Má udělení přiklepu k domu nějaký vliv na běh exekuce na hostinskou živnost, kterou dlužník provozoval na základě mu udělené personální koncesse v prodaném domě?

Usnesením c. k. okresního soudu v B. byla povolena vymáhajícímu věřiteli J. B. proti dlužníku L. S. exekuce zabavením ho- stinské živnosti, kterou dlužník provozoval na základě mu řádně udělené personální koncesse ve svém domě č. 74. (vl. č. 67.) v B. Zpeněžení zabavené hostinské živnosti bylo docíleno vnuceným propachtováním. 1 K exekučnímu řízení přistoupila vedle jiných vymáhajících věřitelů i firma E. N. a syn.
Po vnuceném propachtování hostinské živnosti povolena byla usnesením ze dne 30. listopadu 1902, č. j. E 5123/2/1 firmě V. B. vnucená dražba domu č. 74. (vl. č. 67.) v B. Při dražebním roku (dne 15. června 1903) byl udělen příklep firmě E. N. a syn a vešel v moc práva. Na dům sám uvalena prozatímní správa.
Dříve ještě, než-li splnila firma E. N. a syn dražební podmínky, navrhl dlužník L. S. zastavení exekuce, jejímž předmětem byla jeho hostinská živnost, a to hlavně z těchto důvodů:
1. Dle §. 56., odst. 2. a 3. živn. řádu může býti předmětem převodu jen živnostenský podnik, nikoliv ale živnostenská koncesse. K úkoji věřitelů mohou tudíž sloužiti výtěžky živnostenského podniku, nikoliv ale koncesse sama. Dokuď byl dlužník vlastníkem domu č. 74. (vl. č. 67.) v B. a dokuď používal mu udělené koncesse a ji v domě č. 74. (vl. č. 67.) v B. vykonával, dotuď mohlo se mluviti o živnostenském podniku, který mohl a také byl předmětem exekuce. Jakmile však byl dům č. 74. (vl. č. 67.) v B. dlužníkovi exekučně prodán a naň prozatímní správa uvalena, zvrhá se exekuce, vedená na dlužníkův hostinský podnik, v pouhou exekuci na dlužníkovu koncessi. Tato koncesse je nepřevoditelná, není předmětem právního obchodu, nemůže býti předmětem zástavního práva, na ni nelze vésti exekuci dle §. 331. ex. ř. a násl.
2. Ostatně kdyby vydražitelka domu č. 74. (vl. č. 67.) v B. (firma E. N. a syn) požadovala za poskytování místností jen takové pachtovné, které odpovídá jen 4% úrokům z nejvyššího podání 2 tož by pachtovné, docílené za hostinskou živnost, nekrylo ani z daleka požadavek vydražitelčin. Vymáhající věřitelé nemohou tedy očekávati nějakého úkoje z exekuce na dlužníkovu hostinskou živnost.
Při roku, konaném o návrhu dlužníkově na zastavení exekuce bylo prohlášeno jak vymáhajícím věřitelem J. B., tak dlužníkem L. S. a zástupcem vydražitelky (firmy E. N. a syn), že se dosud nestalo mezi interessenty žádného dohodnutí ani o tom, jakým způsobem se odškodní vydražitelka za to, že se ve vydraženém domě bude i na dále provozovati zabavená hostinská živnost, ani o tom, zda vydražitelka dá dlužníku L. S. nějakou záplatu za to, že se bude vykonávati dlužníkova koncesse i na dále ve vydraženém domě.
3* Všichni vymahající věřitelé [tedy i firma E. N. a syn] 3vyslovili] se proti návrhu na zastavení.
C. k. okresní soud v B. vyhověl žádosti dlužníkově a zastavil exekuci dle §. 39., odst. 2. a 8. ex. ř. a to z těchto
důvodů:
Výkonem nucené dražby domu č. 74. (vl. č. 67.) v B., dlužníku L. S. patřícího, a udělením příklepu vydražitelce (firmě E. N. a syn) byla zbavena exekuce zabavením a nuceným propachtováním hostinské živnosti, provozované v domě č. 74. (vl. č. 67.) v B. na základě dlužníkovy personální koncesse, úplně svého předmětu. Předmětem zabavení a nuceného propachtování jest dlužníkova hostinská živnost, nikoliv jeho hostinská koncesse. Udělením příklepu k domu č. 74. (vl. č. 67) v B. nabyla vydražitelka (firma E. N. a syn) dle §. 156. ex. ř. práva na užitky domu, tedy následkem toho i práva, nakládati libovolně s místnostmi, potřebnými k provozování hostinské živnosti a to tím více, jelikož pro ni dán byl vydražený dům v prozatimní správu (srv. §§ 159. a 105. ex. ř.); následkem toho nemůže nyní dlužník svou koncessi, kterou se mu povoloval výkon hostinské živnosti v domě č. 74. (vl. č. 67.) v B., v tomto domě tak volně, jako dříve vykonávati. Nějaký právní, resp. smluvní poměr, dle něhož by se zabezpečovalo dlužníku, aby mohl i na dále vykonávati koncessi, resp. hostinskou živnost v domě č. 74. (vl. č. 67.) v B., mezi vydražitelkou (firmou E. N. a syn), resp. prozatimním správcem domu a dlužníkem (resp. vnuceným pachtýřem hostinské živnosti) dosud nebyl uzavřen. S plnou jistotou lze za to míti, že vydražitelka bude žádati za použití místností pachtovné, odpovídající výši nejvyššího podání, následkem toho nevynese nucené propachtování hostinské živnosti ani tolik, aby se výtěžky ukrylo toto pachtovné s daněmi a veřejnými dávkami, neřku-li pak, aby něčeho zbylo pro vymáhající věřitele. Ze pak koncesse sama poskytuje oprávněnci jen osobní právo k výkonu té které živnosti a že jako čistě osobní právo dle §. 448., §. 1398. ob. z. obč. nemůže býti předmětem převodu a zastavení, vyplývá jasně z ustanovení §§. 19., 55. a 56. živn. řádu.
V rekursech, podaných od několika vymáhajících věřitelů, zejména i od firmy E. N. a syn uvádí se proti usnesení c. k. okresního soudu v B. hlavně toto:
1. Návrh dlužníkův jest předčasně podaný. Vnucený pachtýř nebyl dosud nijak zkracován ve výkonu vypachtované živnosti. Kdyby byl i zkracován, bylo by nejprve jeho povinností, postarati se o to, aby mohl řádně vypachtovanou živnost provozovati. Teprve kdyby jeho úsilí zůstalo marným, mohli by vystoupiti ostatní interessenti (tedy i dlužník) a učiniti vhodné návrhy.
2. Výkonem nucené dražby domu č. 74. (vl. č. 67.) v B. a udělením příklepu vydražitelce (firmě E. N. a syn) nebyla zbavena exekuce na hostinskou živnost svého předmětu. Jest sice pravda, že dle předpisů živn. řádu musí se provozovati hostinská živnost v tom domě, pro nějž byla osobní koncesse udělena. Než předpisy živn. řádu, zejm. §. 20. živn. řádu, povolují přenos hostinské živnosti do jiné místnosti, aniž by se musela původní koncesse nahraditi koncessí novou. Hledíc k tomu, sluší tvrditi, že jest další provozování zabavené živnosti hostinské i tehdy možné a proveditelné, i když by vydražitelka nechtěla dáti svolení k dalšímu provozování hostinské živnosti v domě č. 74. (vl. č. 67.) v B. Přenese-li se hostinská živnost v jinou místnost, pak exekuční prodej domu nemá nižádného vlivu na další provozování hostinské živnosti.
3. Vydražitelka (firma E. N. a syn) jako majitelka pivovaru má největší zájem na tom, aby se v domě č. 74. (vl. č. 67.) v B. J— jenž jest pro hostinskou živnost stavěn —), hostinská živnost provozovala, jest také ochotna zaručiti nerušený výkon vnuceným pachtýřem, jen zaplatí-li se jí za používání místností přiměřené nájemné.
4. Při rozhodování otázky, ukojí-li exekuce alespoň částečně věřitele čili nic, musí ustoupiti výše nejvyššího podání do pozadí, vždyť vydražitelka (firma E. N. a syn) bude kalkulovati i s výdělkem na dodaném pivě. Ano lze tvrditi, že vydražitelka bude požadovati jen takové nájemné, které umožní, aby se hostinská živnost i na dále v domě č. 74. (vl. č. 67.) v B. provozovati mohla.
5. Ostatně nebyly ani okolnosti, na základě jichž prvý soudce rozhodl, zjištěny ani novým odhadem, ani výslechem vydražitelky. Klidný další výkon propachtované hostinské živnosti lze mimo to umožniti vhodnými pachtovními podmínkami.
C. k. krajský soud v T. vyhověl rekursům vymáhajících věřitelů a zamítl návrh dlužníkův na zastavení exekuce z těchto
důvodů:
Předmětem exekuce jest hostinská živnost dlužníkova, provokovaná na základě osobní koncesse, kterou dlužník může provozovati i tehdy, když i pozbude vlastnictví k domu č. 74. (vl. č. 67.) v B., jen když se buď smluví s novým vlastníkem domu č. 74. v B. o nájmu potřebných místností aneb když si vyžádá dle §§ 20. a 39. živn. řádu úřední svolení k přenešení provozovárny na jiné místo; za týchž podmínek může i vnucený pachtýř i na dále hostinskou živnost provozovati. Názor prvého soudce, že vydražitelka bude žádati tak veliké nájemné, že výtěžky vnuceného pachtu nedostačí, aby kryly toto nájemné s daněmi a jinými veřejnými dávkami, jest již proto neodůvodněn, poněvadž nebyla vydražitelka o jejich eventuelních nárocích vyslechnuta a také nynější cena exekučního objektu nebyla zjištěna.
V revisním rekursu uvedl dlužník v podstatě toto:
1. Přenesení nějaké koncesse do jiné provozovárny je podmíněno určitými podmínkami, předepsanými živnostenským řádem. Nelze proto beze všeho tvrditi, že by bylo, resp. že jest možno přenésti zabavenou koncessi na jinou provozovárnu. Při nejmenším dlužno ale tvrditi, že zabavená koncesse nemůže býti předmětem exekuce po tu dobu, po kterou nebyla přenesena se svolením živnostenského úřadu na jinou provozovárnu. Na této zásadě dlužno tím více trvati, poněvadž je potřebí nejen svolení živnostenského úřadu k přenešení koncesse na jinou provozovárnu, nýbrž i úředního schválení pachtýře ku provozování hostinské živnosti v nové provozovárně. Dokuď se nevydobude svolení k přenešení na jinou provozovárnu, vede se exekuce na neexistující majetkový objekt.
2. Prvý soudce právem použil znalosti místních poměrů a zcela správně kalkuloval, že exekuce na koncessi nevynese ani tolik, kolik třeba k úhradě nájemného, daní a veřejných dávek. Že bude požadováno vydražitelkou nájemné ve vyšším obnose, vyplývá již z toho, že vydražený dům (— nebéře-li se zřetel na hostinec —), nese velice malý výtěžek. 4 Ostatně s pouhými možnostmi, že dojde k dohodě s vydražitelkou o nájemné, nemůže exekuční soudce počítati, ty nemůže vzíti za základ ku svému rozhodnutí.
3. Po udělení příklepu firmě E. N. a syn k dlužníkovu domu č. 74. (vl. č. 67.) v B. vede se vlastně exekuce na osobní koncessi dlužníkovu (— ne na jeho hostinskou živnost —), a osobní koncesse dlužníkova jest přec res extra commercium.
4. Ostatně měla vydražitelka příležitost při roku o návrhu na zastavení exekuce vyjádřiti se o svých nárocích, byla také k tomu vyzvána, než ona tak neučinila a své nároky neprecisovala.
5. Než i kdyby se akceptoval návrh rekursního soudu, musela by se exekuce na hostinskou živnost do té doby odročiti, resp. přerušiti, dokud se nedocílí dohody s vydražitelkou domu č. 74. (vl. č. 67.) v B. anebo dokud se nevydobude přenešení koncesse na jinou provozovárnu. C. k. nejvyšší soud zamítl usnesením ze dne 12. dubna 1904, č. 5209. revisní rekurs dlužníkův a potvrdil usnesení II. stolice, jejíž důvody uznal případnými a to tím spíše, jelikož nelze za to pokládati, že by již v nynějším stadiu (»derzeit«) byly splněny podmínky zastavení exekuce dle §. 39., odst. 2. a 8. ex. ř.
C. k. soud. adj. T. Zicha.

Hostinská živnost byla odhadnuta na 4000 K, propachtována při roku dne 17. listopadu 1902 dlužníkovu synu za 1371 K.
Nejvyšší podání činilo 72500 K.
Ihned po udělení příklepu podala firma E. N. a syn u politického úřadu žádost za udělení koncesse pro ni ku provozování hostinské živnosti, ve vydraženém domě. Tato žádost byla zamítnuta jak prvou, tak i druhou instancí.
Vnucená správa domu, pokud byla v běhu a pokud měla za předmět místnosti, k provozování hostinské živnosti nepotřebné, vynesla ročně jens 800 K.

Citace:

Má údělení příklepu k domu nějaký vliv na běh exekuce na hostinskou živnost,. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1905, svazek/ročník 14, číslo/sešit 1, s. 50-55.