České právo. Časopis Spolku notářů československých, 6 (1924). Praha: Spolek notářů československých, 84 s.
Authors:

Usnesení společnost s r. obm. na trvalém a úplném zastavení své činnosti ohledně předmětu svého podniku neznamená zánik neb zrušení společnosti samé a proto není tím ještě oprávněn naříditi jí opověď zrušení a likvidace.


(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 3. října 1923 R I 737/23. Obchodní soud v Praze firm. 6856 a 7333/23. Vrchní soud zem. R IV 359/23.)
Společnost s r. obm. usnesla se na trvalém a úplném zastavení své činnosti ohledně předmětu svého podniku a opověděla to rejstříkovému soudu.
Rejstříkový soud vybídl na to jednatele společnosti, aby do 8 dnů opověděli zrušení a likvidaci společnosti v rekursu proti tomuto usnesení rejstříkového soudu soud rekursní nevyhověl.
Dovolací stížnosti bylo ale nejvyšším soudem vyhověno a změnou naříkaného usnesení soudu rekursního byl příkaz soudu rejstříkového společnosti daný zrušen.
Důvody: Usnesením nižších soudů byl zřejmě porušen zákon v § 84 zák. ze dne 6. března 1906 č. 58 ř. z.
Jde tu patrně o předpis čís. 2 § 84 tohoto zákona, dle něhož společnost se zrušuje usnesením společníků, ku kterému je třeba notářského osvědčení.
Soud rejstříkový, dozví-li se, že nastaly skutečnosti společnost zrušující, jest zajisté oprávněn vyzvati jednatele, aby mu podali oznámení o zrušení jejím (§ 88 cit. zák.), ale neprávem spatřují nižší soudové v opovědi společnosti ze dne 5. května 1923 firm. 6856 důvod zrušovací. Společnost usnesši se na trvalém a úplném zastavení své činnosti ohledně předmětu svého podniku (viz § 3 »stanov), není usnesení tím oproti nikomu vázána, může své usnesení opět změniti, může však také usnésti se na změně předmětu podniku (§ 50 odst. 3. cit. zák.) a nelze jmenovitě souhlasiti s právním názorem rekursního soudu, jenž uvedené usnesení stěžovatelky klade na roveň zániku společnosti, která přece, i kdyby zde bylo usnesení o jejím zrušení a nastala likvidace, trvá jako právní subjekt dále až do skončení likvidace (§ 92. cit. zák.)
Ostatně ani soud rejstříkový ve svém usnesení netvrdí, že tu jsou nebo nastaly skutečnosti společnost zrušující, nýbrž jen usuzuje z obsahu opovědi, že by zde mohly býti, což ovšem nikterak příkaz neodůvodňuje. Poněvadž důvody zrušovací jsou v § 84 cit. zák. výslovně uvedeny, předpisy §§ 86 a 87 téhož zákona zde v úvahu nepřicházejí a ve stanovách žádné jiné důvody zrušovací nejsou obsaženy, bylo zřetelem k tomu, že dle § 16 cís. patentu z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. mimořádný dovolací rekurs je opodstatněn, rozhodnuto, jak uvedeno.
Kasper.
Citace:
Zastavení činnosti společnosti s. r. o.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1924, svazek/ročník 6, číslo/sešit 2, s. 13-14.