Plenární rozhodnutí Nejvyššího soudu.Č. 16. Zavázal-li se nebo připověděl-li něco nesvéprávný a nabyl-li svéprávnosti dříve nežli zástupce (soud) smlouvu schválil (§ 865, druhá věta obč. zák.), jest na něm, aby dal na jevo, a to výslovně neb konkludentním činem, zda ve smlouvě setrvá čili nic, při čemž není vázán lhůtou § 862 obč. zák. Druhé straně jest ovšem volno, aby určila svéprávnosti nabyvšímu přiměřenou lhůtu k vyjádření. (Plenární usnesení ze dne 12. února 1924 č. Pres. 796/23).Uveř. ve Věstníku ministerstva spravedlnosti roč. VI. čís. 4.