Immanuel Kant. 22. dubna oslavilo lidstvo 200leté výročí narození svého snad největšího filosofa. Se sférami nejvyššími a lidskému duchu nejnedostupnějšími, kam se lidstvo povznášelo od věků jen náboženstvím, mystikou a intuicí, vypořádal se lidský intelekt v Kantovi dosud nejdokonaleji, vypořádal se svým chladným a přesným způsobem. A výsledkem bylo stanovení hranic mezi oblastí rozumu a víry, stanovení mezí, přes něž se lidský rozum a věda nikdy nedostanou.
Na všechny obory myšlení měly úvahy tohoto velikána nemalý vliv. Pro obor věd právních mají však zcela zvláštní. Ani ne tak jeho úvahy, zabývající se meritorně problémy jejich nebo jim blízkými, ač ani zde nelze neoceniti jeho velikých myšlenek, jako prohlášení Rousseauovy smlouvy společenské za pouhou pomocnou konstrukci, jeho absolutní pojetí trestu — v praksi života sice málo přesvědčivé, ale z hlediska celkového systému jeho ethiky grandiosní — jeho imperativně-normativní konstrukci ethiky a vystižení pojmu povinnosti i jeho ideu věčného míru.
Hlavní význam pro pravovědu má však filosofie Kantova teprve v systémech právně filosofických poslední doby. Zde snaží se někteří myslitelé (Stammler, Kelsen a j.) vědomě navázati na Kanta a aplikovati jeho noetické principy na vědy normativní. Přijímá se hlavně jeho základní noetický objev, že poznávající intelekt přistupuje k předmětům zkušenosti s určitými apriorními formami nazírání, v nichž jedině je zkušenost možná. A tu je otázkou moderní právní noetiky, co z poznatků právní vědy je dáno intelektu a priori a co ze zkušenosti. Že v oboru práva je tato otázka i pro nefilosofy významná a to více než pro badatele přírodovědecké, je na snadě, hlavně proto, že předmět právní vědy — právní řád — sám jest dílem lidí.
Jsme vrstevníky usilovného hledání noetiky a methodologie věd právních a národohospodářských — zatím co odstátní vědy jsou s těmito svými základy již hotovy. Bylo by štěstím těchto věd, kdyby ti, kteří se ho účastní, následovali velikého filosofa královeckého také v chladné střízlivosti a mathematické přesnosti jeho přemýšlení. —n—