Soudce jako rozhodčí. Časopis »Recht u. Wirtschaft« č. 6. 1920 přimlouvá se za to, aby byly stranami ustanovováni soudcové z povolání za rozhodčí. Jako výhody se uvádějí: lze vybratí nejlépe kvalifikované rozhodčí na rozdíl od volby osob z jiných kruhů, mnohdy zcela nahodilé, takže takovéto soudy rozhodčí stály by výše než i nejlépe obsazené soudy z povolání anebo by se jim alespoň vyrovnaly. Byly by to »soudy elitní«, rozhodovaly by s konečnou platností, bylo by to tudíž řízeni rychlé a levné, a to ještě i tehdy, když by honorář za tuto činnost soudců tvořil součást nákladů tohoto řízení rozhodčího. Tím by se poskytl soudcům vedlejší příjem, zvýšila by se jejich hmotná, ale j odborná úroveň, poněvadž soudce lépe postavený vykonává pravomoc volněji, lehčeji a bez hořkosti — což by bylo i blahodárným pro poměr soudců k advokátům. Obavu, že by tím trpěl snad výkon řádné pravomoci, netřeba míti, poněvadž řízení před rozhodčími bude přece jen výjimkou zpravidla. V Německu ovšem nemají zákazu jako je nás § 578. c. ř. s. a závisí uskutečnění požadavku, o nějž jde, v prvé řadě na stranách, po případě jejich právních zástupcích. U nás bylo by třeba napřed změny zákona.