Druhý sjezd advokátů československých v Brně

měl tento průběh:
V neděli dne 31. května 1925 o ½12. hod. dopolední zahájil předseda sjezdového výboru JUDr. Ladislav Valenta II. sjezd advokátů československých v aule české techniky v Brně za hojné účasti členů a účastníků sjezdu i pozvaných hostů. Přítomni byli zejména: za vládu: ministr spravedlnosti Dr. Josef Dolanský, ministr s plnou mocí pro správu Slovenska Dr. Josef Kállay a ministr pro sjednocení zákonodárství a organisaci správy Dr. Ivan Markovič; president zemské vlády politické Jan Černý, předseda moravského zemského výboru Dr. Ladislav Pluhař; rektor české techniky Dr. inž. Michael Ursíny; za starostu města Brna a městskou radu Dr. Novotný; president nejvyššího soudu Dr. August Popelka a druhý president nejvyššího soudu, zároveň předseda sjezdu československých právníků Dr. Fr. Vážný; generální prokurátor Dr. Gustav Hubáček; děkan právnické fakulty Masarykovy university v Brně Dr. Dobroslav Krejčí; prof. téže právnické fakulty Dr. Jaromír Sedláček v Brně, zároveň jako generální tajemník 2. sjezdu československých právníků; za děkana právnické fakulty Karlovy university v Praze Dr. Karel Herrmann-Otavský; finanční prokurátor v Brně Dr. Jaroslav Peka; president vrchního zem. soudu v Praze Dr. Jiří Hausmann; president vrchního zem. soudu v Brně Dr. Emil Synek; vrchní státní zástupce v Brně Jaroslav Lazar; president zemského finančního ředitelství v Brně Zdeněk Lepař; policejní ředitel Kračmer; zemský velitel generál Podhajský. Z ministerstva spravedlnosti účastnil se sjezdového rokování odb. přednosta Antonín Hartmann a min. rada Frant. Mrština, pak také rada nejvyššího soudu Jaroslav Balzer.
Dále se účastnili sjezdu našeho vzácní hosté spřátelených národností a to: advokáti polští v čele s předsedou vrchní komory advokátní ve Varšavě Drem. Sokolowským, advokáti ze spojeného království Srbsko-Horvatsko-Slovinského a z Francie profesor vysoké školy, bývalý advokát, Légal v Grenoblu, a mnoho jiných.
Účastníků sjezdu bylo na schůzi plenární přes 180, rokování v sekcích zúčastnilo se podle listiny přítomných přes 76 osob.
Předseda sjezdu Dr. Ladislav Valenta zahájil v neděli dne 31. května 1925 sjezd v aule českého vysokého učení technického v Brně projevem, o němž usneseno zaslati presidentu republiky československé T. G. Masarykovi tento pozdrav telegrafický:
»Po prvé ve svobodném státě zahajujeme Druhý sjezd advokátů československých v Brně, i pokládáme za nejpřednější svou čestnou povinnost, projeviti Vám, pane presidente, svůj dík za dílo osvobození a svou oddanost. Přejeme Vám pro nejdelší dobu života všeho štěstí a zdaru v další činnosti, celému národu tak nepostradatelné.«
President republiky uložil své kabinetní kanceláři, požádati předsedu našeho sjezdu, by účastníkům oznámil, že pan president byl potěšen touto vzpomínkou sjezdu advokátů československých a aby tlumočil jeho srdečné díky za jejich pozdravný projev. —
Po uvítání zástupců vlády a přítomných honorací pronesli sjezdu našemu pozdravné projevy: rektor české techniky Dr. Michael Ursíny; zástupce městské rady brněnské Dr. Novotný; za zemský výbor moravský Dr. Ladislav Pluhař; za advokátní komoru v Brně její president Dr. Jindřich Rosenberg; za advokátní komoru v Turč. Sv. Martině její president Dr. Ján Vánovič; za slovenské advokáty Dr. Josef Zlocha; za advokacii polskou president vrchní komory advokátní ve Varšavě Dr. Sokolowski; za českou advokátní komoru její president Dr. Alois Stompfe; za spolek německých advokátů v Brně jeho předseda Dr. Arn. Křivaček; za jednotu kandidátů advokacie v Praze Dr. Theodor Kopecký a za svaz československých soudců předseda Dr. Eduard Hartl.
Předsedající Dr. L. Valenta připomněl práce prvního sjezdu českých advokátů z roku 1904, zásluhy jeho pořadatelů a účastníků, uctil památku zemřelých a navázav na projev tehdejší přednášky zpravodaje Dra. Ed. Koernera o postavení advokacie v ústrojí státním a společenském a jeho návrhů, prohlásil, že svolali jsme tento sjezd, bychom projevili své mínění o povinnostech a právech advokacie ve státě a v životě soukromém, kteréž postavení jest zřejmým ukazatelem toho, v jakém stavu nachází se kultura státu. Musíme se domoci toho, aby na advokacii bylo pohlíženo jinak než dosud. Otázky tyto mají býti projednány na sjezdu letošním v pořadu následovním: . Dr. Antonín Schauer: Lze uznati přípustným další obmezování práva vlastnického?
2. Dr. Alois Stompfe: O neodvislosti advokacie v moderním státě.
3. Dr. Hynek Bulín: Účast živlů laických ve správě veřejné.
Přednášky a rozpravy o nich půjdou postupně za sebou, aby bylo možno účastniti se všech.
Přečteny pozdravy a omluvy, které zaslali: president nejvyššího účetního a kontrolního úřadu Dr. Eduard Koerner, Slezská advokátní komora; Verband deutscher Rechtsanwälte in Böhmen; Verein deutscher Rechtanwälte mit dem Sitze in Teplitz-Schönau; spolek právníků v Opavě.
Přáním nejlepšího zdaru zítřejšímu sjezdovému rokování skončil předseda sjezdu plenární schůzi.
V pondělí dne 1. června 1925 zahájeno rokování Druhého sjezdu advokátů československých v budově české techniky v Brně, v sekcích pro otázky nahoře uvedené v tomto pořadu:
1. Zpravodaj Dr. Ant. Schauer rozbírá otázku, lze-li uznati přípustným další obmezování práva vlastnického.
Po debatě, jíž se zúčastnili Dr. Viktor Svoboda z Prahy, Dr. Emil Slabý z Prahy, Dr. Josef Dluhoš z Brna, Dr. Emil Goliat z Mor. Ostravy a Dr. Jindřich Kohn z Plzně a po replice zpravodajově usnesena jednomyslně tato resoluce:
»II. sjezd čsl. advokátů v Praze vyslovuje názor, že dlužno zastaviti dosavadní postup ve příčině obmezování práva vlastnického, vyjímajíc ovšem naléhavé případy výjimečné, žádané všeobecným zájmem veřejným. Také ona zákonná obmezení práva vlastnického, pokud již nejsou přítomnými poměry odůvodněna, buďtež zrušována.
Sjezd vyslovuje dále přesvědčení, že dlužno upustiti od dosavadního novelisování všeobecných norem zákonných, — vyjímajíc ovšem opět naprosto naléhavé výjimečné případy, — a dlužno soustřediti zákonodárnou činnost na úplné všeobecné reformy zákona občanského, trestního, finančního atd., arciť s potřebným přihlížením k zájmům unifikačním.«
Při této příležitosti Dr. Schauer uvítal přítomnou bývalou ruskou advokátku, choť presidenta České advok. komory pí. Věru Stompfovou, vylíčil utrpení ruské advokacie světovou válkou a projevil jim i jejich rodinám naši sympatii, na kterýž projev pí. Věra Stompfová srdečně děkovala jménem svých krajanů.
II. Zpravodaj Dr. Alois Stompfe přednesl a podrobně odůvodnil požadavek neodvislosti advokacie v moderním státě a navrhl tuto resoluci:
»Budiž v zájmu veřejném co nejdříve uzákoněn nový advokátní řád, spočívající na zásadě úplné autonomní organisace a odstranění veškerého a jakéhokoliv úředního kárného soudnictví nad advokáty a jejich pokutování pro projevy v povolání učiněné a odkázání všech zneužití volnosti slova a písma ku kárnému soudnictví stavovskému, jež budiž i ve vyšší stolici autonomní.«
Resoluce ta přijata bez debaty jednomyslně.
III. Zpravodaj Dr. Hynek Bulín pojednal zevrubně o účasti živlů laických ve správě veřejné a navrhl resoluci:
»Sjezd se vyslovuje proti dalšímu zavádění živlů laických v úřadech, které vykonávají pravomoc soudní i správní, ba jest naopak pro obmezení jejich působnosti, jsa přesvědčen, že nestranný výkon této pravomoci jest zajištěn jen tehdy, bude-li co nejvíce osvobozen od přímého i nepřímého spolupůsobení zájmů stranických a politických.«
Dr. Emil Slabý z Prahy promluvil o zdokonalení porot a po rozpravě, které se zúčastnili zpravodaj Dr. H. Bulín,
Dr. Jan Čapek z Brna a Dr. Stompfe z Prahy, navrhl tuto resoluci, upravenou podle výsledků rozpravy:
»Sjezd projevuje důtklivé přání, aby se pomýšlelo na zdokonalení porot tím způsobem, aby do nich vysíláni byli toliko porotci kvalifikovaní, mající smysl pro objektivní výkon práva.«
Resoluce Dr. Bulína proti dalšímu zavádění živlů laických do úřadů s pravomocí soudní i správní přijata jednomyslně. Projev Dra. Slabého na zdokonalení porot přijat většinou, proti třem účastníkům, hlasujícím pro její zamítnutí.
Vyřídiv takto stanovený pořad, zvolil 2. sjezd advokátů československých stálou deputaci, jejíž úkolem jest, vykonávati usnesení sjezdová a působiti jako prozatímní výbor pro příští sjezd advokátů československých v našem státě. Deputace ta skládá se z předsedy nynějšího sjezdu Dra. L. Valenty, ze 6 členů deputace a 3 náhradníků.
Jednohlasně zvoleni:
Za členy deputace 2 advokáti za Čechy, 2 za Moravu a
Slezsko, 2 za Slovensko a to: z Čech: Dr. Alois Stompfe a Dr. Eugen Polan,
z Moravy a Slezska: Dr. Jan Čapek a Dr. Hynek Bulín,
ze Slovenska: Dr. Ján Vánovič a Dr. Emil Stodola.
Náhradníky zvoleni:
z Čech: Dr. Josef Schlecht,
z Moravy a Slezska: Dr. Rudolf Žák,
ze Slovenska: Dr. Cyril Bařinka.
Na to přikročil předseda za četného počtu účastníků ke skončení sjezdu řka, že očekává nás velký úkol a že dnešní doba nám ukládá, nečekati na příští sjezd čs. advokátů, nýbrž že povinnost velí, abychom stále pracovali v otázkách stavovských. Vzdal pak díky brněnským kolegům, kteří pomáhali při organisaci sjezdu v Brně a poděkoval všem kolegům, kteří se ujali referátů a provedli je způsobem, jenž dělá čest advokátům československým.
JUDr. Ladislav Valenta.

Citace:

I když nemanželský otec, vyrovnav se s poručenstvím. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, s. 293-300.