Prominutí zkoušky stavitelské a udelení oprávnení stavitelského.

Naříkaným rozhodnutím zamítnuta byla v pořadu instančním žádost stěžovatele za prominutí zkoušky stavitelské a za udělení oprávnění stavitelského bez předchozího vykonání této zkoušky a to z důvodu, že žadatel nepodal průkazu o tom, že před 12. únorem 1894 samostatně projektoval a provedl takové stavby, jež by jeho teoretickou a praktickou způsobilost jako stavitele prokazovaly.
Stížnost vytýká provedenému řízení vaidnost a navrhuje z toho důvodu zrušení naříkaného rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud neshledal stížnost tu důvodnou a zamítl ji, uváživ toto:
Podle 4. odst. § 15 zákona z 26. prosince 1893, č. 193 ř. z., má politický úřad zemský těm koncessovaným zedníkům propůjčiti práva stavitelského mistra, kteří svou způsobilost k tomu prokázali příslušnou zkouškou, nebo takovými, před počátkem působnosti tohoto zákona samostatně navrženými a provedenými stavbami, které dokazují theor etickou a praktickou způsobilost za stavitelského mistra.
Stěžovatel, jemuž udělena byla koncesse k samostatnému provozování živnosti zednické a tesařské dne 15. února 1893, domáhaje se toho, aby mu ve smyslu zákonného předpisu právě uvedeného propůjčena byla práva stavitele podle § 2. uvedeného zákona bez průkazu způsobilosti zkouškou zvláštními předpisy upravenou, předložil na průkaz své theoretické a praktické způsobilosti několik osvědčení, obecními úřady těch kterých obcí stvrzených o tom, že před počátkem působnosti uvedeného zákona — jen k té době lze ve smyslu cit. předpisu § 15. odst. 4. přihlížeti — samostatně navrhl a provedl v oněch obcích některé stavby. Otázka, je-li předloženými doklady prokázána theoretická a praktická způsobilost za stavitelského mistra, jaké zákon žádá, jest otázkou skutkovou, z povahy věci pak vyplývá, že posouzení její možno jest jen na základě odborné znalosti.
V daném případě mel žalovaný úřad o dokladech stěžovatelem předložených při svém rozhodování po ruce jednak vyjádření zkušební komise pro zkoušky stavitelské, jednak vyjádření živnostensko-technického oddělení ministerstva veřejných prací. Jestliže na podkladě těchto vyjádření a v souhlasu s nimi neuznal, že by oněmi doklady byl potřebný průkaz způsobilosti podán, nelze v postupu tom shledali nijaké formální nesprávnosti a jest proto výtka Vadnosti řízení a tím i stížnost sama, jež námitek věcných neuvádí, neodůvodněna.
Rozhodnutí nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 1920, č. 3432.
Dr. Flieder.

Citace:

Prominutí zkoušky stavitelské a udelení oprávnení stavitelského.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, číslo/sešit 12, s. 474-475.