Při zrušení akciové společnosti fusí s jinou společností nelze při zápisu jejího zrušení zapsati do obchodního rejstříku i výmaz její firmy, pokud nebyl podán výkaz i o splynutí jmění jejího s jměním druhé společnosti.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 16. ledna 1924 RI 5/24.)
Dovolací rekurs uplatňuje sice nezákonnost naříkaného usnesení, avšak jak z vývodů jeho je patrno, zaměňuje zápis zrušení akciové společnosti podle čl. 247 č. 4 obch. z. s výmazem této společnosti (t. j. její firmy) v obchodním rejstříku podle čl. 250 obch. z. a čl. 3 č. 8 min. nař. z 10. prosince 1901 č. 40 ř. z., jež výslovně poukazuje na rozdíl mezi zrušením společnosti a výmazem firmy. Čl. 247 obch. z. neustanovuje ničeho o předchozím výmazu firmy, z čehož je dovoditi, že k výmazu tomu může dojíti teprve po splnění všech náležitostí tohoto článku. Stěžovatelka vykládá si předpis ten mylně v opačném smyslu, vyžadujíc předčasně výmaz firmy, ježto nezáleží jen na tříměsíční lhůtě jí uváděné, nýbrž na splnění všech náležitostí.
Pokud jmění zrušené akciové společnosti spravuje se odděleně, nelze o něm říci, že by bylo splynulo se jměním jiné společnosti, že by bylo došlo k splynutí jeho (fusi), a pokud se tak nestalo, nezanikla společnost naprosto, by mohla býti její firma vymazána v obchodním rejstříku. Právem tudíž rejstříkový soud k návrhu banky zrušení její následkem fuse do obchodního rejstříku zapsal, avšak návrhu na výmaz firmy nevyhověl, když prokázáno není, že předpokladům čl. 247 odst. 2 č. 1 až 5 obch. z. bylo vyhověno tak, že zanikla i firma úplně.
Dr. Kasper.

Citace:

Zrušení akciové společnosti. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1924, svazek/ročník 6, číslo/sešit 6, s. 51-51.