Zprávy spolkové.

Členské schůze. Ve schůzi ze dne 18. března 1915 konané za předsednictví I. místopředsedy r. v. z. s. n. o. Boubely za přítomnosti 23 členů, přednášel okr. soudce Skřipský o novém cis. nařízení o lichvě. Obmeziv thema své na stránku soukromoprávní, vytkl nejprve objektivní znaky pojmu lichvy. Majetková hodnota »dávky — protidávky« — pojem to velmi široký vůči dalším ustanovením trestním — jest předpokladem »lichvy«. Dřívější požadavek hrozící z ní hospodářské zkázy dlužníkovy nyní odpadl. Požadovaný »nápadný nepoměr« mezi dávkou a protidávkou jest arci pojem velmi nejasný. Přednášející srovnává jej s §em 934. obč. z. (laesio enormis). Ovšem námitky §u 934. obč. z. lze se vzdáti — nařízení o lichvě patří do zákonodárství trestního a tedy jako ius cogens vzdání se námitky lichvy patrně nepřipouští (anal. zákona splátkového, kde ovšem to výslovně vytčeno). Vykořisťování musí se týkati určitých vlastností resp. stavů dlužníkových, nouze, lehkomyslnosti, — 152 —
rozčilení atd. Z těch nejnejasnějším jest pojem »nouze«. Lichva se stíhá jen od individua k individuu; kartely, trusty tím vyňaty.
Subjektivní stránka v civilně-právní části nařízení nevytčena. Přes to dlužno míti za to, že třeba, aby věřitel dle celého objektivního stavu věci si byl vědom, že páše lichvu (arg. slovo »ausbeuten«; kdo objektivního stavu věci nezná, nemá úmyslu a vědomí »vykořistiti« — můžeť tu býti praetium affectionis pro dlužníka a pod.).
Smlouva lichevní je neplatná (»nichtig« — výraz v materiálním právu ponejprv užitý). Ustanovení §u 7. (o zrušení následků) je zbytečno vzhledem k všeobecné normě §u 877. obč. z. Poněvadž jde o ius cogens, musí na lichevní ráz smlouvy soudce bráti zřetel ex offo, ne teprve na námitku.
V debatě předsedající děkuje především přednášejícímu má za to. že narazilo by v praxi na nepřekonatelné obtíže, bráti všude ex offo v úvahu možnost lichvy.
Dr. Bulín má za to, že soudce jsa povinen učiniti o ev. případě lichvy trest. soudu oznámení, bude nucen ex offo k event. lichevnímu rázu přihlížeti.
Dr. Kyjovský uvádí analogický případ, kde zažalována odměna za sjednání manželství a žalovaný připustil jen částku její jako přiměřenu — soudce však přes to celou žalobu zamítl pro neplatnost smlouvy.
Dr. Čapek nadhazuje otázku, quid iuris, nutno-li podstatu smlouvy dříve zjistiti výslechem svědků vůbec nevedených a trestnost už promlčena. Přednášející odpovídá, že pak ovšem nedojde k substanciaci lichvy.
Dr. Hodáč ml. má za to, že při objekt, kriteriu »nepoměru« myslil zákon i na nepoměr subjektivní mezi stanoviskem věřitelovým a dlužníkovým. Tu zákon svého účelu nedosáhne, poněvadž tohoto nepoměru postihnouti nelze — právě jako ne při vyhánění cen do výše, vzhledem k jich měnlivosti resp. stoupání.
Na to schůze za pochvalného potlesku přednášejícímu skončena.
Ve schůzi dne 24. dubna 1915 přednášel za předsednictví dv. rady dra. Podbrdského p. dr. Emil Kostka, kand. advok. z Vídně, »o svedení v právu rak. a cizím«. V tomto thematě stejně rozsáhlém jako zajímavém probral přednášející poutavým způsobem především platné právo rakouské, vyhradiv si pro pokročilost času probrati zásady nové osnovy trestní a práv cizozemských Ve přednášce další. Referát o obou těchto přednáškách přineseme tedy v čísle příštím.
Nákladem Právnické jednoty,Moravské. — Tiskem Ant. Odehnala v Brně.

Citace:

Zprávy spolkové. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1915, svazek/ročník 24, číslo/sešit 3, s. 169-170.