České právo. Časopis Spolku notářů československých, 18 (1936). Praha: Spolek notářů československých, 98 s.
Authors:

Zdar prvnímu odborovému sjezdu!


Jak již v tomto časopise i jinak několikráte bylo oznámeno, koná se ve dnech 26. až 28. září t. r. v Praze první odborový sjezd československých právníků a v rámci téhož též první sjezd československých notářů.
Proč dochází k těmto sjezdům? Praktičtí právníci pocitu jí již dlouho, že funkce právníka v životě politickém i hospodářském není и nás správně oceňována, a že pod falešnými hesly se na místa právníků tlačí různí „odborníci“, „praktikové“ a jiné živly, jichž skutečná průprava ovšem na dané úkoly nedostačuje, což má zase další nepříznivé důsledky v životě veřejném i soukromém. Boj proti těmto živlům, požívajícím namnoze různých vlivných podpor, se dosud tříštil o nejednotnost a neorganisovanost všeho právnictva. Tuto nejednotnost odpůrci právníků dobře vystihli, a snažili se a stále ještě se snaží ji prohloubiti, rozeštvávajíce navzájem jednotlivé kategorie právníků proti sobě, na př. právníky samostatné nebo ve službách soukromých proti právníkům ve službách veřejných, advokáty proti notářům, správní úředníky proti soudcům atd. Do detailů zde jistě zacházeti nemusíme, každý z nás již pocítil ve své praksi tuto skutečnost i s nepříznivými důsledky ji provázejícími.
A tak se stává, že ve veřejných službách právníci musí ustupovati, a to i na vůdčích místech, „odborníkům“ z různých jiných oborů, že práci právníků u státních úřadů a v poslední době i u soudů vykonávají neprávníci, kteří jen kancelářskou praksi si osvojili jakési zdání právnických vědomostí, samozřejmě jen pouhý nátěr bez hlubšího proniknutí do podstaty a ducha práva, že vedle autorisovaných praktických právníků, advokátů a notářů bují zde zlořád pokoutnictví na škodu státu i občanstva — zatím co skuteční odborníci, v právech důkladně teoreticky vzdělaní a prakticky vycvičení, nenacházejí proti těmto zjevům odpomoci a obrany, a celé řady hotových právníků nemohou se umístiti buď vůbec nebo aspoň přiměřeně svému vzdělání.
Že tyto zjevy nezůstávají bez vlivu na naše zákonodárství a veřejnou správu, a vůbec na právní jistotu, jest na bíle dni. Proto již před časem sdružili se právníci ze všech oborů povolání a služeb, universitní profesoři, státní a jiní veřejní úředníci, soudcové, advokáti, notáři i právníci ve službách soukromých a založili Ústředí československých právníků, převzali za svůj program vybudování právnického domu, a za hlavní účel si vytkli organisovati veškero československé právnictvo jako celek, pěstovati kolegiální soudržnost mezi příslušníky jednotlivých kategorií a vědomí příslušnosti к jedné veliké rodině právnické, odstraniti vnitřní třecí plochy a sjednotiti celý právnický stav ke společnému postupu za lepší budoucnost všech československých právníků.
Význam tohoto ústředí není v některých kruzích právníků dosud správně chápán, a proto naň opětovně upozorňujeme. Prvním celostavovským kongresem, který pořádá Ústředí československých právníků spolu se Svazem československých soudců, Jednotou advokátů československých a Spolkem notářů československých za účasti téměř všech ostatních odborových právnických organisací a korporací, vystupuje československé právnictvo pod vedením universitních profesorů a vůdců jednotlivých stavů, za protektorátu presidenta republiky a za čestného předsednictví členů vlády po prvé na veřejnost, aby mohutně a důstojně manifestovalo pro svá práva a dokumentovalo veřejnosti i všem povolaným činitelům, že právník je páteří každého právního státu a že funkce právníka nesmí býti přezírána ani zatlačována do pozadí.
Myšlenka tohoto kongresu nalezla pochopitelně v nejširších kruzích právnických velikou odezvu, jejímž důkazem jest počet došlých přihlášek a příspěvků.
My, notáři a kandidáti notářství, kteří obzvláště těžce neseme nepřízeň doby, v níž přímo kriticky se projevuje nedostatečná vybavenost a ochrana našeho povolání a stavu, nesmíme ovšem zůstati pozadu, nýbrž musíme se chopiti této příležitosti, abychom měrou co nejvyšší manifestovali pro vydání nového notářského řádu, v němž by postavení veřejného notáře byla dána bezpečná base, pro sociální zajištění notářů i kandidátů notářství a jejich rodin, pro řádnou ochranu proti pokoutníkům a pro ostatní své spravedlivé požadavky. Jest především v našich silách, aby projev náš byl opravdu mohutný a důstojný. A aby byl též účinný a setkal se s porozuměním rozhodujících kruhů, jest naším přáním nejtoužebnějším.
Proto voláme z celého srdce: Našemu stavovskému sjezdu — zdar!
Citace:
Zdar prvnímu odborovému sjezdu!. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 7, s. 67-68.