O úprave užívania rečí v Švajčiarsku. Dr. Emil Stodola. Bratislava, 1920. V komisii Karla Angenmayera. (Str. 38.)
Spisek tento podává více než jeho nadpis slibuje. Autor, jenž podnikl v r. 1919 cestu do Švýcar, aby tam studoval úpravu jazykové otázky, neobmezuje se jenom na tuto otázku, nýbrž podáva stručné, ale velmi zajímavé vylíčení i ústavy statní a kantonální ve Švýcarsku. Autor studoval podrobně otázku užívání řečí u soudů v kantoně curyšském, bernsikém, fribourgském a u nejvyššího soudu v Lausanne a dospěl k výsledkům velmi zajímavým.
Tak především zjistil, že šetření řeči minorit nejde do nekonečna a nemůže zejména činit podání každý občan k soudům švýcarským ve své řeči a žádali v ní vyřízení. Na př. soud curyšský vrací podání učiněné v řeči francouzské, aby byla přeložena do němčiny. V kantoně fribourgském, v němž je 5 francouzských okresů, 1 německý a 1 smíšený, jedná se před vyšším soudem (od 2000 fr.) francouzský a zejména rozsudky musí být sepsány vždycky v tomto jazyce.
Podání učiněné tam na př. v jazyce italském, bylo by na útraty strany přeloženo do francouzštiny. Ten, kdo nerozumí snad řeči kantonu, »musí to zaplatit«. O tom, že by ve Švýcarsku každýkoli ve své řeči mohl hledat spravedlnost, nemůže být, jak autor prohlašuje, ani řeči, poněvadž se to nesrovnává s principem hospodárnosti ve věcech jazykových a s vůlí švýcarského lidu (str. 29).
Jsme autoru za poučné a živě psané vylíčení poměrů ve Švýcarsku tím více vděčni, že i u nás s německé strany se ukazovalo na Švýcarsko, ačkoli tam jsou kantony jako samostatné státy výplodem historickým tvoříce dohromady spolek států, kdežto u nás výplodem historickým je právě naopak jednotný národní stát československý s menšinami jinonárodními. Utvořiti v něm kantony po vzoru švýcarském, zamenalo by zničiti jej.