Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 59 (1920). Praha: Právnická jednota v Praze, 468 s.
Authors:
Smíšené soudy mírové. Podle mírových smluv mají býti zřízeny zvláštní smíšené sondy rozhodčí k vyřízení hlavně sporů z právních jednání uzavřených ještě před válkou mezi příslušníky jednak mocností spojených a přidružených a jednak Německa, po případě Rakouska. Kromě toho jsou jim přikázány mírovými smlouvami ještě některé jiné spory. Soudy tyto skládají se z předsedy. na němž se účastněné státy dohodnou a jenž je příslušníkem státu neutrálního, a ze dvou soudců vyslaných každým účastněným státem. Jak se postupuje před těmito soudy, ponecháno je určití jim samotným; mají se při tom přidržeti »pravidel shodujících se spravedlností a slušností«. Takové soudy smíšené bude nutno zříditi pro vyřízení sporu shora naznačených jednak mezi příslušníky našeho státu a příslušníky Německa a Rakouska, lak daleko jsou přípravy ku zřízení těchto soudů, není nám známo. Za to je již ustaven sond smíšený francouzsko-německý. Tento soud upravil také zásady ото řízení před ním (Règlement de Procédure du Tribunal Arbitral Mixte Franco-Allemand), uveřejněný v něm. R. G .Bl. na str. 525 r. 1920. Zajímavo je, že sond tento veden jsa snahou, aby dopomohl pravde a spravedlnosti k vítězství, může i od zásad svého řízení v jednotlivých případech se uchýlili a že zásady řízení j som zbaveny, pokud lze, povahy donucující a formalistické. Tаk není v něm vůbec řízení pro zmeškání, žádných pravidel průvodních ani přísah. Na místo těchto bylo přijato zařízení u nás dobře známé; lze slyšeli, po případě i přísežně, strany neb jejich zákonné zástupce. Řečí jednací je řeč francouzská. Předběžné řízení je písemné (žaloba, odpověď na ni, replika a duplika), jímž má býti sporná látka úplně sebrána, načež se nařídí ústní (konečné přelíčení, v němž bude vydán rozsudek. Předmětem ústního přelíčení ie jen to, o čem bylo jednáno v řízení písemném. Ovšem ale může sond vzhledem ke shora uvedené všeobecné zásadě připustiti i potom ještě novoty, je-li to v zájmu pravdy spravedlivo neb nutno. Za účelem uspořádání látky co do podstatných skutečností a zjištění průvodních prostředků může předseda naříditi zvláštní rok, jenž se koná před ním. Všechny průvodní prostředky jsou přípustný a soud je v té příčině zcela volný: rozhoduje o nutnosti důkazů, ceně i prú vodnosti podle volného uvážení. Důkazy se provádějí v konečném ústním přelíčení. Zvláštností je také účast zástupců obou států na řízení, jejichž úkolem je dbáti zájmů svých států ve všech sporech projednávanýc před smíšeným soudem, ale po případě i hájiti zájmy strany zmeškalé. Dlužno vyčkati zkušeností, jichž bude nabyto s tímto řízením soudním; osvědčí-li se, je nepochybno, že dojdou plného zřetele nejen při úpravě mezinárodního práva procesního, nýbrž i při reformě řízení procesního uvnitř jednotlivých států.
Citace:
Smíšené soudy mírové.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, číslo/sešit 11, s. 449-450.