Živel laický u soudů odvolacích. Novelou o úlevách soudních z r. 1914, podle níž rozhoduje u sborových soudu i ve věcech, patřících před soudy) obchodní podle § 51. č. 1—3 j. n., samosoudce, způsobena byla ta zvláštnost, že rozhoduje-li okresní soud ve věcech obchodních, bude v řízení odvolacím za podmínek § 3. j. n. přibrán soudce laik. Rozhoduje-li však v instanci prvé samosoudce u sbor. soudu, nebude spolupůsobili laik ani v prvé ani v odvolací stolici. Ve sporech nad 2500 К bude sice laik rozhodovali v instanci prvé, nikoli však v instanci odvolací. Tato zvláštnost byla odstraněna v Polsku zák. z 3. břez. 1920, zůstává však u nás i v Rakousku, kde posunuty byly hranice (příslušnosti okr. soudů na 10000 К a samosoudcovy na 100000 K. »Gerichtshalle« (с. 13) posuzuje otázku, proč vůbec ve věcech obchodních spolupůsobí laikové, velmi nepříznivě. Dochází) k výsledku, že jen proto, aby se mohly spory protahovati. Prozrazuje totiž, že soudci-laikové v Rakousku za republiky (»od té doby, co zmizeli císařští radové«) jsou velmi nedochvilní a přivádějí tím, že se к jednání nedostaví, velmi často soud i strany do největších rozpaků.