Bylo-li manželství rozvedeno až za platnosti rozlukového zákona, lze rozluku povoliti k pouhé žádosti jednoho manžela jen se svolením manžela druhého, třeba již od rozvodu uplynula tři léta, neboť uplynutí tříleté lhůtу má tu význam jen pro otázku, je-li tu skutečně odpor nepřekonatelný.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 11. listopadu 1924 R I 812/24.)
První soud zamítl žádost o povolení rozluky manželství a odkázal žadatele na pořad práva.
Vrchní soud stížnosti nevyhověl. Důvody:
Podle jasného znění § 16 rozl. zákona jen v těch případech, ve kterých jde o manželství rozvedené před působností tohoto zákona, nežádá se ku povolení rozluky pro nepřekonatelný odpor na pouhou žádost jednoho z manželů svolení druhého manžela, kdežto v těch případech, kde bylo manželství rozvedeno už za platnosti tohoto zákona, nemůže rozluka povolena býti cestou nespornou bez svolení druhého manžela. Tento správný výklad došel výrazu v čl. 2. č. 2 prov. nař. ze 23. června 1919 č. 362 sb.
V daném případě učinila manželka svůj souhlas odvislým od různých podmínek, na něž manžel nepřistoupil. I když ze znění § 16 rozl. z. nelze odvoditi nic bližšího o způsobu tohoto souhlasu, jisto je, že druhý manžel nemusí pro svůj souhlas uvésti žádných důvodů, že však souhlas ten musí býti určitý a bezpodmínečný.
Dovolacímu rekursu nebylo vyhověno. Důvody:
Dovolací rekurs spatřuje porušení zákona o názoru, že k rozluce cestou nespornou podle § 16 rozl. z. je v případech, kdy manželství bylo rozvedeno teprve za platnosti zákona rozlukového zapotřebí souhlasu druhého manžela i tehdy, když od provedení soudního rozvodu uplynula 3 léta. Rekursu nelze přisvědčiti, neboť rozhodnutí odpovídá, i když se k prováděcímu nařízení nepřihlíží, zákonu. Uplynutí tří let od povolení rozvodu má význam toliko pro otázku, zda tu je vskutku nepřekonatelný odpor, a zákon stanoví domněnku nepřekonatelného odporu praesumpcí de jure, jež vylučuje další zkoumání po této stránce, uplynutí tří let však nenahrazuje souhlas druhého manžela, jenž jest pro rozluku v řízení nesporném nevyhnutelný vždy, jak lit. c) § 16 cit. zák. výslovně stanoví.
Dr. Kasper.

Citace:

Bylo-li manželství rozvedeno již za platnosti rozlukového zákona. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1925, svazek/ročník 7, číslo/sešit 3., s. 30-31.