primernímu postavení závodu hlavního výraz dán ustanovením, že před zápisem závodu odštěpného jest prokázati, že firma u soudu závodu hlavního v rejstřík zapsána byla (čl. 21. obch. z). Právní samostatnost závodu odštěpného není dle posud platného stavu zákonného respektována, pokud týče se povinnosti k ohlášení skutečností po původním zápisu závodu odštěpného nastalých, třeba by jeho se týkaly, rejstřík o závodu odštěpném vedený nemá mimo původní zápis žádných zápisů obsahovati, takže tyto v rejstříku závodu hlavního jest koncentrovati. Ač nutnost právní souvislosti udržení právních vztahů mezi rejstříkem závodu hlavního a odštěpného při jinak zásadně uznané jich samostatnosti již z té okolnosti plyne, že oba závody k téže firmě přísluší a rejstříky obchodní jako seznamy pro veřejnost určené celkový obraz právních poměrů té které firmy podá váti mají, přec posavadní stav zákonný tomu neodpovídá a odstranění neudržitelného tohoto stavu, zřízení souhlasu mezi rejstříkem závodu hlavního a odštěpného, upravení obsahu obou rejstříků dle skutečností závodu hlavního neb odštěpného se týkajících a dle toho k zápisu povinných, tudíž zřízení rejstříků úplných, spolehlivých a navzájem se doplňujících jest účelem předpisů předlohy o zápise závodů odštěpných (§§ 10., 11., 12.), z nichž nepokrytě na jevo vychází, že předloha postupuje tu dle přirozeného vzoru v zákonodárství knihovním uloženého, zákona ze dne 6. února 1869, č. 18 ř. z., upravujícího právo a řízení při knihovním dělení nemovitostí; vždyť odpis určité části pozemku z knihovní vložky a otevření vložky nové pro část odepsanou dobře dá se srovnati s dělením původního závodu v závod hlavní a odštěpný! Poněvadž tedy při zakládání závodu tohoto přirozeně v prvé řadě o rozdělení obchodu přenesením jisté části jeho na závod odštěpný za celistvosti firmy jde, nutno zřízení závodu odštěpného nikoli u soudu tohoto (jak posud bylo), nýbrž vždy u soudu závodu hlavního ohlásiti, kterýž je v rejstříku poznamenán, právě tak, jako i žádost za knihovní provedení pozemkového dělení u soudu, z jehož vložky odepsáno býti má, podána a tam v případě, že proti povolení není závady, poznamenána býti musí.
Tím způsobem zcela důvodným důraz dán na rejstřík posavadní, v němž právní poměry celého závodu posud byly zapsány, což má v zápětí, že obchodní soud závodu odštěpného ohlášení tohoto závodu, jež bezprostředně u něho bylo podáno, soudu závodu hlavního odstoupí. Za účelem docílení souhlasu zápisů v obou rejstřících soud závodu hlavního po vykonané poznámce ohlášku soudu závodu odštěpného odešle, připojiv znamenání firmy a jedná-li se o společnost akciovou neb akc. kommanditu, i vyhotovení smlouvy společenské za současného potvrzení souhlasu se zápisy ve vlastním rejstříku vykonanými. Soud posléze jmenovaný, není-li dle stavu jeho rejstříku nijaké závady, zápis vykoná, své usnesení se soudem závodu hlavního sdělí a vykonaný zápis uveřejní (§ 10.).
V příčině zápisů dalších, pozdějších, jest rovněž rozeznávati, týkají-li se výhradně závodu odštěpného či spolu i závodu hlavního; samostatnost závodu odštěpného v případě onom a souvislost rejstříků v případě tomto odůvodňuje ustanovení, že všecky ohlášky prvého druhu u soudu závodu odštěpného a ohlášky ostatní u soudu závodu hlavního podati dlužno. Jest-li obchodní soud v případě tomto zápis ve svém rejstříku nařídí, odešle po výkonu ohlášku soudu závodu odštěpného, sděliv sním doslovné znění vykonaného zápisu znamenání firmy jakož i ostatní přílohy pro jeho rejstřík potřebné; soud tento na základě sdělení právě uvedeného zápisy dotyčné ve svém rejstříku provede (viz §. 10.); o výkonu majitele firmy vyrozumí a jest-li zápisem ustanovení dříve vyhlášená byla změněna, změny stejným způsobem vyhlásí. Aby jedna a táž skutečnost zbytečně dvakráte a dvojím nákladem vyhlašována nebyla, předloha ustanovuje, že vyhlášení nesluší učiniti v oněch listech, v nichž učinil to již soud závodu hlavního.
Jednotnost, celistvost a nedělitelnost firmy a přirozená prvořadost rejstříku závodu hlavního, u něhož ohlášení zápisů obou rejstříků se týkajících obligatorně napřed podati dlužno, odůvodňuje úplně ustanovení, že právní účinky zápisů takových již výkonem jich v rejstříku závodu hlavního nastávají (§ 11.). Konečně osnova, majíc na zřeteli posavadní právní stav v příčině tuzemských odštěpných závodů podniků cizozemských (zejm. cís. nař. z 29./11. 1865, č. 127. ř. z. o připuštění cizozemských společností akc. a akc. komandit ku provozování obchodu v Rakousku), stanoví, že v příčině v tuzemsku se nalézajících odštěpných závodů podniků cizozemských posavadní předpisy zůstávají v platnosti; poněvadž tedy vedle čl. 4. cit. cis. nař. onen v tuzemsku položený odštěpný závod jest závodem hlavním, v jehož sídle členové její obligatorně zřízení a pro všechno obchodování v Rakousku určené representace své stálé bydliště mají, platí předpisy předlohy pro tuzemské závody odštěpné společností řečených, jinak však, ježto závod hlavní pro nedostatek obligatorně zříditelné representace pro všechno obchodování v Rakousku v cizozemsku zůstává, předpisy předlohy na tyto odštěpné závody vztahovati nelze. 4. Zápis přeložení sídla firmy. Ustanovení čl. 19., 86., 151., 176., 210. obch. z. o povinnosti ohlásiti firmu, zřízení společnosti a smlouvu společenskou se státní koncessí k obchodnímu soudu sídla závodu, obsahují i povinnost majitele firmy, ohlásiti přeložení sídla zapsané firmy z obvodu jednoho do obvodu jiného obchodního soudu. Poněvadž výmaz firmy v rejstříku posavadním a zápis přeložení sídla v rejstříku nově nastupujícího obchodního soudu následkem působnosti dvou soudů časově jedním okamžikem, jak kontinuita firmy by vyžadovala, provésti nelze, nutno o to péči míti, aby pochod ten regulován byl řízením takového druhu, jež by splynutí obou řečených aktů, výmazu a zápisu, v jeden celek a nepřerušené, souvislé trvání firmy aspoň se stanoviska právního zaručovalo a nastoupení takového stavu zamezilo, v němž po výmazu firmy v rejstříku posavadním a před zápisem přeložení v rejstřík nový firma vůbec by zapsána nebyla. Podotýká-li ve směru tomto plným důvodem zpráva, bližší vysvětlivky předlohy obsahující, že by za pochodu takového při společnosti akciové i její existence a právní kontinuita její právnické osobnosti v pochybnost brána býti mohla, pak dlužno jen k tomu doložiti, že totéž platí o nastávajícím novém útvaru společenském, společnosti s ručením omezeným, jež společnosti akciové svou právní konstrukcí nejvíce se blíží a jejíž právní existence dle §. 2. předlohy zák. o společ. s ručením omezeným úplně v závisí na zápise společnosti v rejstřík obchodní sídla jejího. Ze při stanovení řízení tohoto k neklamně spolehlivému prameni zákonodárství knihovního opětně sáhnuto bylo, jest nejlepším důkazem jeho vyspělosti a časovosti.
Ohlášku přeložení přirozeně opět podati jest u sborového soudu, v jehož rejstřík firma posud byla zapsána (§ 13.); tento usnese se o výmazu firmy ve svém rejstříku, usnesení, výmaz povolující, v rejstříku poznamená a připojiv ohlášku a ověřený opis zápisů, jež firmy té se týkají a v platnosti zůstávají, sborovému soudu, v jehož obvod firma se překládá, zašle (§ 14.). Soud posléze jmenovaný usnese se o zápise přeložení firmy a všech zápisů, jež z ověřeného opisu jsou zřejmý a v platnosti zůstávají, ve svém rejstříku, vyhlásí výkon zápisu v novinách a sdělí usnesení řečené se sborovým soudem, v jehož rejstříku firma dosud zapsána byla (§ 15.). Tato pak na základě sdělení učiněného konečný výmaz firmy nařídí a přeložení její vyhlásí (nikoli však již v listech, v nichž vyhlášku soud nově nastupující o zápise firmy učinil [§ 16.]). Výmaz firmy sděliti jest i s příslušným úřadem živnostenským (tento vede seznamy živností svého obvodu).
5. a 6. Vyhlášení zápisů. Ustanovení pro rejstřík společenstev výdělkových a hospodářských.
Stanoví-li předloha v §. 17., že vyhlášky v čl. 13. obch. z. předepsané uveřejniti dlužno v úředním listě země, v níž obchodní soud své sídlo má, a v orgánu ústředním, ministerstvem obchodu pro celé území, v němž obchodní zákon platí, napříště vydávaném, hoví toliko faktickým potřebám vyvinutého obchodu a positivní i negativní stránce materielní publicity zápisů rejstříkových; na rozdíl od stavu posavadního forma, v níž vyhlášení zápisu, podstatnou a konečnou část jeho výkonu tvořící, způsobem zákonným, bez všeliké odvislosti od dočasných nařízení, tak má býti stanovena, aby všecken svět obchodní v zemském a říšském ústředním orgánu bezpečný základ a neklamnou, úředně zjištěnou pomůcku nalezl pro všecky kombinace, jež na základě vyhlášených zápisů, v listech oněch soustředěných, předsevzíti míní. Ze stanovením této naprosto bezpečné základny pro vyhlašování rejstříkových zápisů právní význam rejstříku teprve náležitým způsobem jest oceněn, o tom pochybovati nelze.
Pokud společenstev výdělkových a hospodářských se týče, jež k systému společností obchodních se připojují, o nichž, pokud zcela neb z části obchody provozují, všecko ustanovení obchodního zákona o kupcích vydané platí a na něž tedy i předpisy předlohy o řízení za účelem výmazu firmy uhaslé a zápisu závodů odštěpných vztahovati dlužno (§ 5.—8., 10.—16., 18. předl.), stanoví předloha, že vyhlášky zápisů společenstev těchto se týkajících v úředním listě zemském, a toliko zřízení a zrušení společenstva v ústředním listě říšském učiniti dlužno, při čemž vyhláška zřízení společ. se týkající toliko údaje o datu smlouvy společenstevní, firmě a sídlu společenstva, jakož i předmětu podniku obsahovati má; rovněž i změny v údajích těchto nastalé způsobem tímto vyhlásiti dlužno (§ 18., 2. odst.). Omezení toto zplna jest odůvodněno rozdílem mezi zákonnými účely obch. společností a společenstev; kdežto oněmi vytvořeny jsou formy, jež hověti mají nejvyšší obchodní podnikavosti a rozpínavosti, neznající omezení ani prostorového ani kapitálového, tudíž právní skutečnosti jich se týkající v zájmu veřejném po celé oblasti státního útvaru nejen volbou orgánu territorialního, nýbrž i ústředně-říšského u veřejnou známost uvedeny býti mají, jest působnost společenstev, i když obchody provozují, dle zákonného jejich účelu a právní konstrukce (§ 1., 2, 5. zák. o společ., málo vyvinutá individualita členů i při neomez, ručení, snadná jejich vystupitelnost, malé závodní podíly, proměnlivost kapitálu a pod.) zpravidla v menší obvody neb území lokalisována, tudíž volba orgánu zemského, omezené této působnosti odpovídajícího, pro vyhlášky dotyčné úplně stačí a veřejnému zájmu postačitelným způsobem bude vyhověno, když aspoň nejpodstatnější podmínky právní existence společenstva (§ 6., odst. 1. až 3. o společ.) orgánem ústředním u veřejnou známost uvedeny budou. Výjimku v tomto směru tvořiti mohou společenstva, provozující obchody úvěrní a bankovní, v příčině kterých speciální debatě bude výhraditi uvažování o tom, zdaž počet skutečností, jež v ústředním listě vyhlásiti bylo, dle časové potřeby rozšířen by býti neměl (§ 6., od. 4.—7.), a to po případě i na náklad společenstva, jež by tím méně tím stiženo bylo, čím řidší změny dotyčné jsou.2
7. Ustanovení závěrečná a přechodná.
Vedena snahou, aby potřebám evidence vůbec a úplně vyhověno bylo, nařizuje předloha, aby zápisy v rejstříku již provedené během kalendářního roku od té doby (1. ledna), kdy zákon dle ní sdělaný v působnost vejde, ve smyslu §. 1. doplněny neb opraveny byly a poskytuje kruhům obchodním, v jichž zájmu revise tato prováděna bude, jako pomůcku osvobození od kolků a poplatků v příčině ohlášek, jimiž skutečnosti dotyčné se soudem sdělí (§ 19.). Nutnost ustanovení takového jest samozřejmá, uvážíme-li, že doplňky neb opravy řečené odůvodněny jsou potřebami doby, tudíž stejně nutný jsou pro firmy již v rejstříku zapsané jako pro ty, jež teprve zapsány budou; rejstřík jest operátem, jenž jako celek posuzován a dle jednotných pravidel veden býti musí; s touto jeho povahou by se nesrovnávalo, kdyby zápisy jeho podávaly neutěšený obraz různého vedení části staré a části nové.
Celkový úsudek o významu a ceně obsahu předlohy nemůže býti než příznivý. Nedosti ocenitelno jest úplné zabezpečení identity, tudíž ochrany jednotlivých firem obchodních; uvedení stavu skutečného v souhlas se stavem rejstříkovým a udržení souhlasu tohoto náleží ku nejpřednějším postulátům legislace rejstříkové právě tak jako docílení úplnosti a spolehlivosti rejstříkových zápisů a právní souvislosti mezi rejstříky vedenými o závodech v různých soudních obvodech položených. Cíle tohoto, dovršeného pevným ustanovením příslušné formy pro publikaci zápisů, dosáhla předloha několika jen paragrafy, obsahujícími důležité doplňky a změny obchodního zákona v příčině zápisů rejstříkových; tak stojíme před moderní, v poměrech a potřebách doby odůvodněnou rekonstrukcí obchodního a společenstevního rejstříku, již zásadním akceptováním předlohy uspíšili jest věci kruhů povolaných.

Předpisy tyto obsaženy jsou již v osnově vládní, vydané o příštím zákonu: »O společnostech s ručením obmezeným, 236. příl. ku stenogr. prot. panské sněmovny. 17. sezení 1904, §§ 53., 54. )
Přání rakousko-uherské banky, aby i změny v osobách členů představenstva a k znamenání firmy oprávněných centrálním orgánem a nejen orgánem zemským byly uveřejňovány (viz zprávu odůvodňovací), předloha nevyhovuje z důvodů finančních, jakož i proto, že společenstva by těžko zajisté nesla, kdyby uložena jim byla povinnost, poplatek inserční i v nejnižší sazbě (1 K 50 h) hraditi.)

Citace:

Ku vládní osnově zákona, jímž předpisy o zápisech do rejstříku obchodního a společenstevního se doplňují a změňují.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1905, svazek/ročník 14, s. 125-130, 185-190.