Mobiláarní exekuce proti železničnímu eráru.Proti býv. c. k. eráru učiněn návrh na povolení mobil, exekuce zabavením příslušné hotovosti v určité pokladně. Do povolení této exekuce soudem procesním stěžovala si finanční prokuratura a II. stolice tomuto rekursu vyhověla a návrh vymáhající věřitelky zamítla s tímto odůvodněním: Jde tu arciť o vykonatelné pohledávání proti c. k. železničnímu eráru t. j. tedy proti státu a sluší proto přípustnost takové exekuce posouditi dle předpisu §§ 15 a 28 exek. ř. Soud první stolice také ustanovení tato v úvahu vzal a zůstavil v důsledku toho soudu exekučnímu, by prohlášení v § 15 cit. zák, zmíněné od správního úřadu k tomu příslušného si opatřil, přehlédl však při tom, že takovéto svolující prohlášení je zákonem kladeno za podmínku povolení každé takové exekuce. Povolení exekuce státi se má podle § 3 exek. ř. k návrhu vymáhajícího věřitele zpravidla bez slyšení odpůrcova 404a bez předchozího ústního jednání a musí také všechny okolnosti, které pro rozhodnutí jsou podstatné, navrhovatelem býti dokázány (§ 55 cit. zák.). Pro nedostatek uvedeného prohlášení neměla již po rozumu cit. § 15 exekuce býti povolena a nezbylo následkem toho než k dotčené stížnosti dlužníka usnesení o povolení změniti a návrh exekuční zamítnouti. Ostatně lze ještě připomenouti, že dluh eráru podle administračních předpisů není dluhem, který erár povinen jest věřiteli doručiti, nýbrž že věřitel sám požadavek svůj u poukázané pokladny si vyzvednouti musí.Dovolacímu rekursu nejvyšší soud nevyhověl poukázav na případné v podstatě odůvodnění naříkaného usnesení soudu rekursního a podotýkaje, že bylo-li již prohlášeno, že je přípustno použíti na případ přítomný ustanovení §§ 15 a 28 exek. ř., bylo by bývalo slušelo opatřiti si vyjádření příslušného státního úřadu správního před povolením exekuce, při čemž poukázal k důvodům nálezu č. 173 zapsaného do repertoria nálezů nejvyššího soudu.Rozhodnutí c. k. nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 1918 čís. R II 151.Dr. Jos. R. Kliment.