NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 14 (1905) - Poplatek na prohlídku dobytka v konečné stanici není příslušenstvím dovozného; spory poplatku toho se týkající nepřísluší na pořad právní.

— 226 —

Poplatek na prohlídku dobytka v konečné stanici není příslušenstvím dovozného; spory poplatku toho se týkající nepřísluší na pořad právní. V řízení bagatelním nepřipouští se rekurs dovolací ani z důvodu toho, ze stížnosti do zamítnutí návrhu na doplnění neb rozšíření žádání žalobního vyhověno nebylo. Vedlejší intervenient oprávněn jest činiti námitku nepříslušnosti a podati samostatný opravní prostředek o námitku tuto se opírající.

A. P. podal žalobu na c. k. pr. rak.-uh společnost státních drah pro 29 K 44 h z důvodu toho, že jemu dráha ta o obnos tento přepočítala poplatek za ohledání z Uher do Brna dopraveného dobytka. Při přelíčení učinil žalobce návrh, aby určeno bylo, že stanice zažalované společnosti v Brně není oprávněna, aby za ohledání dobytka vybírala poplatek 20 h od kusu, nýbrž toliko 4 h, kterémužto návrhu soudce nevyhověl. Zájem svůj na tomto určovacím návrhu ocenil si žalobce na 300 K Námitku nepříslušnosti žalovanou, jakož i finanční prokuraturou jakožto vedlejším intervenientem učiněnou zamítnuv, ve věci samé 1. soudce žalobě vyhověl.
Na odvolání se žalované, jakož i finanční prokuratury zemský soud v Brně naříkaný rozsudek zrušil a žalobu, na pořad právní se nehodící, odkázal a tím zároveň i odvolání žalobcovo do odmítnutí návrhu určovacího za vyřízené prohlásil. Útraty odvolání přiřknul nejen žalované, nýbrž i vedlejšímu, intervenientovi. — 227 —
Důvody:
Zažalovaný obnos týče se nepochybně státního příjmu, z čehož následuje, že dráha, vybírajíc poplatek takový, v přenesené působnosti záležitosti vládní obstarává. Toto obstarávání neplyne snad z dohodnutí se se státem, nýbrž z příkazu imperativního, veřejně-právního, na zvláštním zákonu (§. 10. zák. z 29. února 1880, č. 35. z. ř. a prov. nař. k němu z 12. dubna 1880, č. 36. z. ř.) se zakládajícího a z nařízení místodržitelství moravského (z 16. dubna 1898, č. 15802., z. z. č. 34), kteréž ustanovuje způsob vybírání; obstarávání to tvoří vzdor 5% provisi toliko povinnost, obtíž dráhy, kteráž nespočívá dokonce na smlouvě dopravní s odesílatelem uzavřené, nýbrž v přední řadě na železniční koncessi, kteráž ukládá podnikatelstvu nejednu povinnost a službu pro stát. Železniční pomoc při vybírání poplatku za prohlédnutí nemůže měniti její veřejnoprávní povahu; tudíž ani okolnost ta, že předpisování poplatku v každém jednotlivém případě děje se dráhou, ano předpisování to přec paušálně vůbec díti se nemůže.
Tento poplatek za ohledání není dokonce, jak 1. soudce za to má, příslušenstvím dovozného, jelikož vůbec neplatí se za dovoz, nýbrž za intervenci ohlížitele dobytčat, státem ustanoveného zřízence dozorčího za účelem tím, aby dobytčata v konečné stanici adressatovi bez okolků vydána býti mohla. On plyne naopak dle výslovného ustanovení cit. prov. nař. k § 10. zák. o dob. moru do pokladny státní, tvoří tudíž od dovozného zcela nezávislý veřejnoprávní poplatek státu, jejž určuje úřad zemský, kterýž ustanovuje též zřízence k ohledání dobytčat povolané. Vždyť v případě, že dobytčata mezi jízdou by bylo s vozu složiti, dle min. nař. z 14. listopadu 1903, č. 50521. dráha sama poplatky za ohledání zapraviti musí.
Rovněž i shora citov. místodrž. nařízení praví v odst. 11. výslovně, že poplatek za ohledání vybírá se pro pokladnu státní. Dle č. 5. tohoto nařízení přísluší zřízenci pro prohlídku dobytčat po případě i ještě jiné poplatky, kteréž zapraviti má průvodčí dobytčat bez intervence dráhy.
Jest sice pravda, že toto, jakož i dřívější stejná místodržitelská nařízení nezmiňují se o opravních prostředcích řízení administrativního; bylo asi ustanovení dotyčné považováno za zbytečné. To, že ustanovení takové schází, nemůže však dokonce založiti příslušnost soudní. Veškerým oborem zákonodárství správního markantním způsobem proniká zásada, že kompetenci soudní ponechány býti mají toliko právní záležitosti soukromé, takže jest vyloučeno, aby spory z dotčeného místodržitelského nařízení cestou soudní se vyřizovaly. Dle trvajících zákonů obmezena jest pravomoc soudní na čistě občanské záležitosti právní a mají soudové veškerého vměšování se do záležitostí práva veřejného se zdržovati. Provádění shora citovaných, poplatků za prohlížení dobytka se týkajících zákonů a — 228 —
nařízení, které sledují toliko zájmy zdravotní resp. zvěrolékařské, tudíž veřejné, spadá tudíž výlučně do oboru správního, pročež i spory z toho vznikající, zejména o to, byl-li poplatek za ohledání dobytka správně vyměřen a vybrán.
Namítka žalované, že věc nepatří na pořad soudní, jest tudíž plnou měrou odůvodněna, pročež rozsudek pro zmatek dle § 477., č. 6. c. ř. s. zrušen býti musel.
Oprávněnost vedl. intervenienta k námitce nepříslušnosti a tudíž i k samostatnému, o námitku tuto se opírajícímu opravnímu prostředku plyne z § 19. c. ř. s. (»u. alle sonstigen Processhandlungen vorzunehmen.«)
Následkem tohoto rozhodnutí, pořad právní nepřipouštějícího odpadá též rozebírání odvolání žalobcova, ostatně dle § 501. c. ř. s. nepřípustného.
Ve svém dovolacím rekursu žalobce vytkl, že stolice odvolací onu část jeho odvolání, které týkalo se zamítnutí jeho návrhu určovacího, vůbec nevyřídila, tvrdě, že dle § 236. c. ř. s. návrh takový i v řízení bagatelním jest přípustným a že následkem vycenění zájmu určovacího na 300 K resp. v tom obsaženého rozšíření žaloby věc ta do řádného řízení měla býti převedena.
Nejvyšší soud dovolací rekurs zamítnul z důvodu §. 502., odst. 2. c. ř. s., kterýž žádné vyjímky nepřipouští. Proto nepřípustným jest i rekurs podaný z příčiny té, že stížnost do zamítnutí návrhu na »doplnění« neb »rozšíření« žalobního žádání nepovšimnutým zůstal, byť i návrh ten měl povahu návrhu určovacího, ohledně něhož by líčení dle zásad normálního řízení před soudem okresním bylo se muselo provésti.
(Rozh. 11. července 1905, č. 10851.) B.

Citace:

Poplatek na prohlídku dobytka v konečné stanici není příslušenstvím dovozného; spory poplatku toho se týkající nepřísluší na pořad právní.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1905, svazek/ročník 14, s. 242-244.