Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 58 (1919). Praha: Právnická jednota v Praze, 424 s.
Authors:

Při předmětech do šatny v uschování daných, ručí dráha při jich ztrátě pouze do výše 100 K za 1 kus (§ 39. dopr. ř.) ať jde o hrubou nedbalost nebo pouhé nedopatření.


Dopravní řád železniční z 11. listopadu 1909 č. 172 ř. z. ukládá podnikům železničním v § 39., aby na stanicích, kde se vypravují cestovní zavazadla, učiněna byla opatření umožňující cestujícím, aby svá závazadla v přechodné uschování uložili a stanoví, že v takovém případě ručí dráha jako schovatel.
Dalších předpisů o takovém uschování řád neobsahuje. Zejména § 95. dopr. ř. není ustanovením všeobecným, které by platilo o náhradě kterékoliv škody, z jakéhokoliv důvodu, nýbrž týká se pouze škod vzešlých na předmětech k dopravě odevzdaných. To jest zřejmo jednak z výslovného ustanovení § 39. dopr. ř., že za předměty k uschování převzaté ručí dráha jako uschovatel, nikoliv tedy jako povozník, jednak z toho, že na § 95. dopr. ř. poukazují pouze ona místa dopr. řádu, která jednají o ručení dráhy za škody týkající se předmětů k dopravě převzatých.
(§§ 35., 37., 43., 52., 88., 89., 94. dopr. ř.) nikoliv dle § 39. 365
Dlužno tedy vykládati § 39. dopr. ř. tak, že výslovným označením ručení dráhy za věci k pouhému uschování převzaté jako ručení schovatelovo vylučuje užití předpisů dopr. řádu o ručení za předměty k dopravě převzaté také co do věcí převzatých k uschování.
V obč. zákoně, který upravuje smlouvou schovací, není zakázáno obmeziti ručení schovatelovo na nějaký nejvyšší obnos a není tato volnost smluvní vyloučena ani pro případ, že škoda povstala zlým úmyslem nebo hrubou nedbalostí schovatelovou.
Prováděcí nařízení III. k § 39. dopr., že dráha nahražuje hodnotu předmětů v uschování převzatých pouze do výše 100 K za 1 kus, bylo řádně v tarifu vyhlášeno a vyhláška o tom byla umístěna též v šatně, kam žalobce balík sukna, o nějž jde, uložiti dal. Nutno tedy za to míti, že uzavřel smlouvu schovací pod touto právě řečenou podmínkou, a poněvadž podmínka ta zní všeobecně, není možno rozlišovati, zdali příčinou ztráty byla hrubá nedbalost, nebo pouhé nedopatření.
Náhradu ujednanou žalobce obdržel. Jest tedy další nárok jeho bezdůvodným a bylo jej vůbec zamítnouti.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 8. července 1919 Rv I. 331-19.
R. z. s. R. Ullrich.
Citace:
Při předmětech do šatny v uschování daných, ručí dráha při jich ztrátě pouze do výše 100 K za 1 kus. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1919, svazek/ročník 58, s. 380-381.