Je v řízení podle čl. XXIII. uvoz. zák. k с. ř. s. připustím řízení kontumační po rozumu § 596 c. ř. s.?

Nálezem rozhodčího soudu Plodinové bursy v Brně ze dne 28. srpna 1929 č. j. S 419/29/7 byla žaloba žalobkyně pro nepříslušnost dovolaného soudu odmítnut a, neboť tato nemohla dovoditi příslušnost dovolaného rozhodčího soudu po rozumu § 46 stanov, resp. čl. XIV. uv. zák. k с. ř. s.
O zmateční stížnosti proti zmíněnému nálezu žalobkyní podané rozhodl krajský soud civilní v Brně usnesením pro zmeškání podle § 396 c. ř. s. ze dne 10. října 1929 č. j. Ck III 189/29/2 právoplatně, že nález rozhodčího soudu se zrušuje jako zmatečný a věc se vrací k opětnému projednání a vynesení rozsudku prvnímu soudu.
Žalobkyně navrhla, aby v řízení před rozhodčím soudem bylo pokračováno a tvrdila, že zmíněným usnesením byla otázka příslušností rozhodčího soudu konečně platně rozhodnuta v ten rozum, že rozhodčí soud je ve věci sporné nyní příslušným.
Rozhodčí soud Plodinové bursy v Brně nálezem ze dne 29. ledna 1930 č. j. S 419/29/17 žalobu odmítl opětně pro nepříslušnost dovolaného soudu z těchto důvodů:
Nehledě k tomu, že, jak nahoře uvedeno, k otázce příslušnosti krajský soud civilní nezaujal ve svém kontumačním rozhodnutí stanoviska, nemohl by k němu rozhodčí soud přihlížeti ani tehdy, kdyby otázka příslušnosti byla soudem řešena, neboř sdílí názor, že rozhodčí soudy bursovní nejsou právním názorem soudů občanských vázány, poněvadž nejsou k soudům těmto v poměru podřízeném a vázanost zmíněná nebyla jim také zákonem uložena.
Rozhodnutí krajského soudu civilního jest však i formelně pochybeno, neboť přehlíží úplně, že řízení o zmateční stížnosti proti nálezům bursovních soudů rozhodčích není upraveno předpisy civilního soudního řádu, nýbrž čl. XXIII. uv. zákona k с. ř. s., který nařizuje výslovně, že o zmateční stížnosti nutno rozhodnouti po slyšení stran.
Řízení kontumační jest vzhledem k tomu, že jde o stížnost, nikoliv o žalobu, vůbec vyloučeno.
Vzhledem k výjimečnosti řízení rozhodčího jest však také první hlavní povinností rozhodčího soudu bursovního, aby příslušnost svoji z moci úřední v každém stadiu řízení zkoumal a to i tehdy, nebyla-li námitka nepříslušnosti vůbec podána či žalovaný se k roku nedostavil (§ 82 stanov). Přihlížeje k tomuto předpisu stanov rozhodčí soud podrobil otázku příslušnosti opětnému zkoumání a dospěl k zjištění, že žalobkyně příslušnost po rozumu § 46 stanov nedovodila, kdyžtě nemohla vůbec předložiti smlouvy o rozhodčím předpisům § 46 stanov odpovídající.
Dr. Chytil.

Citace:

Je možno uložiti zachováváni obůru při nezbytných cestách?. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1930, svazek/ročník 69, číslo/sešit 16, s. 526-527.