Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 59 (1920). Praha: Právnická jednota v Praze, 468 s.
Authors:

Na drahotní přídavek není exekuce přípustna ani pro alimenty.

1)
Okresní soud v Č. Budějovicích zamítl návrh na zrušení exekuce k vydobytí vykonatelné pohledávky na alimentech, pokud jde o drahotní a rodinné přídavky dlužníkovy, poněvadž z toho, že přídavky ty odstupněny jsou v každé skupině dle tříd dle toho, je-li zřízenec státních drah svoboden či ženat, je-li bezdětek či má-li děti, plyne jasně, že tyto přídavky poskytují se arciť zřízencům, ale byly-li přiznány přídavky vyšší než které jsou určeny jen pro svobodné, že platí nejen pro něho a pro jeho manželku resp. pro ně oba a pro jejich děti. Nežije-li však zřízenec, kterému byl přiznán přídavek rodinný, jako v tomto případě, se svou rodinou ve společné domácnosti a zdráhá-li se
rodině dáti příspěvek na ni připadající, musí přirozeně rodině býti možno použíti prostředku donucovacího, aby si mohla vymoci tento příspěvek. Takovým donucovacím prostředkem může však dle našeho právního řádu býti jen exekuce. Z toho vyplývá při výkladu cís. nař. ze dne 8. února 1916, č. 32 ř. z., stanovícího zcela všeobecné sproštění těchto přídavků od exekuce, dle § 6. obč. z., že sproštění toto může platiti jen proti osobám třetím, nikoli však co do zmíněných osob oprávněných požadovati výživu.
Stížnosti krajský soud vyhověl a exekuci zastavil. Nejvyšší soud dovolací rekurs zamítl.
Důvody: Jak rekursní soud správně dovodil, schází
k povolení žádané exekuce jakýkoli zákonný podklad. Nelzeť drahotní přídavky pokládati za stálé služební příjmy, které jedině dle § 1. a 3. zákona ze dne 21. dubna 1882, č. 123 ř. z., (čl. IX, č. 8 úvoz. zák. k exek. ř.) podléhají exekuci. Neboť přídavky ty jsou poskytovány zřízencům státu a státní železniční správy jen z podnětů mimořádných, válkou způsobených poměrů a jsou
proto mimořádnou výpomocí, která odpadne, jakmile hospodářské poměry se zlepší. Přídavky ty jsou tudíž jen trvání přechodného, takže o nějakém stálém příjmu, jak ho má na mysli řečený zákon, nemůže býti řeči. Kromě toho je tu cís. nař. ze dne 8. února 1916, č. 32 ř. z., kterým se drahotní přídavky od exekuce bezvýhradně osvobozují, ježto v nařízení tomto nečiní se žádného rozdílu mezi obyčejnými pohledávkami osob třetích a pohledávkami privilegovanými, aniž se stanoví ve prospěch poslednějších
pohledávek nějaká výjimka. Proti výslovnému zákazu zákona nelze však soudu navrhovanou exekuci povoliti.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 10. února 1920, R. I. 41/20. Dr. Gutmann.
  1. Opačně rozh. ze dne 27. listopadu 1917 R. II. 316-17 (Právník1918 str. 159) a ze dne 23. července 1918 R. II. 248-18 (Jur. Blätter1918 č. 47-48).
Citace:
Na drahotní přídavek není exekuce přípustna ani pro alimenty. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, číslo/sešit 7, s. 275-276.