— 239 —Příspěvek ku praxi § 222. ex. ř. Vlastníci nevydražených, simultánně zavázaných usedlostí nejsou oprávněni súčastniti se jednání o rozvrhu nejvyššího podání za nemovitosti vydražené a nemají tudíž ani práva k rekursu.Při exekuční dražbě tří knihovních vložek v B., nebyla ani za jednu docílena cena odhadní, i byla knihovní věřitelka R. E., na niž z útržku se nedostalo, poukázána se zbytkem pohledávky na simultánně zavázané, avšak neprodané dvě jiné vložky tamtéž.Vlastník jedné z vložek těch podal do rozvrhového usnesení rekurs, namítaje, že nemělo býti bez jeho výslechu rozhodnuto.Soud rekursní rekurs zamítnul.Důvody:Náhled, že k rozhodnutí o nároku náhradním ve smyslu § 222. ex. ř. vyžaduje se vyslechnutí vlastníka nezcizené spoluzavázané usedlosti není správným, neboť podobný předpis neexistuje; nemůže proto též na meritální námitky vlastníka spoluzavázané, avšak pospolu nevydražené nemovitosti ve stadiu řízení rozvrhovacího zřetel býti vzat a to tím méně, jelikož částečnou sukcessí neúplně uspokojeného knihovního věřitele v práva uspokojeného simultánního zástavního věřitele postavení cessovo zhoršení utrpěti nemůže.Též nejvyšší soud dovolací rekurs vlastníka toho zamítnulDůvody:Exekuční řád neobsahuje žádného předpisu o tom, aby vlastníci, nevydražených nemovitostí byli předvoláni k roku k rozvrhu nejvyššího podání za nemovitost vydraženou, poněvadž jich skutečný zájem nebyl učiněn zájmem právním, jich súčastnění se při rozvrhu nejvyššího podání tedy nutným není a následkem toho jim také právo, ve smyslu § 213. ex. ř. odpor vznésti, vyhraženo nebylo.Vlastníci nevydražených, ale simultánně zavázaných nemovitostí, třeba jich zájem rozhodnutím o výši náhradní pohledávky dle § 222. ex. ř. jest dotčen, nejsou tudíž právě tak jako zástavní věřitelé nevydražené nemovitosti, kteří co do pořadí následují simultánní hypotéce, oprávněni, súčastniti se jednání o rozvrhu nejvyššího podání za nemovitosti vydražené a nemají tudíž také žádného práva, rozvrhové usnesení ohledně nemovitostí vydražených rekursem v odpor bráti.(Rozh. z 2. srpna 1905, č. 12139.) J. B.